Legislativní změny v oboru OZE silně ovlivňují efektivnost podnikání

S využíváním biomasy jako obnovitelného zdroje energie se setkáváme ve svém okolí stále častěji. Bohužel tento relativně mladý obor doprovází neustále se měnící legislativní a dotační podmínky ze strany státu. Jak vidí  současnou situaci a perspektivu využívání biomasy, jsme se zeptali prof. Ing. Jana Marečka, DrSc., z Mendelovy univerzity v Brně, jednoho z garantů odborného programu Biomasa při Národní výstavě.

Je nastoleno nějaké zásadní téma pro letošní ročník doprovodného programu BIOMASA při Národní výstavě?
Na základě velmi pozitivních ohlasů z řad odborné veřejnosti i vystavovatelů z  doprovodných programů BIOMASA pořádaných na brněnském výstavišti v minulých letech zachováme již tradiční tématické celky odborných příspěvků a diskusí a to: Bioplynové transformace v zemědělství, Energetický potenciál odpadní a zbytkové biomasy v koloběhu živin a hospodaření na půdě, Produkce tepla suchou termochemickou konverzí paliva z fytomasy a Směsné a biogenní pohonné hmoty. V každém z těchto tematických celků budou spolu s představením progresivních technologií, nových technických řešení, praktických procesních poznatků a provozních doporučení diskutovány změny právních a dalších souvisejících předpisů, možnosti podpory financování investic, provozních zvýhodnění příp. zdanění apod. Je to pět jedna z možností získat aktuální informace případně informace o předpokládaném vývoji v oblasti OZE.

Podle Akčního plánu pro biomasu Mze ČR do roku 2020 zůstane českým zemědělcům i při stoprocentním zajištění potravinové soběstačnosti přes jeden milion ha půdy pro výrobu čisté energie. Jaké bude, podle Vás, optimální využití této půdy?
Jsou v zásadě tři možnosti využití tohoto „nadbytečného“ půdního fondu. Za prvé pro produkci nad 100 % potravinové soběstačnosti tj. pro efektivní export potravin nebo potravinářských surovin. Odpověď bych nechal potravinářským expertům. Za druhé pro cílenou produkci energetické biomasy jednak resp. hlavně k produkci bioplynu v bioplynových stanicích a dále k přímému spalování fytomasy. Pro přímé spalování bych však  upřednostnil zejména „odpadní dendromasu“ nebo cíleně pěstovanou dendromasu. Třetí možností je návrat k úhorovému systému hospodaření. Tyto úvahy mohou být opodstatněné v souvislosti se stále rostoucí cenou průmyslových hnojiv a ohrožením zemědělských pozemků půdní erozí. Zda je to racionální cesta při tak velkém rozsahu „nadbytečného“  půdního fondu toť otázka.

Hlavním tématem diskuzí o obnovitelných zdrojích energie (OZE) jsou dotace a garantované ceny. Jak současná dotační a cenová politika ovlivňuje tento obor? Bude možno v brzké době efektivně podnikat například v oblasti výroby a využití energetické biomasy i bez veřejné podpory?
Obecně lze uvést, že v zásadě jakékoliv regulační opatření deformuje tržní prostředí. Státní zásahy do trhu s energiemi jsou tím významnější, že se následně promítají v podstatě do všech oblastí národního hospodářství a životních nákladů občanů. Legislativní změny v oboru OZE velmi silně ovlivňují efektivnost podnikání. Zákon č. 165/1012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a spolu s navazujícími dokumenty upravuje kromě jiného zejména podporu elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů energie a druhotných energetických zdrojů, jakož i odvod z elektřiny ze slunečního záření. Tento zákon též upravuje obsah a tvorbu Národního akčního plánu České republiky z obnovitelných zdrojů. V těchto souvislostech Ministerstvo životního prostředí formulovalo Státní politiku životního prostředí České republiky na léta 2012 až 2020. Provedené změny garantované ceny energií, investiční a provozní podpory např. bioplynových stanic (BPS) aj. již v tomto roce významně ovlivňují záměry budovat BPS směrem k budování menších BPS (do 500 hWe). O vzájemných souvislostech příslušných právních předpisů, přístupech Energetického regulačního úřadu (ERU), názorech Agrární komory (AK ČR) jako zástupce českých zemědělců, ale také o názorech dodavatelů a provozovatelů BPS se bude v doprovodném programu Národní výstavy hospodářských zvířat a zemědělské techniky (NVHZaZT) pro biomasu hovořit. Kromě jiného, zda lze OZE budovat a provozovat bez dotací jako v Rakousku.

