IDET
24.-26.5. 2023

Po několikaletém půstu, kdy vláda škrtala obranné výdaje, má armáda naději, že bude moci zase více utrácet. A je při chuti. Mohli se o tom ve středu přesvědčit poslanci branného výboru. Zástupce náčelníka generálního štábu František Maleninský na zasedání výboru představil plán, co by chtěla armáda v příštích deseti letech pořídit. V souhrnu by to měla být technika a zbraně za víc než 100 miliard korun.

Asi největší položkou v armádním seznamu je pořízení 111 těžkých obrněnců za 31,3 miliardy korun, které by měly nahradit bojová vozidla pěchoty, jejichž životnost skončí kolem roku 2020.

Podle Maleninského armáda modernizaci bezpodmínečně potřebuje. „Třetina vojáků stále jezdí s vejtřaskami (Praga V3S), střílíme minometem ráže 120 mm, který byl vyroben v roce 1950, a střílíme s municí, která se donedávna vyráběla na koleně,“ postěžoval si Maleninský.

První náměstek ministra obrany Jiří Borovec zatím nedokáže odhadnout, zda na to budou v rozpočtu peníze. „Určitě nejsem v šoku z toho, co by armáda potřebovala, protože je známo, jak je podfinancovaná. Armáda pouze říká, co by potřebovala, aby mohla fungovat, a měl by to být impuls pro vládu, aby se zamyslela, jakou úroveň zabezpečení armády chce mít,“ ­řekl Právu Borovec.

Už kolem roku 2018 by vojáci chtěli pořídit až 50 nových děl, která by měla nahradit přes třicet let sloužící děla DANA. Nové houfnice s dvojnásobným dostřelem do 40 kilometrů a s ráží, jakou užívají ostatní země NATO, by měly stát okolo sedmi miliard.

Během tří let by vojáci chtěli začít pořizovat 62 štábních transportérů za 4,3 miliardy. Koupit by také chtěli 12 nových vrtulníků za šest miliard korun. Pozadu by nemělo výhledově zůstat ani raketové vojsko, náhrada zastaralých ruských raket KUB by měla přijít až na 17 miliard korun.

Vládní politici se zavázali, že armádní rozpočet poroste z 1,04 procenta HDP na 1,4 procenta HDP v roce 2020, což by znamenalo růst z dnešních 43 miliard na 65 miliard.

Ztráty kvůli sankcím

Poslanci ve středu řešili i situaci ve státních vojenských podnicích, které mají potíže kvůli ukrajinské krizi. Nejvíce se s problémy, které vyvolaly sankce proti Rusku, potýkají Letecké opravny Malešice, které opravují ruské vrtulníky řady Mi.

Podle ředitelky odboru státních podniků Marty Kopecké LOM sice neztratil licenci, která mu opravy ruských strojů umožňuje, ale přesto se dostal „do prekérní situace s náhradními díly“. Ruský výrobce totiž od uvalení sankcí objednávky dílů buď dlouho nevyřizuje, nebo je ignoruje.

„Rizikem je také návrh Nizozemska, které chce sankce rozšířit proti všem ruským firmám okolo Russian Helicopters,“ uvedla Kopecká. LOM proto očekává, že se letos propadne do 30miliónové ztráty, ačkoli má zakázek dost.

Ukrajinská krize poškodila i vojenský opravárenský podnik VOP CZ. Ten totiž dovážel z východu Ukrajiny tlusté válcované plechy. Dovoz z Ukrajiny ale ustal, čehož využili evropští dodavatelé a plech podražil. VOP proto letos čeká 12miliónovou ztrátu.

Zdroj: novinky.cz