BVV v médiích

 

Deset let a další plány Jiřího Kuliše

03. října 2018, Hospodářské noviny    

Generálního ředitele Veletrhů Brno, a.s., jsme dokázali zastavit jen na pár minut. Přesto stihl odpovědět, úsporně a přesto výstižně, na dvanáct otázek:

Šedesátka, devadesátka, stovka... Významná výročí, ale které z nich je pro generálního ředitele Veletrhů Brno a.s. to NEJ?

Všechna jsou důležitá. Jedno by nebylo bez druhého, respektive bez té stovky.

První zážitek na MSV?

Jako školák, sběrač prospektů, které jsem pak odnesl do sběru.

První pracovní zážitek na MSV?

Jako středoškolák, tlumočník a hosteska v jedné osobě u jedné rakouské firmy, na jejíž jméno si již nevzpomenu.

První pracovní činnost u BVV?

Jako čerstvý absolvent, inženýrek zahraničního obchodu, jehož první úlohou bylo rozvážet nábytek na expozicích. Po týdnu jsem hodlal dát výpověď z důvodu překvalifikace...

Jak se MSV v průběhu těch 60 let měnil?

Původně to byl všeobecný veletrh, který se jmenoval Mezinárodní veletrh Brno. Teprve v roce 1970 se rozdělil na mezinárodní strojírenský veletrh a veletrh spotřebního zboží. Ale strojírenský veletrh byl více veletrhem strojírenských výrobků včetně aut a traktorů. Teprve v posledních 20 letech se zformoval do veletrhu průmyslových technologií. Obory svařování, slévárenství, plastikářský průmysl a povrchové úpravy se do něj vrátily vlastně teprve před 10 lety.

Stále častěji se stává, že "exponátem" je řešení, software, nový postup. Jak se s tímto vývojem vyrovnává veletrh?

Tato řešení je možno prezentovat schematicky nebo na reálných příkladech. Proto usilujeme o to, aby lídři v oboru digitalizace průmyslu je ukazovali spíše na reálných příkladech, i když je to asi nákladnější.

Kdy začnete připravovat příští MSV a na co by se měl zaměřit?

Už jsem začal toto pondělí, a to rozhovory s důležitými partnery. Cílem je zrealizovat zvláštní expozici a konferenci s pracovním názvem "Digitální Německo".

Která nová témata byste rád na MSV viděl?

Cloudová řešení pro digitální průmysl a oběhové hospodářství - alias cirkulární ekonomiku. Ale také startupy, prostě tržiště myšlenek mladých lidí pro průmyslová řešení. Máme pro to pracovní název "IDEA" alias "Venture Capital Expo". To by byla podstatná přidaná hodnota i pro stálé vystavovatele, velké průmyslové hráče.

Jaké máte rozvojové plány?

V roce 2020 by se MSV mělo odehrávat i v novém pavilonu D, který bude spojený s pavilonem C. MSV tak získá dalších kvalitních 6000 m2, o které se může rozrůst, právě v citovaných oborech. Tím bude rozvoj halových prostor dokončen.

Jste rutinér, nebo stále ještě každou akci prožíváte? Máte stress?

Určitě. Vše se připravuje a promýšlí měsíce dopředu, ale vždy se na poslední chvíli věci mění či někdo něco udělá trochu jinak a proto ten stress.

Máte s vystavovateli přátelské vztahy? Máte své oblíbené?

Bohužel neznám všechny. Osobně jsem průběžně ve styku s nejdůležitějšími vystavovateli z tuzemska i zahraničí. Mít s nimi přátelské vztahy mám v popisu práce.

Jste spokojený s výsledky firmy, které věnujete posledních deset let života?

Důležité je, jak je spokojený nový akcionář - statutární město Brno. A ten spokojený být může a také je!

