IDET
24.-26.5. 2023

V rámci konference CATE 2013, která se koná při veletrhu IDET, se uskutečnila přednáška Prostředí vojenského managementu. Ten je dynamicky se rozvíjejícím oborem. Je zejména důležitý pro řízení ozbrojených sil příslušnými civilními a vojenskými orgány.

Řízení vojenských podsystémů a armády jako celku má svá výrazná specifika. Ta plynou především ze skutečnosti, že armáda je mocenským nástrojem státu, určeným ke garantování jeho suverenity. Výstupem vojenské organizace jsou takové ukazatele, jako jsou naplňování deklarovaných politicko-vojenských ambicí státu, schopnost vést vojenské operace apod. Svojí podstatou jsou to ukazatele obtížně kvantifikovatelné, neboť postihují rizika i bezpečnost vývoje společnosti, tedy faktory související s regionálními i globálními poměry v hospodářství, řešením politických problémů včetně etnických napětí apod.

Jiné organizace, včetně těch, které působí v rozpočtové sféře, mají výstupy umožňující, byť zprostředkovaně, ekonomické posouzení a následné vyhodnocení efektivnosti jejich fungování. Armáda se z těchto procesů zákonitě vymyká. AČR koneckonců nelze porovnávat jako celek ani s jinými armádami, neboť působí v rozdílném prostředí s odlišnými riziky a geopolitickými souvislostmi.

Vyjdeme-li ze systémového přístupu chápání managementu, lze vojenské prostředí charakterizovat jako systém tvořený soustavou prvků, které ve vzájemné interakci umožňují plnit cíle zajištění obrany státu. Jednotlivými prvky jsou především vnější prostředí zahrnující bezpečnostní politiku státu, rozpočet na obranu, rekrutační zdroje a technologické zdroje a vnitřní prostředí. Do vnitřního prostředí zahrnujeme primární činnosti, mezi něž patří řízení vstupů (informačních, hmotných), za které v podmínkách ozbrojených sil lze považovat operační úkol, strukturu a výzbroj protivníka a vlastních vojsk, operační prostředí, vedení vojenské operace, řízení výstupů (informačních, hmotných) jako jsou situační hlášení, zničené síly a prostředky protivníka, vlastní ztráty, změny operačního prostředí apod. Dále sekundární činnosti, které zahrnují např. procesy vytváření organizačních struktury úkolového uskupení a struktury míst velení a řízení, velení a řízení podřízených, úroveň výzbroje a techniky a logistickou podporu (zásobování).

Vnější prostředí vojenského managementu je tvořeno faktory, které mají původ mimo ozbrojené síly, tzn. v makroprostředí, a v oborovém prostředí. Pro vývoj vnějšího prostředí jsou charakteristické následující rysy: Rozvoj informačních a komunikačních technologií, požadavky na požadované operační schopnosti ozbrojených sil a operační schopnosti potenciálního protivníka. Na jedné straně roste úloha globalizace vojenských a bezpečnostních organizací, na druhé straně roste význam a vliv nacionalistických a náboženských radikálních organizací. Je omezován vliv národních vlád, vyjma světových mocností a další.

Pro účely zkoumání a analýzy makroprostředí ve vojenství lze obdobně jako v obecném prostředí managementu využít klasifikaci složek makroprostředí označováno jako PESTE analýza. Politické a právní prostředí je tvořeno mnoha faktory, které vytyčují směry rozvoje ozbrojených sil, vytvářejí politický a právní rámec pro jejich vývoj. Tuto situaci vytváří především vláda, která vymezuje pravidla hry, tzn. Politicko-vojenské ambice ČR a způsob jejich dosahování (způsob přípravy a použití ozbrojených sil, mezinárodní spolupráce a působení v zahraničních misích, ochrany území ČR aj.), navrhuje zákony a vynucuje jejich dodržování. Ekonomické prostředí je tvořeno mnoha faktory, které vzájemně propojují makroekonomické prostředí s mikroekonomickým. Je v mírových podmínkách závislé na vývoji národního hospodářství a výši rozpočtu Ministerstva obrany. Na rozhodování velitelů a armády působí prostřednictvím fiskální politiky. Sociální prostředí zahrnuje demografické a kulturní faktory, které jsou v úzkém vztahu k životní úrovni společnosti. Na stav ozbrojených sil působí zejména počet a věková, vzdělanostní a sociální struktura obyvatelstva.