7 otázek pro Kláru Badinkovou za zahraničního zastoupení cestovního ruchu Slovenské republiky v Praze

Co říkají čísla o oblíbenosti Slovenska u českých turistů?
Dá se říct, že v posledních pěti, šesti letech je nárůst  českých návštěvníků vyšší. V roce 2018 přijelo na Slovensko podle oficiálních statistik více než 701 000 českých návštěvníků, kteří tu byli ubytovaní. Jedná se o údaje, které vychází z informací od hotelů a dalších ubytovacích zařízení, nepočítají se tam jednotlivci, takže určitě počet návštěvníků bude ve skutečnosti vyšší, ale pokud budeme porovnávat čísla ze Statistického úřadu, tak za první tři čtvrtletí roku 2019 se blížíme k 619 000 návštěvníků, což je už nyní nárůst o 9,2 % oproti roku 2018. Tak doufejme, že to tak bude i nadále.

Proč podle vás zájem o Slovensko v posledních letech roste?
Asi proto, že lidé zjišťují, jak je Slovensko rozmanité, každý si tam najde svoje, a rádi se k nám vracejí. A také mladí lidé, kteří nezažili společný stát, začínají více objevovat Slovensko.

Slovensko se vrátilo na veletrh s národním stánkem po dvou letech…
Jsem tomu velmi ráda, protože minulý rok jsme měli jen prezentace na pódiu. Byly tu samozřejmě slovenské regiony a samostatné subjekty, ať už lázně nebo oblastní organizace cestovního ruchu, klasicky tu vždycky jsou Sklené Teplice, Lúčky, Piešťany a další, čili velmi zajímavý nabídka, co se týče konkrétních destinací a produktů. Náš národní stánek je tentokrát dost zaměřený na prezentaci zimní sezóny, která je na Slovensku v plném proudu.

Letos je jedna z nejteplejších zim, jak to vypadá ve slovenských střediscích se sněhem?
U nás je to též problémové, my máme na Slovensku přes 400 lyžařských středisek, ale ta top střediska, kterých je 36 a které mají opravdu velmi dobré vybavení, ať už jde o zasněžování, lanovky, nebo infrastrukturu, co se týká půjčování lyží, výstroje či instruktorů, ta opravdu fungují, ať už s přírodním nebo technickým sněhem. Určitě Jasná, Tatranská Lomnica, Štrbské pleso, Donovaly, Veľká Rača,  Kubínska Hoľa, Bachledova dolina, to všechno jsou střediska, která jsou velmi dobře připravená. Takže ještě teď zveme na zimní Slovensko.

Jaká je vaše top novinka sezóny?
My se snažíme tento rok prezentovat Slovensko také jako zemi, která má skvělé UNESCO památky, a netýká se to jen hmotných, ale i nehmotných památek. Novinkou, která se k tomu vztahuje, je drátenictví, které bylo zapsáno na seznam nehmotných památek UNESCO na konci roku 2019. Je to úžasný fenomén, který stále žije, i když samozřejmě ne v té podobě, jako býval kdysi. V Žilině v Povážském muzeu můžete vidět nádherné výtvory z drátu a velmi mne překvapilo, jací byli dráteníci multifunčkní.  Například kromě praktického drátování hrnců dokázali udělali i dlahy, které sloužily místo dnešní sádry. Když jste měli zlomenou ruku nebo nohu,  dokázali vám pomoci.

Kam byste pozvala rodiny s dětmi?
Tuto cílovou skupinu zveme do termálních a akvaparkových zařízení a co se týče regionů, tak určitě Liptov, Velká Fatra, Slovenský ráj, Malá Fatra, zde všude přicházejí s novinkami. Co se týká adrenalitu, minulý rok byla otevřená Via Feratta na Skalce na středním Slovensku, kde je nejvyšší i nejdelší visutý ocelový most na Slovensku, má na délku 78 metrů a je 43 m nad povrchem zemským, takže se po něm můžete projít a zažít podobný zážitek, jako někde v pralese.

Letos jste v Brně představila i dvě rarity – sochu Ježíše Krista a Orloj. Čím jsou zajímavé?
Upozorňuji na sochu Ježíše Krista, která je nad obcí Klin. Jde o kopii sochy z Rio de Janeira, i když o něco menší, ta v Riu má přes 30 m, na Slovensku má socha 9,5 m na výšku, 7 m rozpětí rukou a je postavená tak, že se Ježíš Kristus dívá na Oravskou přehradu a jakoby chrání nejen Oravu, ale i celé Slovensko. To mi přišlo v tomto magickém roce 2020 takové symbolické, tak jsem si řekla, že ji budu prezentovat. Druhou zajímavostí je unikátní slovenský orloj ve Staré Bystrici.  Vznikl už v roce 2009, ale lidé o něm málo vědí  a je skvostný v tom, že je to největší dřevěná socha na Slovensku. A navíc, astroláb do tohoto slovenského orloje realizovali Češi.