 

Jiří Kuliš: MSV bude oslavou „storočnice“

26. září 2018, MF DNES

Generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš na letošním strojírenském veletrhu přivítá své přátele ze Slovenska. A taky se těší na výjimečnou expozici se stovkou příběhů československých průmyslových legend.

Přípravy na 60. Mezinárodní strojírenský veletrh (MSV) vrcholí. S jeho organizací hlavnímu šéfovi Veletrhů Brno Jiřímu Kulišovi pomáhají dva tisíce lidí. Na letošní ročník obří akce se obzvlášť těší, partnerskou zemí je totiž Slovensko, ke kterému má blízký vztah. „Stává se, že dokonce během řeči přejdu do slovenštiny. Tento jazyk je mně blízký i díky mé manželce,“ povyprávěl Kuliš.

Letos slavíme 100. výročí založení Československé republiky. Byla proto partnerská země Slovensko skutečně předem jasnou volbou?

V letošním roce plném jubileí, kdy si připomínáme vznik československé státnosti, by to nemohla být jiná země než Slovensko. Navíc MSV je stále veletrhem česko-slovenským, byť s pomlčkou. Mnoho slovenských firem nejezdí na jiný veletrh než „na velké Brno“, jak říkají Slováci. Česká a slovenská ekonomika jsou silně integrovány a Česko a Slovensko si jsou navzájem druhými nejvýznamnějšími hospodářskými partnery.

Vzhledem ke společné historii je nám Slovensko blíž než jiné země. Bylo proto vyjednávání o partnerství jednodušší?

Návrh jsme řešili s velvyslanectvím Slovenska v Praze a ministerstvem hospodářství od roku 2016 a hned „byla ruka v rukávě“. Slovenská vláda zařadila účast na MSV jako jednu ze stěžejních akcí ke storočnici. Partnerství tedy krásně zapadá do společných oslav. Slovenština mi natolik konvenuje, že do ní často přecházím, takže dojednávání bylo přeci jen jednodušší než s Číňany, protože do čínštiny samovolně nepřecházím.

Přivítáte nějaké významné hosty ze Slovenska?

Při festivalu RE:PUBLIKA v květnu se oba premiéři dohodli na společné účasti na zahajovacím dnu MSV. Také tradiční Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR bude česko-slovenský za účasti slovenských ekonomických ministrů a představitelů slovenského byznysu, slovensky řečeno bisnisa.

Máte na Slovensko osobní vazby?

Manželka v Bratislavě studovala, umí dobře slovensky a často používá slovenské slovo „pikoška“, což je takový náš rodinný termín.

A vůbec, když se řekne Československo, co se Vám vybaví jako první?

Masaryk, Hradčany a Tatry….

Významné jubileum je letos spjaté také s MSV, který se letos koná už pošedesáté. Dovedete si představit, jak bude vypadat jeho ročník s číslovkou 100?

Nejsem prognostik, takže opravdu nevím. Ale i za čtyřicet let průmyslové stroje budou potřeba, byť asi na bázi umělé inteligence, řízené počítači na dálku, a ty systémy bude třeba někde prezentovat. Snad se lidi budou stále potkávat tváří v tvář, o čemž veletrhy stále jsou a snad i budou.

Který exponát z celé historie MSV byl podle vás největší „pecka“?

Škoda Favorit, na který se přišlo podívat na 600 tisíc lidí, byť nomenklaturně auta na MSV nyní nepatří.

Připravili jste pro návštěvníky letos něco speciálního?

Určitě. Expozice 100ries nabídne sto příběhů československých průmyslových legend, ukáže ikonické nápady a výrobky „Made in Czechoslovakia“, čímž si připomeneme, že jsme technicky šikovný národ nejen domácích kutilů, ale že máme skutečně velkou průmyslovou tradici. To mladá generace možná už tak nevnímá a bude dobře si to připomenout.

Z oněch sto příběhů československých průmyslových legend, který Vás nejvíce oslovil?

