Krize mléčného sektoru ohrožuje tisíce pracovních míst

Jen na Slovenska se má jednat o více než 13 tisíc pracovních pozic a v dalších zemích je situace obdobně vážná. O problémech s odbytem mléka jednali na brněnském výstavišti představitelé agrárních komor zemí V4, kteří v této oblasti požadují větší aktivitu Evropské komise.

Představitelé zemědělského sektoru České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska se shodli, že ke krizi v komoditě mléka a mléčných výrobků přispělo několik faktorů, které zemědělci nemohli ovlivnit. Konkrétně jde o nárůst produkce v Oceánii a pokles poptávky v Číně, především však ukončení systému mléčných kvót společně s ruským zákazem dovozu zemědělských a potravinářských výrobků. Tyto dva faktory jsou důsledkem politiky Evropské unie, proto by Evropská komise měla být aktivnější v řešení vzniklé situace, domnívají se představitelé čtyř agrárních komor. Požadují především zvýšení intervenčních cen, které by měly odpovídat výrobních nákladům v jednotlivých zemích. Dále je třeba zvýšit podporu exportu na trhy třetích zemí. Zároveň by národní státy měly mít možnost vlastních opatření, například v České republice jde o navýšení hmotných rezerv.

Situace s odbytem mléka je vážná ve všech zemích. „Začínají se naplňovat naše varování, že důsledky sankcí vůči Rusku budou katastrofální. Dotčené komodity jsou tlačené k velmi nízkým cenám, proto požadujeme od Evropské komise přehodnocení přístupu,“ konstatoval v Brně viceprezident Maďarské agrární komory Miklos Zsolt Kis. Evropská komise by podle něj měla odškodnit zemědělce všemi možnými prostředky. Podporu dalších zemí V4 v otázce sankcí velmi ocenil polský zástupce Robert Nowak, podle něhož na politice vůči Rusku nejvíce tratí právě Polsko. Ztráty polských zemědělců a potravinářů podle něj přesáhnou půl miliardy dolarů za rok, ale tlakem na snižování cen jsou postiženi všichni evropští zemědělci.

Ještě konkrétněji se vyjádřil prezident Slovenské polnohospodářské a potravinářské komory Milan Semančík, podle něhož zrušení mléčných kvót pouze zvýraznilo problém, který nastal již v srpnu 2014 s ruským embargem. „Dopady embarga jsou více než citelné, proto žádáme Evropskou komisi o přehodnocení sankcí, kterými trpíme všichni. Rusko si už nahrazuje suroviny, například mléko a mléčné výrobky, dovozem z dalších zemí, takže ani návrat na ruský trh nebude jednoduchý. Na Slovensku mluvíme o ohrožení 10 000 pracovních míst v prvovýrobě mléka a 3 500 ve zpracovatelském průmyslu, což představuje skutečně vážný problém, který je třeba řešit,“ zdůraznil Semančík.

Představitelé agrárních komor zemí V4 na závěr brněnského setkání podepsali společné Komuniké, které se vyslovilo také k dalším aktuálním problémům. Z diskuze o možnostech řešení neférových praktik obchodních řetězců vyplynul požadavek na vytvoření širšího unijního rámce se silnou nezávislou autoritou, která by dohlížela na obchodní vztahy a v případě porušení kodexu udělovala sankce. Agrární organizace zemí V4 si vyměňují informace a hledají společná stanoviska několikrát do roka, brněnská schůzka byla již 57. v pořadí.