Tiskové zprávy

Pouhé čtyři dny mají zájemci na to, aby si prohlédli unikátní vlakovou soupravu Prezidentský vlak, která v pátek chvíli po půlnoci dorazila na brněnské výstaviště. Parní lokomotiva "rosnička" speciální odbočkou dovezla až na brněnské výstaviště vagóny, které vozívaly československé prezidenty.

„Zdokumentovány máme všechny, kromě Gustáva Husáka, toho jsme našli na fotografii pouze před vlakem, přitom zejména on po leteckém neštěstí své ženy po železnici cestoval hodně,“ popsal Karel Ksandr, generální ředitel Národního technického muzea. To připravilo projekt, s nímž projede celou republiku a Slovensko, ve spolupráci s Českými drahami a soupravu vypravilo jako připomínku stého výročí československého státu.

V dalším voze – mimo jiné teprve nedávno rekonstruovaném - najdou návštěvníci expozici připravovanou přímo pro tuto událost a další tři doprovodné vagony. Jelikož „pára“ na běžné koleje nesmí samostatně, s jízdou soupravy pomáhá historická dieselová lokomotiva zvaná bardotka.

Ale pojďme nakouknout do těch nejcennějších. Na výstavišti je k vidění salónní vůz Ferdinand z roku 1909, kterým jezdíval už Ferdinad d´Este a jízdu si vždy užíval. „Původně s ním měl jet i do Sarajeva, ale vůz se pokazil a musel zůstat na jeho sídle. A tak následník trůnu musel do Srbska běžným vlakem. Říká se, že to mělo být první varování,“ usmívá se Ksandr.

Podobných historek, perliček i tvrdých faktů má nespočet, stejně jako Pavel Gans, průvodce po vedlejším skvostu – salónním voze zvaném Masaryk. Milovaný státník dráhu obdivoval a cestoval zásadně vlakem, vagón dostal darem ke svým 80. narozeninám v roce 1930. „Tady je jeho pracovna, ta druhá ložnice byla dámská a nejčastěji zde pobývala jeho dcera Alice, která ho na cestách doprovázívala. A tady ten divánek, ten byl pro komornou,“ ukazuje Gans na poměrně úzký a hlavně krátký gaučík. Opravdu prostorný je salón s původní secesní výzdobou, kterou se vozy pražské vagónky Ringhoffer vyznačovaly a také proslavily (kromě britské královské rodiny s nimi cestovali snad všichni evropští panovníci). Podařilo se zachovat i původní broušené sklo a moserovský servis. A bylo to – stejně jako v případě vagónu Ferdinand – o fous. Jméno jeho prvního uživatele bylo v padesátých letech tak třaskavé, že byl luxusní vagón odstaven do depa a hrozilo, že se prostě přestaví na stavební vůz. Naštěstí se dostal do rukou Jiřího Sedláčka, kterému se s kolegy podařilo jej ukrýt v opravovně v Českých Velenicích. Po roce 1989 se dočkal rekonstrukce a vrátil se při slavnostních příležitostech zpět na koleje.

Třetím unikátem je vůz Svoboda z roku 1968. „Jeho výrobu odstartoval prezident Novotný, svezl se v něm ale až Ludvík Svoboda, ale nejvíc sloužil Husákovi,“ poznamenal ředitel odboru železničního muzea Národního technického muzea Michal Novotný a připomněl, že vagón dovezl české státníky třeba na česko-ruské jednání v Čierne nad Tisou. Interiér tohoto vozu připomíná občas až paneláková jádra. „Zatímco prezidentské prostory jsou odýhované, úředníkům už musel stačit jen umakart,“ líčí Karel Ksandr. Původní návrh byl mnohem elegantnější, v duchu bruselského Expa, o čemž svědčí pohodlná skořepinová křesla, která ve vagónu zůstala. Tento jediný vagón je také více zabezpečen – zespodu je opancéřovaný.

Kdyby tyto tři salónní vozy mohly mluvit, byla by to přehlídka zásadních zlomů československých dějin – od cest TGM, přes jízdu Emila Háchy do Berlína za Hitlerem nebo na Slovensko za Tisem, přes první jízdu Edvarda Beneše po druhé světové válce, ono setkání Dubček – Brežněv, po radostné cestování do Lán v režii Václava Havla. To vše se zájemci dozvědí ve vagónu se speciální expozicí.

Zajímavostí je nespočet – přijďte se přesvědčit do pondělka 2. července k pavilonu A na brněnské výstaviště.

Další informace najdete:

• v tiskové zprávě BVV
• na stránkách Národního technického muzea
• na stránkách Českých drah