Já mám pořád v povědomí příběh textilního tryskového stavu, který nám ukradli Japonci, nebo radiolokátoru Tamara, kvůli kterému byl americký program neviditelných letadel na nic.

Minulý rok jste spustili novou mobilní aplikaci, která návštěvníkům umožňuje kontaktovat vystavovatele. Osvědčila se? Chystáte podobné technické vychytávky?

Nám jde hlavně o usnadnění kontaktů návštěvníků s vystavovateli a vystavovatelů navzájem – „matchmaking“. Loni s drobnými nedostatky zafungovala, uživatelé si aplikaci oblíbili. Návštěvník si může přidávat vystavovatele do oblíbených a lépe si naplánovat cestu veletrhem. Na letošním MSV si poprvé mohou návštěvníci také koupit vstupenku tak, že se jim uloží přímo do aplikace, a vstupní turniket potom načte kód z mobilu.

Letošní rok je pro Veletrhy Brno poměrně náročný. Poprvé jste organizovali olympijský park a k tomu ještě výstavu RE:PUBLIKA. Bude po MSV čas na odpočinek?

Naštěstí máme kromě generálního ředitele ve firmě dalších 260 zaměstnanců, kteří všechno udělají za mě. (úsměv)

Kolik lidí se na organizaci akcí na výstavišti celkově podílí?

Příprava MSV dopadá na možná 80 procent zaměstnanců, takže takových dvě stě. Kromě toho expozice a další služby zajišťuje mnoho smluvních firem a partnerů, takže řekněme takových dva tisíce osob.

Už víte, která země bude partnerskou pro příští MSV?

Díváme se na koncept Digitální továrna Německo. Zatím mám příslib bavorského ministra hospodářství, že by Bavorsko bylo lídrem, což je logické, neboť Bavorsko je mimo jiné evropské Silicon Valley, byť je spolkovou zemí, a ne státem.

 

Veletrhy Brno mají zájem o víno, jehovisty i kardiology

01. října 2018, Hospodářské noviny

Siemens, ABB, Mitsubishi a další globální skupiny poměří tento týden své síly na největší středoevropské přehlídce průmyslových technologií. Jubilejní 60. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV) je také nejzásadnější událostí v sezoně provozu brněnského výstaviště. „Letos máme naplněnou kapacitu a čekací listinu, což je jistě lepší než muset vystavovatele přesvědčovat, aby přijeli,“ říká ředitel městské společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš.

V nedávném průzkumu mezi tradičními vystavovateli se zjišťovalo, jestli „strojírák“ nezkrátit. Trvá celý pracovní týden od pondělí do pátku. Ale firmy si to nepřejí, což Kuliše těší.

„Tento veletrh je fenoménem proto, že Česko je nejprůmyslovější země střední Evropy. A když průmysl funguje, funguje MSV. Pokud by tu průmysl nefungoval, nefungoval by veletrh a já bych neměl práci,“ poznamenává šéf brněnské veletržní správy. MSV se na obratu celého výstaviště podílí zhruba třetinou.

Letos se čeká 1600 vystavovatelů z 30 zemí, počet návštěvníků odhadují organizátoři na více než 80 tisíc. Mělo by jít o rekordní účast. Tématem letošního ročníku je Průmysl 4.0. Partnerskou zemí je Slovensko a na návštěvníky akce čeká i velkoryse pojatá výstava oslavující 100 let českého průmyslu a ikonické výrobky, které pocházejí z obou republik.

Dělat z výstaviště park? Ne

Velikosti a významu, jaké má MSV, se v Brně blíží ještě veletrh zemědělské techniky Techagro. „Jinak máme asi 40 veletržních témat a přibývá neveletržních akcí, které jsou pro nás ekonomicky často zajímavější než malý veletrh,“ upozorňuje Kuliš s tím, že najít v Česku nebo na Slovensku vhodné místo pro kongresové nebo firemní akce pro více než pět set osob není snadné. „Mezi naše zákazníky patří banky, obchodní řetězce, velké firmy. Tyto akce jsou uzavřené. Bohužel pak může vznikat dojem, že se na výstavišti nic neděje,“ podotýká Kuliš.

