Vidět sochaře při práci se jen tak nepodaří, mají rádi soukromí svého ateliéru… Tak v pavilonu A sice takový improvizovaný ateliér je, jen na trojici, která dokončuje sochu Tomáše Garrigue Masaryka koukají stovky lidí. Dvě slečny pod vedením Ladislava Jezbery ze Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích tu z vyfrézovaného základu (pomocí 3D technologií společnosti MCAE Systems) vytvářejí co nejvěrnější kopii sochy prvního československého prezidenta od Otakara Španiela. Stála od roku 1928 v rotundě pavilonu A, ale co se s ní stalo, dnes nikdo neví.

Projektem TGM90 se zase na výstaviště vrací. Trojice je v neustálém obležení a odpovídá na mnoho otázek – skenování se odehrálo v depozitáři Národního muzea, pod speciální hlínou je další unikátní materiál, základ rukou byl vytisknut přímo na 3D tiskárně… A tak zkusme se sochařem Ladislavem Jezberou, jehož doménou jsou instalace, objektová tvorba a koncepce, odpovědět na další.

Byl jste si sochu TGM prohlédnout v depozitáři Národního muzea?

Teď aktuálně ne, ale znám ji, kdybych ji viděl. Já mám k dispozici podrobný 3D model. Není to totéž, jako když před sebou máte fyzický model v sádře nebo bronzu. Takto je to náročnější, ten pohled z monitoru je jiný než z originálu. Samozřejmě i z toho důvodu, že když před mnou stojí klasický model, mohu se vyklánět, velkou roli hraje přirozené světlo. V počítači kamera vytváří určité zkreslení…

Ale vy si díky 3D skenu můžete jakoukoliv část velmi přiblížit a natočit, jak potřebujete.

Ano, to je pravda, do některých míst je vidět mnohem více, ale já na fyzický model nedám dopustit (úsměv).

K budoucí soše TGM jste se dostal v jaké fázi, byl jste už u skenování?

Byl jsem požádán o dokončení. Zřejmě i proto, že loni a částečně i letos jsem realizoval náhradu zničené Masarykovy sochy od Otakara Švece pro město Louny. V tomto případě se nedochovalo vůbec nic, pouze fotografický materiál, navíc ne příliš kvalitní, dobové snímky z války.

Když se o vás v souvislosti s projektem TGM 90 psalo, vždy se zmiňovalo, že s moderními technologiemi si hodně rozumíte. Ve škole například 3D tisk hodně používáte?

Určitě, naše škola je v tomto směru velmi progresivní. Máme ve škole velmi podobné zařízení jako je tu na výstavišti, které používáme zhruba pět let k sochařské reprodukci. Což je sochařská disciplína ke zhotování kopií a replik sochařských děl. Reprodukce probíhá, i když je to přímo autorské dílo a realizuje to sochař, tak nejprve vznikne sochařská předloha v hlíně, ta se později převede do sádry nebo polymeru, to už je dnes poměrně jedno. Poté sochař dílo přenáší do kamene. A pokud je to složitá figurální záležitost, tak ji nedělá takzvaně tie direct, tedy napřímo, ale používá speciální systém měření. Dnes to právě tohle velmi složité měření může být usnadněno pomocí robota. Protože máte sken, poté se naprogramuje robotické zařízení a následné obrábění sochaři značně usnadní život. Je to vlastně stejné jako v minulých dobách, kdy měl sochař kolem sebe skupinu spolupracovníků, kteří mu pomáhali s přípravou, dělali hrubší práci, sochu mu do kamene zaměřili.

Takže dnes tuto práci pomocníků dělá stroj.

Ano, může. Ale pořád sochař sochu dodělává. Určitě se ale díky robotu dostane dál.

Máte šanci sochu TGM za týden dokončit? Vy jste si takříkajíc předpřipravil hlavu.

A ještě se k ní určitě budu vracet, abych se co nejvíc přiblížil Španielovu pojetí.

Co se bude se sochou dít dál? Vytvoří se sádrový odlitek, aby to byla ta socha, která na brněnském výstavišti stála v roce 1928?

To se ještě momentálně řeší. Tento model je přechodovou záležitostí, není určen k trvalému uchování. Bude se dát převést do sádry i do bronzu, na který byl připravován také Španielův model. On ale použil klasickou hlínu, my teď pracujeme s polymerem, který se chová jinak. Je mnohem tvrdší, proto je vhodný na ofrézování, v pokojové teplotě je poměrně tuhý. Když se zahřeje asi na 60 stupňů, chová se jako plastelína.

To ale vy právě nepotřebujete, nepletu se?

Je to velmi odlišná práce a ta tuhost je naopak někdy lepší, třeba v případě dlaně. Materiál drží při opracovávání stále tvar. A když jej naopak potřebuji měkčí, stačí jej chvíli promnout v ruce a on povolí.