Tiskové zprávy

Když jsem odlétal počátkem ledna do Číny jako zahraniční host kongresu veletržního průmyslu CEFCO v Nanningu, nevěnoval jsem drobné zprávě o výskytu nějakého viru pozornost. Účastníci kongresu referovali o výstavbě nových výstavišť v Číně a dobrých očekáváních pro veletržní rok 2020. Život na ulicích v moderním Nanningu, hlavním městě autonomní oblasti Guanxi v jižní Číně, byl běžným životem čínského velkoměsta. Zprávy z domova, abych byl opatrný a koupil si roušky, jsem ignoroval.

Nás se to netýká

V den mého návratu 13. ledna čínské úřady poprvé oficiálně oznámily šíření neznámého viru. Aplikace Google Maps mne ubezpečila, že jsem navštívil oblast vzdálenou 1 200 km od epicentra nákazy Wu-chanu a že jsem proto v pohodě. Zprávy o šíření záhadného viru v centrální Číně začaly ve světových médiích sílit s nadcházejícím největším čínským svátkem, oslavami čínského Nového roku, kdy se dají do pohybu stovky milionů lidí. Čína byla místo oslav v karanténě a nouzovém stavu. Pohyb lidí byl omezen, Wu-chan s počtem obyvatel jako Česká republika uzavřen. My v Evropě jsme si říkali, že to je všechno možné jen v Číně, je to daleko a že se nás to netýká. Takových epidemií bylo v Asii několik. Oni se s tím vyrovnali a nás to nepostihlo. Od konce ledna jsem dostával zprávy od čínských kolegů o rušení a překládání velkých čínských veletrhů. Bylo to varující, protože na některých jsme měli připravovat české účasti, ale bylo to přeci daleko někde na druhém konci světa. Stejně jako na šíření viru nebyly připraveny vlády a státy nebyl na něco takového připraven kongresový, veletržní a eventový průmysl. Nic takového tady nikdy nebylo!

Lavina rušení

První velkou světovou veletržní událostí, která padla viru za oběť, byl Mobile World Congress v Barceloně, a to přes skutečnost, že v té době nebyly ve Španělsku a Evropě potvrzeny žádné případy nakažení. První zákazy hromadných akcí přišly ve Švýcarsku, Německu, Francii. Zrušen byl těsně před zahájením Autosalon v Ženevě, frankfurtský veletrh Light and Building, Eisenwarenmesse v Kolíně. Rušení akcí jsme si vysvětlovali vysokou účastí čínských a dalších firem z Asie a omezením akcí s účastí nad 5 000 osob. Následoval evropský veletrh cestovního ruchu ITB Berlín, pro který hygienický úřad nařídil naprosto nesplnitelná pravidla, světový veletrh vína ProWein a další veletrhy v Düsseldorfu. Veletrhy byly rušeny těsně před zahájením ve stadiu vysoké připravenosti, což přineslo ekonomické ztráty všem – veletržním správám a vystavovatelům.
Poprvé v novodobé historii svobodného podnikání začaly o konání akcí rozhodovat vlády, státní úřady, a nikoliv pořadatelé MICE průmyslu. Přišla lavina rušení a překládání kongresů, veletrhů a konferencí po celém světě. „Současná krize nás staví každý den před nové výzvy, které mají nepředvídatelné důsledky. Obchodní život se zastavil, což má dramatické dopady na naše podnikání. Právě na to, co dělá naše podnikání nepostradatelné, a to je setkávání lidí. Jsme konfrontováni krizí, kterou nikdo z nás dosud nezažil,“ okomentoval situaci šéf Messe Düsseldorf Werner Dornscheidt. 25 % veletrhů bylo v důsledku epidemie zrušeno, 50 % bylo přeloženo do druhého pololetí, nebo do roku 2021 a téměř 25 % doposud neoznámilo ani náhradní termín ani zrušení. Většina odložených akcí byla přeložena o čtyři a více měsíců. Překládání akcí způsobuje doslova džungli v dosud zaběhnutých termínech stěžejních světových, evropských a regionálních akcí.

