BVV v médiích

Když se řekne nejnavštěvovanější místo na jižní Moravě, většinu lidí zřejmě napadne zámek Lednice nebo vodní ráj plný atrakcí Aqualand Moravia v Pasohlávkách. Nejvíce lidí však míří na brněnské výstaviště. Podle analýzy veletrhy přinášejí Česku ročně až sedm miliard korun.

11. prosince 2017, MF DNES a brno.iDNES.cz

Foto: archiv MAFRA

Informace vyplynuly z ekonomické analýzy finanční společnosti Cyrrus, která ji zpracovala pro firmu Veletrhy Brno, v níž je většinovým vlastníkem město. Jejím cílem bylo vyčíslit, jaký objem peněz Veletrhy uvedou do pohybu, jaký je jejich přínos z hlediska vybraných daní i zaměstnanosti. Zároveň firmu srovnala s českou a středoevropskou konkurencí.

„S návštěvností dosahující 780 tisíc lidí za rok jsme v podstatě nejatraktivnějším turistickým cílem na jižní Moravě,“ vyzdvihuje generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš. Pro představu, do zmíněného akvaparku ročně přijde průměrně něco přes 700 tisíc lidí, Lednicko-valtický areál v letošní sezoně přilákal necelých 430 tisíc.

Ze sedmi miliard, které veletrhy ročně Česku přinášejí, se v Jihomoravském kraji utratí necelých 90 procent.

„Celkové číslo, které Veletrhy Brno České republice přináší, je 6,9 miliard korun. Toto jsou celkové vygenerované tržby. Firmy do Brna přijedou, musí tady nakoupit benzin, dálniční známku, postavit stánek, někde se stravovat,“ vyjmenovává analytik firmy Cyrrus Tomáš Menčík, jenž ekonomické zhodnocení výstaviště zpracovával.

Konkurence v Německu

„Mohli bychom jeho přínos porovnat s brněnskou Velkou cenou, Letištěm Brno nebo jinými českými veletrhy. To jsou události, které rovněž přilákávají zahraniční klientelu. Neumím to kvantifikovat, protože podobná analýza neproběhla, ale můj soukromý odhad je, že mezi těmito firmami Veletrhy Brno nemají konkurenci, co se týče přínosu do rozpočtu,“ odhaduje Menčík.

Podle něj však lze jednoznačně říct, že ve výstavní činnosti v Česku Brno konkurenci nemá. A snad s výjimkou veletrhů v polské Poznani, jež jsou velikostně srovnatelné, ji nemá ani jinde ve střední a východní Evropě.

Nejbližší konkurencí tak jsou německá výstaviště, která jsou v globálním měřítku velikostně mezi největšími.

Analýza ale překvapivě zjistila, že na velikost plochy je brněnský výstavní areál v podnikání v podstatě stejně efektivní jako třetí největší veletrhy na světě Messe Frankfurt. Tedy že čistý zisk přepočítaný na metr čtvereční je podobný jako u třikrát většího výstaviště ve Frankfurtu.

Brněnský veletržní byznys samozřejmě generuje pracovní místa. V roce 2016 měly Veletrhy 265 zaměstnanců, celkově za loňský rok však daly práci dohromady 1 738 lidem. Z toho 845 míst se našlo v Brně. V tomto čísle jsou započítány všechny pozice související s vystavováním, ubytováním, stravováním nebo například výstavbou stánků.

„Kromě července a srpna je výstaviště prakticky pořád vytížené. Hodně živí menší firmy a živnostníky. Veletrhy shrábnou veškerou řemeslnou nabídku v blízkém okolí,“ doplňuje Menčík.

Zároveň tvrdí, že ho šokovalo zjištění, že by řada jihomoravských hotelů nepřežila nebýt nejnavštěvovanějšího Mezinárodního strojírenského veletrhu a srpnové Velké ceny. V obou případech totiž hotely zvedají ceny za ubytování i dvojnásobně, někdy až trojnásobně.

Že jsou strojírenský veletrh a MotoGP pro ubytovací zařízení významné, potvrdil i manažer hotelu Victory v Popůvkách Jan Strnad.

„Nemyslím si ale, že bez těchto dvou událostí bychom my nebo jiné hotely nepřežily,“ podotkl Strnad, který navíc zaznamenal, že kromě strojírenského veletrhu potenciál přitáhnout klientelu u ostatních klesl.

Nic se neděje jen 40 dnů v roce

Veletrhy Brno teď zvažují, že by postavily nový pavilon. Právě Mezinárodní strojírenský veletrh a veletrh zemědělské techniky Techagro bývají vyprodané ze sta procent a lidé z výstaviště musejí vystavovatele přemlouvat, aby své expozice zmenšili.

„Pavilon bychom potřebovali. Fakt je ten, že dvakrát do roka jsme ve stavu, kdy nám chybí kvalitní výstavní plocha a nejsme schopní uspokojit poptávku,“ podotkl Smetana.

Nová hala by mohla vzniknout na volné ploše vedle historického pavilonu C, s nímž by byla propojena. Kromě veletrhů by mohl hostit sportovní a kulturní akce.

Vedení Brna, které se stalo většinovým vlastníkem loni na jaře, si totiž vytyčilo cíl, areál více otevřít lidem. V červnu zde například zahajovali Olympiádu dětí a mládeže nebo sem ze Špilberku přesunuli Zábavu pod hradbami, která je součástí festivalu Ignis Brunensis. Příští rok zase uspořádají velkou výstavu k výročí 100 let Československa.

„Primární je byznys, tedy veletržní činnost, ale zároveň se provoz areálu snažíme doplňovat i jinými akcemi. Opravdu nic se tu neděje jen zhruba 40 dnů v roce,“ doplnil Smetana.

Zda však nový pavilon skutečně v areálu vyroste, ještě stoprocentně jasné není. Nejprve se na něm musí shodnout představenstvo společnosti.

Autor: Dominika Hromková

Text zde.