Politici a úředníci na magistrátu moravské metropole čas od času přijdou s nápadem výstaviště více otevřít veřejnosti, udělat z něj průchozí park, živou součást centra města.

S tím Kuliš nesouhlasí a vůbec si to neumí představit. „Výstaviště spojené s veřejným parkem je snad jen v Moskvě. Málo lidí chápe, že každý veletrh se musí připravit, což trvá týdny, v případě MSV dva měsíce. I v době přípravy jsou v pavilonech cizí majetky velké hodnoty, takže areál musí být pro veřejnost z principu uzavřený,“ vysvětluje někdejší diplomat.

Mimo období mezi lety 1992 a 2005, které strávil v zahraničí, je ale v podstatě celý jeho profesní život spojen s Veletrhy Brno (dříve Brněnské veletrhy a výstavy – BVV). „I po těch letech mě to baví,“ konstatuje 66letý manažer.

V roce 2020 nový pavilon

Předpoklady, že se firmy v digitální zrychlené době se svými prezentacemi budou stěhovat víc na internet, než aby novinky fyzicky ukazovaly, se zatím nenaplňují.

Technologické firmy se dokonce stávají novými zákazníky veletrhů. Kuliš by „ani ve snu“ nečekal, že někdy uvidí velkoryse pojatý výstavní stánek Amazonu nebo Googlu, což nedávno spatřil v Hannoveru.

V letech finanční krize obecně odvětví upadlo. Soumrak veletrhůale nenastal. Platí to prakticky pro celou Evropu, ale třeba i pro Čínu, kde se staví několik nových velkých veletržních areálů.

Stavět chtějí také v Brně. A sice nový pavilon uprostřed areálu s označením D. Propojit se má s pavilonem C, který byl postaven ve stylu obchodního domu, což není pro současné potřeby ideální forma. „Rádi bychom nový pavilon dokončili na strojírenský veletrh 2020,“ plánuje Kuliš.

Posledním přírůstkem na výstavišti je pavilon P z roku 2009. Nová stavba vyjde přibližně na půl miliardy korun, z čehož 350 milionů má jít ze zápůjčky magistrátu a zbytek z vlastních zdrojů Veletrhů Brno. Půjčku s navrženým úrokem 1,8 procenta by měly Veletrhy Brno městu splatit do roku 2024.

Existují však některé skutečnosti a trendy, které veletržnímu byznysu nenahrávají. Podle Kuliše například už nejsou tolik v módě dříve velmi lukrativní autosalony. „Konsolidace a akvizice firem jsou dalším faktorem. Před 10 lety jsme měli databázi 10 tisíc aktivních potenciálních vystavovatelů. Teď je to zhruba polovina. Ty firmy prostě už neexistují.“

Brno musí také čelit silné konkurenci veletrhů a výstav ve Vídni, v Praze a celém Německu. Dalšímu rozvoji podnikání Veletrhů Brno by podle ředitele pomohla především lepší infrastruktura země a kvalitní dopravní napojení na okolní státy.

Veletrhy Brno utržily loni přes miliardu korun, provozní zisk EBITDA dosáhl 250 milionů korun. Přímo a nepřímo zaměstnávaly asi dva tisíce lidí. Už tři roky jsou Veletrhy Brno městem vlastněnou společností. Dříve většinu ovládala německá firma Messe Düsseldorf. Ještě před ní po privatizaci investiční fond ČSOB.

