IDET
24.-26.5. 2023

Letectvo čeká v příštích letech pořízení nových vrtulníků. Rozloučí se s těžkými bitevními stroji Mi-24, získanými mimo jiné deblokací ruského dluhu. Skončí možná i záchranné vrtulníky polské výroby Sokol. Na nové víceúčelové helikoptéry musí ministr obrany Martin Stropnický v napjatém rozpočtu sehnat miliardy korun.

Vojáci a ministerští úředníci zatím odmítají byť jen nastínit, o jaké konkrétní stroje by Česko mohlo mít zájem, což je v podobných případech obvyklé - výběrové řízení ještě nebylo vyhlášeno a zmíněním několika typů by se čeští představitelé mohli stát předmětem kritiky, že někoho zvýhodňují.

Což je zvláště u větších obranných zakázek citlivá záležitost, především kvůli podezření z korupce či neférovosti u předchozích nákladných akvizic. A vrtulníky by větší akvizicí byly - pokud bude jejich nákup schválen, ministerstvo přijdou na miliardy korun.

Určitá vodítka, o jaké typy strojů by ČR mohla mít zájem, lze najít v koncepci dopravního a vrtulníkového letectva, schválené loni v listopadu.

"Od roku 2013 je plánováno postupné ukončení provozu vrtulníků Mi-24/35. Celý útlum jejich provozu je spjat s plánovanou náhradou za víceúčelové vrtulníky tak, aby bylo možno zabezpečit široké spektrum úkolů plněných tímto typem vrtulníků," stojí v textu. Podle serveru Armádní noviny končí vrtulníkům Mi-24 v letech 2016-2018 životnost.

Ze slov mluvčí generálního štábu Jany Růžičkové vyplývá, že armáda má skutečně zájem o vrtulník-všeuměla. "Patří sem podpora pozemních vojsk, vzdušný průzkum, "command and control", palebná podpora, ničení pozemních cílů, podpora speciálních operací, pátrací a záchranná služba a MEDEVAC," vypočetla pro iDNES.cz požadované schopnosti.

Nejméně dvanáct vrtulníků

Nových vrtulníků má podle zmíněného dokumentu být "nejméně dvanáct". Nové vrtulníky by měly být rovnoměrně rozděleny do dvou letek, které budou kromě víceúčelových strojů tvořeny také modernizovanými verzemi ruských Mi-17, označovaných Mi-171š. Těch má být v každé letce osm. Obě letky budou sídlit na základně Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou, která v posledních letech prošla modernizací za čtyři miliardy korun. Jedna letka se má prioritně zaměřit na podporu speciálních sil.

Koupí-li ČR nových vrtulníků více, dalších šest strojů by mohlo nahradit záchranné helikoptéry W-3A Sokol, působící v rámci základny dopravního letectva ve Kbelích, a možná i vrtulníky typu Mi-8. Záležet ovšem bude na tom, zda ministerstvo obrany vybere typ schopný plnit jak úkoly sokolů, tak Mi-8.

Škála strojů, které by odpovídaly zadání "lehký či střední víceúčelový stroj", je bez bližšího upřesnění příliš široká na to, aby z ní šlo vyvozovat závěry ohledně konkrétního typu vrtulníku. Médii tak proběhly spekulace počínající malým AH-6, vyvinutým ze stroje léta používaného americkou armádou v protiteroristických operacích, přes poněkud větší UH-72 Lakota až po AW139 nebo Eurocopter Panther.

Cenové rozpětí za jeden stroj se pohybuje od zhruba čtyř milionů dolarů za AH-6 po 18 milionů u "pantheru", uvádí server AircraftCompare.com (zhruba od 80 do 360 milionů Kč). Čísla samozřejmě nelze brát jako konečná, do výsledné ceny se promítá řada dalších faktorů jako například započtení DPH, cena provozu, konkrétní konfigurace stroje, cena servisu a podobně.

Ministerstvo obrany k tomu podotýká, že určitých úspor (patrně na servisu, výcviku a logistice) lze dosáhnout snížením počtu provozovaných typů vrtulníků. Provozované polské sokoly také potřebují generální opravu, která podle serveru iHNed.cz může stát až sedm set milionů korun. A konečně - provoz bitevních helikoptér je nákladný a charakter nasazení vrtulníků a tím i požadavky na ně se v průběhu let mění.

Právě to je případ těžkého pancéřovaného Mi-24/35. Stroj snoubí vlastnosti silně vyzbrojené helikoptéry s transportním vrtulníkem, koncepčně vychází ze 60. let, kdy v něm sovětští konstruktéři viděli důležitý prvek pro získání převahy na bojišti. Inspirovali se nasazením amerických vrtulníků ve Vietnamu, své Mi-24 pak nasadili v Afghánistánu.

Společný nákup se spojenci se zatím nerýsuje

Zatím se nejeví, že by Češi chystali společný nákup vrtulníků s dalšími zeměmi NATO, což by mohlo cenu ještě snížit. "Bylo by to jednou z možností, ale je to otázka spíše na politické vedení jednotlivých zemí," uvedl pro iDNES.cz generální štáb s tím, že by příslušné země musely na vrtulníky mít stejné takticko-technické požadavky. Generální štáb dodal, že nyní tyto požadavky definuje česká armáda samostatně, přičemž sleduje i požadavky možných partnerů.

Vrtulníků má být po všech změnách sice méně než dnes, obrana nicméně tvrdí, že to s ohledem na zkušenosti z nasazení vlastních jednotek a doporučení aliančních partnerů plně postačuje k tomu, aby Česko dostálo závazkům na vlastním území i v zahraničních operacích.

Jedním z takových závazků je připravenost české armády nasadit - nikoliv dlouhodobě, na to kapacity letectva nejsou budované - až osm Mi-171š v zahraniční operaci s koaličními partnery z NATO či EU. Česká armáda toho má být plně schopna v roce 2016.

Jiná věc jsou samozřejmě například povodně na území ČR. "V případě krizové situace, která trvá relativně krátkou dobu je možné nasadit všechny vrtulníky, které má armáda k dispozici s výjimkou těch, na kterých jsou odstraňovány závady či prováděna údržba nebo generální opravy," uvádí generální štáb.

Scházejí i posádky

Množství vrtulníků však není jediným rozhodujícím číslem, roli hraje i počet vycvičených posádek. Armáda vychází z předpokladu, že pro optimální plnění všech úkolů na českém území i v zahraničí jsou potřeba 1,5-2 posádky na jeden stroj.

Jenže to nyní v Česku neplatí a vzdušné síly mají v průměru 1,2-1,4 posádky na stroj. "Koeficient se bohužel armádě nedaří udržovat, zejména z finančních důvodů," připustil pro iDNES.cz generální štáb.

Zdroj: idnes.cz