Česká krajina ovce potřebuje, přesto jich výrazně ubývá

Stavy ovcí u nás meziročně klesly o více než 20 tisíc, tedy asi o 10 procent. Předseda Svazu chovatelů ovcí a koz Vít Mareš za poklesem vidí kombinaci více příčin: dotační politiku státu, problémy s odbytem produktů i rostoucí počet útoků chráněných šelem.

Nejen ovcí, ale i koz u nás výrazně ubývá. Stavy ovcí se meziročně snížily o 10 procent, stavy koz dokonce o 12 procent. Co je příčinou?

Existuje velká disproporce dotací pro chov masného skutu a pro chov ovcí a koz. Chovatelé masného skotu mají nižší režijní náklady než chovatelé ovcí a zhruba dvojnásobné dotace. Další problém máme s narůstajícími legislativními požadavky. Například prodej jehněte na domácí porážku je vázán na číslo občanského průkazu kupujícího, což nám každý dát nechce a cizinec ani nemůže. Obecně máme problémy s odbytem produktů z chovu ovcí. A do toho přišel vlk, který ovce rozhání, plaší a zabíjí.

Nedostávají chovatelé za zabité ovce kompenzace?

Není to tak snadné. Ministerstvo životního prostředí třeba určilo, že stačí ohrada vysoká 130 centimetrů. Jenže vlci takovou ohradu přeskočí nejen dovnitř na pastvinu, ale i ven s jehnětem v tlamě. Tím pádem komisař nemůže nafotit žádné zbytky po vlčím řádění a chovatel nemá co nárokovat.

Co by mohlo pomoci, aby se chovatelům ovcí dařilo lépe?

Začnu u dotací. Potřebujeme takové finanční nástroje, aby chovatel – ať už začínající nebo stávající–, při ekonomickém porovnání chovu krav a ovcí dostal přibližně stejný výsledek. Bojovali jsme o takovou změnu legislativy, ale nedaří se nám to.

Další problém je s rozšiřováním vlků. Byl přijat plán péče o vlka, proti kterému jsme protestovali nejen my, ale i dalších sedm profesních organizací. Není tam řečeno, jaké je optimální množství vlčí populace v rámci České republiky. Nejsou vyčleněny oblasti, kde bude vlk chráněn, ani oblasti, kde by se naopak řízeným způsobem měla vlčí populace snižovat. Vlk u nás byl už i u Máchova jezera, což je oblast, kam podle mě velké šelmy nepatří.

Jak moc to ztěžuje podnikání chovatelům?

Když na pastvinu s ovcemi jednou za týden nebo za dva přijdou vlci, za chvíli to chovatele přestane bavit. A tyto šelmy se bohužel nechovají přirozeně. V Beskydech, kam přišla vlčí populace ze Slovenska, takové problémy nemáme. Ale vlci, kteří k nám přišli z Polska a z Německa, neloví proto, že mají hlad. Oni loví pro zábavu. Takže máte sto ovcí a sedm vlků vám jich čtyřicet zabije, ale nesežere ani jednu. Chovatel s pastvinou logicky zareaguje tak, že zdecimované stádo ovcí zlikviduje a pořídí si pár masných krav. Tím splní podmínky zatížení a vlci mu sežerou třeba jen jedno tele, ale krávy jim další řádění nedovolí.

Všude v Evropě, kde se vynakládaly velké finance na preventivní opatření proti šelmám, to většinou dopadlo tak, že tam zůstali buď vlci, nebo ovce. Je jasné, že Pyreneje nebo Alpy budou jenom s vlky. U nás tak vysoké hory nemáme, tak ovce nahradí masný skot.

Co to bude pro krajinu znamenat?

Je v tom určitá schizofrenie ochránců přírody. Oni vědí, že když tam nebudou ovce, nebudou tam ani zajímavé botanické druhy, protože pastva ovcí je velice specifická. Pokud jde o hodně svažitý pozemek s dvoucentimetrovými nebo třícentimetrovými profily půdy na skále, za deset let tam nebude ani vegetace. Krávy to sešlapou, poruší drny, hlína odteče dolů a zůstane to holé jako někde na Korsice.

Ochránci přírody by si tedy měli vybrat, jestli chtějí mít v krajině šelmy nebo botanickou pestrost.

Je to přesně tak, jak říkáte.

Jak může chovatelům ovcí a koz pomoci tato výstava?

Můžeme tady o sobě dát vědět nejen odborníkům, ale i laické veřejnosti. Návštěvníci by si měli uvědomit, že chov ovcí a koz u nás má své místo a je užitečný. U ovcí je důležitá i mimoprodukční funkce, tedy údržba travnatých ploch, se kterými si neporadí mechanizace. Chceme ukázat i na užitek z těchto zvířat. Na ovcích roste vlna, která je v současné době velmi nedoceněná. A jejich maso je vhodné ke konzumaci, dietetické, zdravé a zajímavé.

Je pravda, že vlna v poslední době nachází i netradiční využití, například jako izolant ve stavebnictví?

Ve stavebnictví se také používá, ale je specifická v tom, že na sebe dokáže navázat stejné množství vody, jako sama váží. Na izolaci vnějšího obalu stavby proto není vhodná, ale velmi se hodí jako podložka pod podlahu nebo jako izolace do vnitřních příček. Dokáže přirozeně regulovat vlhkost, při vyšší hodnotě ji absorbuje a naopak při suchém vzduchu uvolňuje. Díky tomu udržuje v interiéru vlhkost na stabilní úrovni. Ale to je spíš náhradní využití, hlavní uplatnění vlny je v oděvnictví. Od spodního prádla až po kabáty, tam všude vlna dělá obrovskou práci, ať už sama nebo v nějaké směsi. Věřím v novou renesanci vlny a myslím, že se k ní vrátíme od umělých vláken jak v bytovém textilu, tak v oblečení.