Sjezd jehovistů

Na pozadí celkové ekonomické konjunktury v zemi hledají nyní Veletrhy Brno nové příležitosti, jak současných 15 pavilonů a další plochy využít. „Víme o dalších akcích, které bychom rádi hostili. Třeba světový či evropský sjezd svědků Jehovových pro 20 tisíc lidí, který bývá v Poznani či Mnichově. V roce 2020 se u nás bude konat světová degustační soutěž vín. Největší kongresovou akcí v Česku je československý kardiologický kongres pro 3,5 tisíce lidí, který je tradičně u nás.“

Zároveň vedení Veletrhů Brno zvažuje, že bude zdražovat. „Rostou režijní náklady kvůli tlaku na minimální mzdu a růst mezd obecně, porostou energie,“ rozebírá Kuliš důvody, které by k navýšení ceny pronájmu výstavní plochy mohly vést.

Výstaviště spojené s veřejným parkem je snad jen v Moskvě. Málo lidí chápe, že každý veletrh se musí připravit, což trvá týdny, v případě MSV dva měsíce. I v době přípravy jsou v pavilonech cizí majetky velké hodnoty, takže areál musí být pro veřejnost z principu uzavřený.

Víme o dalších akcích, které bychom rádi hostili. Třeba světový či evropský sjezd svědků Jehovových pro 20 tisíc lidí, který bývá v Poznani či Mnichově.

• 1 milion je odhad počtu lidí, kteří letos celkově projdou branami brněnského výstaviště.
• 1,1 miliardy korun činily loňské tržby společnosti Veletrhy Brno. Firma vlastněná městem vykázala zisk po zdanění 57 milionů korun.
• Jiří Kuliš (66) Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se zaměřením na zahraniční obchod. V letech 1976–1992 pracoval na různých manažerských pozicích ve společnosti Brněnské veletrhy a výstavy. V letech 1992–2005 působil v diplomatických službách jako chargé d’affaires mise ČR na Novém Zélandu, následně jako obchodní rada pro Austrálii a Nový Zéland, obchodně-ekonomický rada ČR v Japonsku a obchodně-ekonomický rada ČR ve Washingtonu. Od roku 2006 působil jako konzultant managementu Veletrhů Brno, a. s. Od konce roku 2009 zastává pozici generálního ředitele společnosti Veletrhy Brno.

 

Jiří Kuliš: Obchod tváří v tvář zůstává

24. září 2018, TRADE NEWS 

MSV 2018: OSLAVA ČESKO-SLOVENSKÉHO PRŮMYSLU

V ROCE 100. VÝROČÍ VZNIKU ČESKOSLOVENSKA SLAVÍ BRNĚNSKÝ STROJÍRENSKÝ VELETRH 60 LET.

„V HISTORII VELETRHU, ALE I V HISTORII SAMOTNÉHO VÝSTAVIŠTĚ LZE NAJÍT NĚKOLIK PARALEL SE SOUČASNOSTÍ, AŤ UŽ JE TO OTÁZKA OTEVŘENÍ AREÁLU VEŘEJNOSTI NEBO ZÁSADNÍ DILEMA, ZDA VELETRH VŮBEC POŘÁDAT,“ ZAHAJUJE NAŠE POVÍDÁNÍ GENERÁLNÍ ŘEDITEL BVV JIŘÍ KULIŠ.

Jak dalece do historie se musíme ohlédnout, abychom tyto paralely objevili?

Po roce 1948 se staly správcem výstaviště Městské lázně. V plánu bylo vytvoření městského parku a zpřístupnění prostoru veřejnosti. To samozřejmě vedlo k další devastaci už tak poničeného areálu. Do osudu veletrhů vstoupilo také rozhodnutí ÚV KSČ o tom, že v plánované ekonomice nemají veletrhy význam a budou zrušeny. Avšak zanedlouho se ukázalo, že je potřeba podpořit export a prezentovat výsledky. Tak vznikla první Výstava československého strojírenství, kterou zastřešovaly dvě firmy: Brněnské výstaviště a Brněnské veletrhy. Jedna sídlila v Brně a druhá v Praze, což se ukázalo jako nepříliš šťastné řešení, a nakonec vznikly Brněnské veletrhy a výstavy. Mám-li se tedy vrátit k paralelám dotýkajícím se současnosti, tak v době nástupu internetu visely nad pořádáním veletrhů také otazníky. Řada firem měla tehdy pocit, že elektronika nahradí osobní setkávání.

