Bike Brno
4.-7.10. 2012

Cyklistický veletrh Bike Brno navštívil v pátek ministr zdravotnictví pan Leoš Heger. Zúčastnil se druhého dne cyklokonference, jehož ústředním tématem byl pohyb a jeho vliv na zdraví populace. Pravidelná jízda na kole může přinést přirozenou cestou změnu životního stylu a podle výzkumů má přínos v řádu milionů EUR.

„Za Ministerstvo zdravotnictví bych rád řekl, že je třeba podporovat vhodné pohybové aktivity a aktivní životní styl,“ vzkázal účastníkům cyklokonference ve svém projevu ministr Leoš Heger. „Pohyb je nesmírně důležitou součástí jak prevence, tak i léčby chronických neinfekčních onemocnění,“ dodal.
Na nedostatek pohybové aktivity u českých dětí poukázala také nedávno zveřejněná studie HBSC[1]. „České děti dnes tráví většinu volného času pasivně, často u televize nebo počítače. Pouze 20 % z nich splňuje pohybové minimum, za které se obvykle považuje 60 minut pohybové aktivity denně,“ potvrzuje alarmující stav Zdeněk Hamřík, vedoucí Katedry rekreologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Podle něj z toho plyne celá řada problémů, které se mohou naplno projevit až v dospělosti a mezi které patří obezita, karkardiovaskulární onemocnění či nemoci pohybového aparátu. „Hlavním problémem ale je, že navyklý sedavý životní styl se později v dospělém věku mění už jen velmi těžko,“ dodává Zdeněk Hamřík.

„Česká republika potřebuje doslova rozhýbat,“ komentuje výsledky národní cyklokoordinátor  Jaroslav Martinek.  Návyky získané v dětském věku jsou podle národního cyklokoordinátora rozhodující pro celý zbytek života. Větší podíl tělesné výchovy ve školách je přitom jen částečným řešením „Stačí, když si vzpomenu na své dětství a vztah k tělesné výchově. Děti s nadváhou, které nestačily v tělocviku ostatním, se často z hodin omlouvaly,“ vzpomíná Jaroslav Martinek. Pravidelná jízda na kole pomáhá velmi účinně změnit negativní trend a podle londýnské studie [2] tak ušetří jen v oblasti zdravotnictví 0,9 EUR za každý ujetý kilometr. Podle této studie stráví pravidelný cyklista ročně na nemocenské o den kratší dobu. Například v Belgii tak program „Do práce na kole“ ušetří ročně zaměstnavatelům 4 miliony EUR, které by jinak zaplatili na nemocenské.

Skutečně dlouhodobá změna není možná bez vybudování bezpečných cest ve spolupráci se školami, rodiči a obcemi. „Důležité je pak také zázemí ve školách, to znamená mít k dispozici kolárny nebo jiná místa, kam lze kolo bezpečně uložit,“ myslí si ředitel FN Olomouc Roman Havlík. Podle jiných výzkumů jsou stejně tak důležité chráněné cesty, které umožní dětem bezpečně absolvovat cestu do školy či znalost dopravních pravidel. Ze své zkušenosti to potvrzuje učitel dopravní výchovy na základních školách Jiří Schejbal: „Když vidím děti s odstupem jednoho roku po absolvování základního kursu dopravní výchovy, přesně vidím, kdo skutečně na kole jezdí a kdo ne. Ti, kteří zažili dopravní provoz na vlastní kůži, reagují mnohem rychleji a celkově mají pravidla mnohem lépe zažitá.“

Podle národního cyklokoordinátora chybí zatím v Česku také opravdu účinná celonárodní kampaň, která by změnila výběr dopravních prostředků ve prospěch jízdního kola. „U dětí máme šanci změnou životního stylu ovlivnit mnohé,“ shrnuje Jaroslav Martinek.

(všechny přílohy jsou ke stažení na adrese www.cyklostrategie.cz)
[1] CMB21_priloha1_Narodni_zprava.pdf - Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků, HBSC – Česká republika – 2010
[2] London School of Economics (2011): The British Cycling Economy. ‚Gross Cycling Product Report‘:
corporate.sky.com/documents/pdf/press_releases/2011/the_british_cycling_economy