Ztráty všude

Ve světě bylo zrušeno na 1 700 veletrhů, z toho jen v Německu 350. Německá asociace veletržního průmyslu odhaduje ztrátu 3 miliardy EUR a ohrožení 24 000 pracovních míst. 80 % plánovaných veletrhů v 1. pololetí v Asii bylo zrušeno. Nejde jen o ztráty organizátorů a veletržních správ, ale o ztráty dohodnutých nových kontraktů a kontaktů. Světová asociace veletržního průmyslu UFI odhaduje, že prostřednictvím veletrhů jsou světově uzavírány obchody v hodnotě 325 miliard USD.  Na německých veletrzích se účastní ročně 180 000 vystavovatelů a navštěvuje je 10 milionů návštěvníků, neboť německé firmy věnují převážnou část svého B2B marketingového rozpočtu na účast na veletrzích. Veletrhy jsou základnou pro prezentaci malých a středních firem pro tuzemský a zahraniční trh. Na veletrhy je navázáno mnoho ekonomických činností včetně řemeslníků, dopravců, cestovních, stravovacích a ubytovacích služeb, což generuje nezanedbatelný přínos HDP měst, regionů, států.

Místo veletrhů nemocnice

Namísto konání kongresů a veletržních akcí se výstaviště začala proměňovat v provizorní nemocnice. Prvním projektem bylo výstaviště v epicentru v čínském městě Wu-chanu. V Evropě byla první Messe Wien, která pro případ potřeby již 15. března nainstalovala provizorní nemocnici s kapacitou 800 lůžek a možností navýšení na 3 100. Následovalo Expo v Karachi, výstaviště IIEC v Teheránu. Britský ministr zdravotnictví oznámil, že bude zřízena provizorní nemocnice v ExCel Londýn, na největším výstavišti a kongresovém centru v Británii. IFEMA Madrid otevřela největší provizorní nemocnici v Evropě s kapacitou 5 500 lůžek. Flanders Expo nabídlo prostory v Antwerpách, Namuru a Gentu. Berlín zřídil provizorní nemocnici s kapacitou 1 000 lůžek ve výstavním prostoru pod rozhlasovou věží Funkturm. Po vzoru Vídně byl připraven projekt provizorní nemocnice se 300 lůžky na výstavišti v Brně. Po vypuknutí epidemie v USA byl Javits Centrer v New Yorku (167 000 m²) přeměněn na koronovirovou nemocnici. Jedinou dobrou zprávou je, že provizorní nemocnice na výstavišti ve Wu-chanu byla zrušena a výstaviště snad začne brzy sloužit svému původnímu účelu.

Pomůže stát?

Přímou finanční pomoc jako jediná poskytla pořadatelům koncertů, kongresů a veletrhů dánská vláda, a to v hodnotě 12 mil. EUR (330 mil. Kč). V polovině března proběhla videokonference 90 zástupců evropského veletržního průmyslu se zástupci Evropské komise. Slibovaný evropský záchranný pomocný fond však nespecifikuje a nepředepisuje pomoc odvětví pořádání hromadných akcí, takže bude platit zásada „kdo dřív příjde, ten dřív mele“, respektive „kdo bude více slyšet“. Jistě bude v popředí cestovní ruch, letecké a na veletržní správy a pořadatele kongresů se může zapomenout. Podle průzkumu středoevropské asociace veletržních správ Centrex je pomoc státu postiženým firmám velmi podobná, převážně se jedná o formy „kurzarbeit“ či daňové úlevy. Pro veletržní, kongresový a eventový průmysl je tedy nejlepší, aby vlády zákazy konání akcí zrušily. Nutnou podmínkou je také obnovení přeshraničního cestování, globální letecké přepravy, neboť většina akcí je mezinárodní. Výroky o uzavření hranic na roky pořadatele veletrhů a kongresů, ale i koncertů a festivalů děsí, protože dnes má každá taková akce mezinárodní přesah.

Co bude dál?

Přežijí koronovirovou krizi veletrhy? Nezvyknou si lidé konečně komunikovat online? Takové otázky vyvstávaly po prasknutí „dotkomové bubliny“, po 11. září 2001 i po dluhové krizi 2009. Veletrhy představují marketing tváří v tvář, jsou o osobním kontaktu a podání ruky. Podávat si ruce v gumových rukavicích a obchodně jednat v rouškách je nepředstavitelné, stejně jako komunikovat pouze online. Online komunikace je jen krizovou náhražkou. Streaming, Zoom, Skype a další technologie běžnou lidskou potřebu styku s jinými lidmi (socializing) nenahradí. Veletrhy se obnoví. Možná nebudou tak při síle jako v posledních letech, ale to bude obor od oboru, teritorium od teritoria. Obecně budou poznamenány koronovirovou krizí, která přejde do hospodářské recese. Zda V, či U, jak hluboké a jak dlouhé, asi dnes nikdo neví.

Jiří Kuliš
(autor je generální ředitel Veletrhů Brno, a.s.)