Díky mnohdy jednostranné mediální a politické kampani proti fotovoltaice je současný postoj veřejnosti negativní i k dalším obnovitelným zdrojům. Mají naši zemědělci jako významní provozovatelé a investoři v této oblasti možnost získat skutečně objektivní informace?
Zdrojů informací k problematice OZE, i těch objektivních, je více. Koná se řada konferencí a seminářů pořádaných orgány státní správy, asociací a zájmových sdružení případně firemních akcí např. B.I.D., KWS osiva, BVV, a.s. – BIOMASA a odborné doprovodné programy při veletrzích TECHAGRO a NVHZaZT atd. Konzultačně informace podávají výrobci a dodavatelé technologií pro BPS resp. OZE. I Mendelova univerzita v Brně nabízí a realizuje odbornou pomoc v jedinečné laboratoři bioplynových transformací a v Centru nejlepších dostupných technik (BAT centru). Za informacemi zájemci o využívané OZE formou bioplynových transformací mohou jíti za provozovateli těchto zařízení u nás, ale také v zahraničí, kde lze nalézat odpovědi na to, zda lze OZE provozovat bez dotací a dosahovat produkce energie 250 % i více z OZE oproti spotřebě v celých regionech např. Mureck v Rakousku.

Prosazení OZE v konkurenci i bez dotací závisí do značné míry na vývoji technologií. Jak se na tom podílí výzkum a školství v ČR a přímo na Mendelově univerzitě? Co je třeba změnit, aby byl výzkum úspěšnější a výchova odborníků efektivnější a i v rámci EU?
I výzkum a vývoj technologií OZE na výzkumných pracovištích a univerzitách je primárně závislý na možnostech financování. Je to otázka priorit vládní politiky nejen v oblasti energetiky, ale i v oblastech zemědělství, ochrany životního prostředí, průmyslu a v širších souvislostech i rozvoje regionů a v sociální oblasti. Zřejmě to je i otázka stanovení priorit a efektivní alokace finanční zdrojů Ministerstvem školství na jednotlivá příslušná pracoviště Akademie věd a vědecko výzkumně orientované vysoké školy. V současné době přetrvávající ekonomické recese do značné míry omezuje i zájem podnikatelských subjektů spolupodílet se na společných výzkumných a vývojových projektech s vysokými školami. I zde je zřejmá potřeba podpory státu zejména v projektech charakteru aplikovaného výzkumu a zavádění jeho výsledků k přímému využití v praxi.
Na Mendelově univerzitě byla v minulosti úspěšně řešena celá řada dílčích problémů spojených s OZE. Byly navrženy a provozně odzkoušeny nové technologie uplatnitelné v procesech energetických a materiálových transformací cíleně pěstované i odpadní biomasy, vznikly unikátní patentově chráněné konstrukce a prototypy strojů a strojních zařízení, byly řešeny projekty optimalizace provozu energetických zařízení, např. bioplynových stanic apod. I v současné době jsou na několika pracovištích této univerzity řešeny projekty související s problematikou OZE.  V laboratoři bioplynových transformací a v BAT centru Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky (ÚZPET) Agronomické fakulty je na základě objednávky řešena celá řada zadání analytických, výzkumných či vývojových úkolů nebo řešení provozních problémů podnikatelských subjektů. Na ÚZPET  je koordinován a řešen společně s Technickou fakultou SPU v Nitře mezinárodní projekt optimalizace a zvýšení efektivnosti BPS, společně s dalšími fakultami univerzity je řešen projekt Transformace uhlíku v technologiích zpracování biomasy, s finanční dotací Interní grantové agentury Agronomické fakulty je řešen projekt Bioplynové transformace.
Na otázku, co je třeba změnit, aby byl výzkum úspěšnější, je obtížné jednoduše odpovědět, neboť o úspěchu ve výzkumu rozhoduje mnoho reálných faktorů a někdy i třeba shoda pozitivních okolností. Jako základní bych osobně uvedl věcně ujasněnou a dlouhodobě stálou koncepci vládní politiky i politiky jednotlivých resortů. Dobrých výsledků lze dosahovat jen ve stabilním prostředí, prostředí podnikatelském, daňovém, finančním, ale i v příznivém prostředí konkrétního pracoviště. Podmínkou je odpovídající experimentální a analytické přístrojové vybavení a možnost adekvátního ocenění výsledků práce. Na Mendelově univerzitě se snažíme jít cestou spolupráce s dalšími výzkumnými a univerzitními pracovišti, a to i zahraničními. Velmi dobrou spolupráci máme s německými a rakouskými školami a institucemi, již tradičně se slovenskými a zejména značný potenciál do budoucna má spolupráce se subjekty v Polsku. Právě tam je rozvoj využívání OZE a BPS nyní velmi dynamický.
Na Mendelově univerzitě je pro výchovu odborníků v oblasti OZE připraven k akreditaci studijní program Technologie OZE. Možnosti spolupráce při vysokoškolském vzdělávání takto kvalifikovaných pracovníků se přímo nabízejí efektivní společnou realizací výuky s TF SPU v Nitře, kde již dlouhodobě realizují výuku v příbuzném oboru. Další možností efektivní přípravy vysokoškolsky vzdělaných odborníků pro obor OZE je nabídka mezioborových nebo mezifakultních studií.