Výstava československého strojírenství nebyla na svém počátku mezinárodní. Jaký byl její vývoj?

Byli jsme součástí RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci) a vše se muselo schvalovat. Dokonce i to, zda u nás může vzniknout mezinárodní veletrh. Lipská veletržní správa se obávala konkurence, a tak nás NDR nepodpořilo. Až v roce 1958 byl na zasedání RVHP mezinárodní charakter veletrhu schválen a v roce 1959 se konal první Mezinárodní veletrh Brno. Byl zpočátku všeobecný, prezentovaly se tady nejrůznější země a široké spektrum zboží, například i banány nebo pomeranče. Ze všeobecného veletrhu se vydělil Mezinárodní veletrh spotřebního zboží, který se konal na jaře, a na podzim pak Mezinárodní strojírenský veletrh. A protože se nedostávalo výstavní plochy, začal se koncem šedesátých let Mezinárodní strojírenský veletrh dále podle oborů dělit. Prvním samostatným veletrhem byl Embax a pak následovala potravinářská Salima. Poté například Welding nebo Fondex.

Jak tehdejší Mezinárodní strojírenský veletrh vypadal?

Veletrh byl spíš výstavou úspěchů národního strojírenství. Vystavovaly se výrobky, například traktory nebo lokomotivy. Až začátkem devadesátých let, kdy vznikly také veletrhy Autosalon a Techagro, se stal veletrhem průmyslu. Název strojírenský veletrh není vlastně v současné době zcela výstižný, je to spíše mezinárodní průmyslový veletrh Brno, veletrh průmyslových technologií. Ale značka MSV je známá po celém světě, dokonce i v Číně, je to natolik zavedený termín, že ho nelze měnit.

Jak si vede současný MSV v porovnání s obdobnými veletrhy v jiných zemích?

Je známo, že MSV je středoevropským vydáním průmyslového veletrhu v Hannoveru, který je největší svého druhu na světě. U nás máme silný zpracovatelský průmysl, silné strojírenství, elektrotechniku a automobilový průmysl. To je důvod, proč se MSV stal skutečně fenomenálním veletrhem s vysokou účastí firem. Ty neváhají do svých expozic investovat nemalé částky. Kdo není na MSV, jako by neexistoval. Ve střední Evropě bychom podobný veletrh nenašli. Veletrh ITM v polské Poznani má spíše regionální charakter, veletrh MACH-TECH v Budapešti je poměrně malý. Vídeňský technický veletrh je přibližně jednou třetinou našeho MSV, sami Rakušané uznávají, že náš veletrh je lepší než jejich, což nás samozřejmě těší. Stavební veletrh však mají ve Vídni úžasný. V rámci středoevropského regionu je MSV pro německé, švýcarské, italské i rakouské firmy místem pro obchod se střední Evropou. Brno má výbornou geografickou polohu, není tedy problém, aby na něj všichni přijeli.

Říká se, že se na veletrhu už neuzavírají kontrakty, jako tomu bylo dříve. Je to pravda?

Řekl bych, že se tolik nepodepisují ty velké smlouvy. Obchod se však i dnes dělá tváří v tvář, obě strany potřebují získat důvěru, osobně se setkat, zjistit, zda fungují sympatie a pověstná chemie. Není tedy pravda, že se všechno řeší přes internet, to spíš až následné kroky. Mezi firmami jsme dělali průzkum, do jaké míry by jim vyhovovalo, kdybychom veletrh zkrátili o den. Dozvěděli jsme se, že současná délka veletrhu, tedy pět dní, jim zpravidla sotva dostačuje pro všechna setkání s obchodními partnery, mají až do pátku plný program. Jednoznačně se tedy ukazuje, že osobní setkávání mají naprostou prioritu.

