Mimořádnou pozornost budí na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně vlak Stříbrný šíp, tedy motorový vůz vyrobený firmou ČKD v roce 1939. Je součástí výstavy 100ries, která připomíná výjimečné výrobky československého průmyslu.

Podle manažera produktu ČD Nostalgie Marka Plochého by se s ním řada lidí chtěla svézt, nicméně jde o tak výjimečné vozidlo, že pronájem na jeden den stojí desítky tisíc korun. Na prezentační jízdy vyráží jen několikrát za rok.Vůz, který nese označení M 260.0, je prakticky novým vlakem, z původního se zachovala jen karoserie, která byla ve značně zuboženém stavu.

Rozhovor s Markem Plochým pro ČRo Brno najdete zde.

Interiér se musel vyrobit kompletně nový, moderní jsou motory. Veškeré viditelné detaily jsou udělané tak, aby odpovídaly podobě před 70 lety. "Letos se jednalo o první kompletní sezonu Stříbrného šípu. Podíval se již do Budapešti a do Drážďan a do některých českých měst. "Najezdil už tisíce kilometrů, většinou se jedná o komerční jízdy. Může jezdit de facto denně, když se uskuteční potřebné prohlídky. Problém je spíš nedostatek personálu. Zaškoleno máme pět strojvedoucích," uvedl Plochý. Kam se vlak vypraví příští rok, není zatím jasné, kalendář se bude chystat. Na Slovensku může jet vlastní silou, do Německa a do Maďarska, pro něž nemá potřebná povolení, musel jet tažený.

Stříbrný šíp byl v meziválečném soupeření strojírenských podniků odpovědí na motorový vůz Tatry Kopřivnice nazvaný Slovenská strela. Ten je dnes vystavený jako nepojízdný exponát v muzeu Tatry, která chystá jeho opravu. "Jedná se o chvályhodný počin, že se oba předválečné vozy dočkají opravy a zprovoznění. Slovenská strela by měla být hotova na podzim za dva roky a určitě budeme s Tatrou hledat možnost, aby se tyto vozy mohly potkat. Pro fanoušky železnice to bude výjimečná událost," řekl Plochý. Oba vozy patřily k evropské špičce tehdejšího železničního konstruktérství, tedy v době, kdy na kolejích dominovaly parní lokomotivy. Kvůli válce se však příliš neuplatnily.

Povídání z kabiny Stříbrného šípu s Tomášem Froňkem, projektovým manažerem firmy Siemens a Lenkou Štěpánkovou, architektkou brněnského výstaviště