BVV v médiích

Vracíme se do zisku, říká šéf brněnského výstaviště, které je zpět v českých rukách.
Hospodářské noviny, ihned.cz, 4.10.2016

• Brněnské veletrhy se v prvním roce, kdy jsou v majetku města, vrátí do čistého zisku.
• Podle šéfa výstaviště Jiřího Kuliše prožívá evropské veletržnictví hlavně díky zlepšené ekonomické situaci vzestup.
• Vedení Brněnských veletrhů uvažuje o založení zcela nové výstavy zaměřené na start-upy.

Poprvé po patnácti letech se největší tuzemská výstava odehrává v areálu, který je v českých rukou. Většinový podíl v Brněnských veletrzích (BVV) na začátku roku koupilo zpět město od německé společnosti Messe Düsseldorf. A podle ředitele BVV Jiřího Kuliše se výstaviště hned v prvním roce pod novým vlastníkem vrátí do výrazného účetního zisku.

Pomoct k tomu má právě i včera zahájená "akce roku" - Mezinárodní strojírenský veletrh, který je podle Kuliše v posledních dvou letech na vzestupu. "Několik desítek firem, které měly o výstavu zájem, jsme museli odmítnout. Už jsme pro ně neměli místo. I návštěvníků by letos mělo být více. Oproti loňskému roku o pět až deset tisíc," dodává šéf veletrhů.

HN: Je to půl roku, co se BVV oficiálně vrátily do majetku města. Změnilo se od té doby něco ve fungování veletrhů?

Pouze odešla německá část managementu, kterou sem dosadil předchozí vlastník. V představenstvu nyní sedí výhradně Češi. Jinak se ale na fungování veletrhů nic nemění, i když se to některým lidem nelíbí.

HN: Jakým lidem?

Těm, kteří areál BVV označují za nevyužité území. Nevím, proč někdo stále vytváří návrhy na přeměnu existujících pavilonů nebo proč zadává studentům projekty rezidenční čtvrti na pozemcích výstaviště. Přitom jsme ve městě, které má přímo v centru prázdnou louku a obří autobazar. Magistrát i investoři by se nejdříve měli zaměřit na skutečné brownfieldy. Veletrhy jsou pro město stále důležitým ekonomickým faktorem.

HN: Jako nevyužité území dříve výstaviště označil i brněnský primátor Vokřál. Navrhoval odstranit plot okolo areálu, aby se více otevřel lidem.

Nevzpomínám si, že by něco takového říkal. Podle mě primátor našemu byznysu rozumí. Veletržní areál je továrna na veletrhy a ty nemohou být volně otevřeny. Jednak bychom nemohli zajistit, že na ně přijdou pouze lidé se vstupenkou, a jednak bychom nebyli schopni zabezpečit exponáty. Pokud má výstaviště dál sloužit svému účelu, ploty odstraňovat nemůžeme. Kromě dříve oznámeného prodeje části pozemků dopravnímu pozemku a výstavby nové stanice hasičů neplánujeme v areálu žádné změny.

HN: Jak se BVV daří hospodářsky?

Letos máme tradičně silnější sudý rok. Po dvou letech se tak opět vrátíme do černých čísel. Očekáváme tržby těsně pod úrovní jedné miliardy a čistý zisk okolo 50 milionů korun. Pomohla nám dokončená transakce, kdy veletrhy odkoupilo město. Také jsme snížili své zadlužení na necelou půl miliardu. Díky tomu ušetříme desítky milionů na úrocích. Výrazně ziskové hospodaření čekáme i do dalších let. V roce 2018 bychom proto chtěli začít znovu vyplácet dividendy akcionářům. Evropské veletržnictví prožívá boom. Tržby rostou i našim konkurentům.

HN: Co si máme představit pod pojmem boom? Ještě před dvěma roky jste mluvil o krizi evropského veletržnictví…

Ekonomika roste, s tím se situace úplně obrátila. Nyní už musíme vystavovatele odmítat. A to není jen případ MSV, plné máme i další veletrhy. Příští rok by mohl znovu přibýt Autosalon, začalo se znovu dařit i menším akcím, jako třeba módnímu Styl-Kabo. Ve skutečnosti bychom potřebovali ještě jeden moderní pavilon, abychom uspokojili poptávku během velkých akcí.

HN: Chystáte tedy stavbu další haly?

Uvažovat o tom musíme, ale zatím to ještě není na pořadu dne. Uvidíme, jestli ten hlad firem po výstavách vydrží i do dalších let.

HN: Zpět k MSV. Stále platí, že je to váš nejdůležitější veletrh?

Jednoznačně, stále nám přináší asi třetinu ročních tržeb. Navíc je to jediná akce v Brně, kam pravidelně jezdí prezident, premiér a téměř všichni ministři. Kromě toho letos přijela i delegace pěti set účastníků z Číny, mezi nimi vystavovatelé, politici i podnikatelé. Takže bych řekl, že význam strojírenského veletrhu ještě roste.

HN: Když už jsme u Číny – na MSV letos vystavuje rekordních 150 tamních firem. Neměl by ale největší český průmyslový veletrh podporovat spíše vývoz tuzemských firem, než dovoz těch čínských?

Podle mě to není v rozporu, podporuje to ekonomickou spolupráci. Navíc Číňané tady neukazují komponenty, které se do Evropy běžně vyváží, ale high-tech technologie. Chtějí ukázat, že jsou moderní země. Proto na MSV přijely třeba firmy zabývající se výstavbou vysokorychlostních tratí.

HN: Hlavním tématem letošního MSV je Průmyslu 4.0, stejně jako v případě druhého největšího brněnského veletrhu Ampér. Nekonkurují si obě výstavy?

Trochu ano, ale přece jen na oba jezdí trochu jiné firmy i návštěvníci. Každá akce má jinou cílovou skupinu. Elektrotechnika je všude a tudíž je navázaná na Průmysl 4.0 stejně jako MSV. Na Amperu vystavuje možná 60 firem z oboru automatizace, na MSV jich je přes 300.Chytré technologie jsou v současnosti obrovsky silné téma, které se prolíná téměř do všeho. I do automobilového průmyslu nebo do stavebnictví. Takže je logické, že se mu věnuje více veletrhů.

HN: Na loňském strojírenském veletrhu byla poprvé jednotná výstava firem zaměřujících se na 3D tisk. Letos zase bude nově k vidění ucelená expozice start-upů. Přibude nový tematický pavilon i za rok?

Teď neznám žádné tak silné nové téma, které by si to zasloužilo. Ona i expozice start-upů je malá, je tam jen osm firem. Do budoucna je to ale určitě slibné téma, zvlášť tady v Brně, které je považované za české Sillicon Valley. Pohráváme si i s myšlenkou samostatného veletrhu start-upů. Podobný funguje třeba v Berlíně. Zatím ale pouze jednáme s univerzitami a dalšími subjekty, kterých se to může týkat.

HN: Co další veletrhy, budou některé přibývat nebo ubývat?

Doufáme, že budou přibývat. Máme rozpracovaných několik témat, včetně těch start-upů. Ale je to vždy běh na dlouhou trať. A končit nebude žádná z dosud organizovaných akcí.