V čem vnímáte brněnské výstaviště jako jedinečné?

Jedinečný je jeho historicko-moderní koncept, jeho specifická architektura. V areálu jsou jak moderní pavilony, tak i historické. Původní architektonický koncept výstaviště je z roku 1928 a je památkově chráněný. To představuje výhody i nevýhody, v rozvoji nás to však nijak zásadně nebrzdí. Nyní jsme rozlohou hrubé výstavní plochy na 40. místě na světě a na 28. místě v Evropě. Brněnské výstaviště je podobně velké jako výstaviště ve Veroně, Essenu, Bruselu nebo Moskvě. Mně osobně se líbí například výstaviště ve Vídni, kde jsou v jedné jeho části výstavní haly a v druhé části kongresové prostory, uprostřed je ulice. Lze zde pořádat akci i pro 20 tisíc lidí. U nás dokážeme udělat kongres pro 3500 lidí. V jednom okamžiku může být na našem výstavišti 50 až 60 tisíc návštěvníků. To se však neděje příliš často. Když tady byl koncert Rolling Stones, bylo zde 35 tisíc lidí, na veletrhu Techagro okolo 37 tisíc. Návštěvníci takových velkých akcí ocení především rychlé parkování. Z hlediska infrastruktury má areál dobrou obslužnost a napojení na dálnici. V letošním roce byl největší akcí Majáles a to tady bylo 45 tisíc lidí.

Partnerskou zemí letošního MSV je Slovensko. Jak se to na něm projeví?

Mezinárodní strojírenský veletrh je v podstatě československý a to, že je Slovensko letos partnerskou zemí, má svou logiku. Mnoho slovenských firem nejezdí na žádný jiný veletrh, pouze k nám. Jako vystavovatelé i jako návštěvníci. Letošní sněm Svazu průmyslu bude společný se slovenskými svazy, máme řadu společných témat. Přijede slovenský premiér a slovenští ekonomičtí ministři. Slovensko bude mít samozřejmě oficiální expozici, kde se bude prezentovat okolo stovky slovenských firem. Připravujeme také unikátní výstavu 100ries, která návštěvníkům MSV nabídne 100 příběhů československých průmyslových legend uplynulého století, od roku 1918 do současnosti. Půjde o příběhy značek z Česka a Slovenska, respektive Made in Czechoslovakia. Budou zde slavné značky, jako je Škoda nebo Zetor. Celý týden se také bude tvořit replika sochy Tomáše Garrigua Masaryka od Otakara Španiela, kdy spojí síly roboti a lidé. Socha byla na brněnském výstavišti vystavena v roce 1928 a je považována za ztracenou. Během veletrhu chceme věnovat zvláštní pozornost firmám, které se ho zúčastnily skutečně šedesátkrát, jako například Šmeral, Žďas, Siemens nebo Vítkovice. Připomeneme také exponáty, které byly oceněny zlatou medailí.

Na co se nejvíce těšíte vy osobně?

Osobně se těším, až úspěšně absolvujeme zahajovací den veletrhu. Ten je velmi náročný, rozplánovaný po minutách. Jsem velmi rád, že jsme se pro letošek s Ministerstvem zahraničí ČR dohodli, že v rámci projektu ekonomické diplomacie podpoří incomingové novinářské mise, a to nejen ze sousedních zemí, ale i z Číny. Je to úplně poprvé, kdy se takovou akci podařilo připravit. Novináři zde budou mít odborný program, který zajistí nejrůznější asociace. Brno je hezké město a MSV je ideální příležitostí, jak vidět mnoho českých firem „pod jednou střechou“. Těším se také na expozice lídrů z oblasti digitalizace průmyslu. Ty jsme se snažili letos podpořit.