IDET
24.-26.5. 2023

O vojenských technologiích se hovořilo na mezinárodní konferenci CATE 2013, která se uskutečnila v rámci veletrhu IDET. Její hlavní náplní byly přednášky zaměřené na zbraně a munici. Vědecké práce tam prezentovali především odborníci z Univerzity obrany Brno.

“Naše katedra je zaměřena  na konstrukci hlavňových zbraní pozemního vojska, munici a balistiku a na optické přístroje. V současnosti jedním z velkých projektů, na kterém katedra pracuje, je projekt na rozvoj  organizace university, který je rozdělený do pěti dílčích částí. Řeší vývoj experimentální automatické zbraně pro speciální měření na zbraních, speciální munice s využitím ekologických materiálů. Hledají se náhrady za toxické olovo. Dále je vyvíjena speciální dílna pro potřeby armády, která bude využívána pro justáž a kontroly optických přístrojů pro noční vidění. Právě o to má armáda eminentní zájem. Perspektivním oborem současnosti je hyperspektrální průzkum – využití optické informace pro vojenské účely,” uvedl  pplk. Ing. Roman Vítek, Ph.D.

V oblasti pasivních přístrojů využitelných pro systémy v oblasti řízení palby jde mimo jiné o výzkumný záměr FVT0000402, na kterém už pracuje univerzita několik let. V předchozích etapách výzkumného záměru, které se zabývaly základním a aplikovaných výzkumem, byla navržena struktura pasivního systému automatického sledování pohyblivých cílů na bojišti.  Odpovědný řešitel projektu pplk.Vítek řekl, že jádrem tohoto systému je pasivní optoelektronický dálkoměr (střelecký zaměřovač), který se skládá ze dvou digitálních kamer umístěných na společné bázi (měření šikmé dálky). Ta je nainstalována na motoricky ovládané lafetě dělového typu, vybavené snímači natočení v horizontální a vertikální rovině (měření úhlové polohy). Pomocí tohoto zařízení je pak možné určovat úplné souřadnice sledovaného objektu v prostoru vůči polárnímu souřadnicovému systému, spojenému s centrem projekce referenční kamery dálkoměru. Takto získané souřadnice objektu jsou dále využitelné systémem řízení palby jako jeden ze vstupních údajů pro přípravu prvků střelby.

„Jak vyplývá z analýz a simulací, provedených v předchozích etapách výzkumného záměru, při konstrukci a používání takto koncipovaného střeleckého zaměřovače, bude vždy nutno řešit rozpor mezi požadavkem na přesnost měření polohy cíle a na velikost předmětového prostoru, v jakém je zaměřovač schopen cíl sledovat.

Jako vlastní zbraň byl z organizačně-ekonomických důvodů zvolen kulomet 7,62 mm PKT.

V letech 2009 – 2010 byla s takto koncipovaným zbraňovým systémem provedena série experimentální střeleb na střelnicích bojových vozidel VVP Libavá (2009) a VVP Březina (2010). Tyto střelnice byly vybrány proto, že jejich provozní řády umožňovaly střelbu ze zvolené zbraně a dále proto, že byly vybaveny pohyblivou terčovou situací, která umožňovala provést požadovaný rozsah experimentálních střeleb. Střelba byla vedena na vzdálenosti cílů 300 – 700 m, což bylo dáno především balistickým výkonem a technickým rozptylem zvolené zbraně. Rychlost pohybu cíle byla do 20 km/h, což bylo dáno technickými parametry vybavení střelnic. Střelba byla vedena v režimech palby jednotlivými ranami a dávkami 10 ran.

Výzkumný záměr je významným přínosem pro resort MO. Přinesl konkrétní výsledky aplikovaného výzkumu v oblasti pasivních systémů řízení palby, který je v současnosti jedním z prioritních směrů vojenského výzkumu v rámci NATO uváděný v různých dokumentech pod názvem inteligentní senzorické systémy. Tento systém řízení palby složený z funkčních vzorků, vyvinutých přímo pro daný účel, představuje v současnosti jeden z nejmodernějších systémů řízení palby ve zbraňových systémech. Takový systém řízení palby doposud není zaveden u žádného zbraňového kompletu AČR. Na Univerzitě obrany byl tímto úkolem vytvořen tým vynikajících odborníků, který je přímo součástí resortu MO.