BIOMASA
7.-11.4. 2024

Agrární komora (AK ČR) uspořádala po svém 31. řádném sněmu, který se konal v Brně v rámci veletrhu Silva Regina, tiskovou konferenci. Hlavní téma byla aktuální situace v Evropě, která bohužel významně, avšak velice negativně, ovlivňuje nejen naši ekonomiku, ale i celosvětové trhy. Již nyní je velice pravděpodobné, že bude chybět celá řada základních komodit důležitých například pro výrobu krmiv.

Již na sněmu z úst Ing. Jana Doležala, prezidenta AK ČR zaznělo: „Všichni válčíme s extrémními cenami pohonných hmot, energií, krmiv, hnojiv, peněz a mnohdy faktickou nedostupností některých stavebních materiálů nebo náhradních dílů. Možná ještě budeme válčit s covidem nebo minimálně s covidem narušenými dodavatelskými řetězci.“ Připomněl také přítomným novinářům, že Ukrajina je obilnicí světa, která má téměř 40 milionů hektarů kvalitní zemědělské půdy, ale letos pravděpodobně na Ukrajině neproběhne plnohodnotná sklizeň obilovin.

Ve zkratce delegace AK ČR představila deset zásadních oblastí, kterých se musí dotknout zásadní změny, neboť je ohrožena faktická i cenová dostupnost potravin a energií. Agrární komora je přesvědčena, že tyto zásadní body, musí být posunuty co nejdříve, a to v zájmu spotřebitelů. Doporučení určená politikům ČR, která pojmenovali Desatero, uvádíme v plném znění.

1. Odložit účinnost reformy Společné zemědělské politiky do doby, než pominou nejdrastičtější dopady koronavirové pandemie a ukrajinsko-ruského konfliktu na dodavatelské řetězce, nárůst cen energií, pohonných hmot, hnojiv, základních zemědělských komodit a potravin.
2. V mezičase přehodnotit Národní strategický plán a rámcové nastavení reformy Společné zemědělské politiky pro roky 2023-2027, zejména v těchto parametrech:
   • Umožnit členským státům navýšit maximální možnou alokaci na tzv. vázané platby z nynějších 15 na 20 % s cílem podpořit produkci komodit, jako jsou ovoce, zelenina, mléko, maso a další.
   • Pozastavit či přehodnotit účinnost některých požadavků základní podmíněnosti, které jsou výrazně ambicióznější než v současném období.
   • Zemědělce je třeba podpořit v udržitelné produkci, nikoliv je od produkce odrazovat.
   • Přehodnotit nastavení tzv. ekoschémat a nastavit je způsobem, který zajistí, že ekoschémata budou pro zemědělce dosažitelná a zároveň nebudou administrativně náročná či jinak demotivující.
   • Nevyžadovat po zemědělcích, aby od roku 2023 uváděli ornou půdu do klidu bez produkce.
3. Neznevýhodňovat produkční zemědělce. Je nezbytné v současné situaci nastavit redistributivní platbu ve Strategickém plánu tak, aby odpovídala struktuře našeho zemědělství a nastavení v okolních zemích. Průměr redistributivní platby v EU je 13 %. Není možné v době akutního ohrožení potravinové soběstačnosti navrhovat pro Českou republiku 23 %.
4. Zemědělské podpory směřovat ke skutečným aktivním zemědělcům s přiměřenou zemědělskou produkcí z obhospodařovaných hektarů.
5. Zařadit zemědělství (včetně navazujících sektorů, jako je krmivářství nebo semenářství) a potravinářství do kritické infrastruktury státu tak, aby bylo umožněno jejich zásobování v případě dalšího prohloubení krize a zavedení regulace dodávek především plynu a nafty.
6. Zvážit nastavení parametrů jednotlivých cílů Zelené dohody pro Evropu s přihlédnutím k aktuální situaci. Zmírnit nebo odsunout především ty cíle, které výrazným způsobem sníží produkci potravin a mají potenciál zvýšit závislosti na dovozu ruské ropy a plynu.
7. Využít zemědělství pro snížení závislosti na dovozu ruské ropy a plynu. Velký potenciál mají v tomto směru bioplynové stanice, které logicky navazují na zemědělské provozy a vyrábí buď obnovitelnou elektřinu a teplo, nebo po vyčištění biometan, který nahrazuje zemní plyn. Další možnou úsporou elektrické energie je instalace fotovoltaických elektráren na střechách zemědělských budov. Významným způsobem lze snížit dovoz ruské ropy navýšením přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu.
8. Připravit strategii zásobování obyvatel cenově dostupnými potravinami. K tomu je zapotřebí aktivovat na unijní i národní úrovni nástroje pro sledování trhu se zemědělskými komoditami tak, aby všechny členské státy měly přehled o aktuálních zásobách. V současné době hrozí, že se zemědělské komodity na potraviny a krmiva velmi rychle prodají do třetích zemí a bude jich pro evropské občany nedostatek. Je proto co nejrychleji třeba zavést evidenci bilance jednotlivých komodit v České republice a pokusit se navýšit rezervní zásoby v rámci Správy státních hmotných rezerv nebo intervenčního nákupu. Na úrovni EU je třeba zvážit celoevropskou regulaci dříve, než si různá omezení nevyhnutelně zavedou jednotlivé členské země.
9. Přistoupit k regulaci nadnárodních obchodních řetězců. Je třeba co nejrychleji zavést výraznější omezení nekalých praktik obchodních řetězců s cílem nastavit pro všechny obchodní partnery přijatelné obchodní přirážky, které budou spravedlivě rozdělené do celé výrobní vertikály potravin. Není možné, aby kvůli nepřiměřeným obchodním přirážkám byli zákazníci nuceni platit za potraviny nedostupné ceny a zároveň zemědělci a potravináři neměli jistotu udržení výroby potravin s alespoň minimální rentabilitou.
10. Zajistit srovnatelnost národních opatření proti zvyšování cen energií a pohonných hmot v rámci Evropské unie. V této souvislosti je nezbytné navýšit ze státního rozpočtu mimořádnou podporu z EU z krizové rezervy, která byla schválená ve výši 270 mil. Kč o dalších 540 mil. Kč, jak umožňují schválená pravidla a jak bude realizovat většina členských zemí EU. Plně využít kompenzaci zvýšených nákladů na energie a pohonné hmoty pro české zemědělce a potravináře na základě Sdělení Komise EU z 23. 3. 2022 – č. 1890.

Zdroj Desatera: Agrární komora České republiky