Ministr zemědělství v palbě dotazů

V rámci doprovodného programu Národní výstavy hospodářských zvířat proběhla v pavilonu P otevřená debata ministra Mariana Jurečky s veřejností. Zazněly zde mimo jiné informace o podpoře sektorů mléka a masa nebo o perspektivnosti práce v zemědělství.

Dotazy přicházely jak od návštěvníků výstavy, tak ze sociální sítě Facebook, která debatu živě přenášena. Zajímaly se například o aktuální situaci u producentů mléka a vepřového masa, která se podle ministra již stabilizovala a ve srovnání s jinými zeměmi jsme krizi přestáli poměrně dobře. „Znám třeba chovatele, kteří přešli od produkce mléka na masný skot, ale nevím o nikom, kdo by skončil. V Německu v loňském roce skončila zhruba desetina zemědělců, což u nás nenastalo,“ uvedl ministr Jurečka. Jak připomněl, krize začala již v roce 2014 nástupem ruských sankcí vůči EU, v dubnu 2015 pak skončily mléčné kvóty a negativní situace se v sektoru mléka začala projevovat naplno dlouhodobým poklesem ceny. „Pokles za 18 měsíců byl velmi dramatický, o 30 procent, což v jiných odvětvích neznají. Na ministerstvu jsme se proto snažili hledat maximum podpor, abychom v roce 2016 pomohli zemědělcům zvládnout situaci. Když sečtu všechna opatření, blížíme se k částce zhruba 3,8 miliardy korun,“ konstatoval ministr. Jak v sektoru mléka, tak v chovu prasat se tak podle něj podařilo, že zemědělci s alespoň průměrnou úrovní chovů neskončili ve ztrátě. Tento pozitivní výsledek potvrdil také předseda Svazu chovatelů holštýnského skotu Karel Horák: „Jménem chovatelů chci poděkovat ministerstvu zemědělství za podporu, bez níž bychom tento Národní šampionát možná těžko mohli uspořádat. Díky vaší pomoci jsme krizi zvládli.“

České zemědělství se silně potýká s problémem nedostatku pracovníků a část dotazů směřovala také tímto směrem, mj. i k potížím se zajištěním zaměstnanců z Ukrajiny. Hlavním úkolem ovšem zůstává získat pro práci v zemědělství mladou generaci. „Zhruba 40 procent pracovníků v zemědělství má více než 50 let, proto se snažíme v několika rovinách motivovat mladou generaci. Například podporujeme zemědělce, aby dělali dny otevřených dveří a otevírali své farmy pro školy. Středním zemědělským školám poskytujeme prostředky na vybavení i pomůcky, aby byly opravdu školami 21. století. Snažíme se obor ukazovat jako atraktivní a investovat do kvality vzdělávání,“ popsal ministr Jurečka, který o perspektivnosti oboru nepochybuje. „Do roku 2050 se na Zemi očekává přírůstek obyvatel zhruba o 2,5 miliardy a spotřeba potravin by při rostoucí životní úrovni měla do té doby vzrůst o 60 procent. Klimatické změny přitom v mnoha regionech znemožňují dosáhnout takové produkce potravin, která by tamní obyvatele nasytila. Česká republika a střední Evropa bude regionem, kde zůstane prostor pro velice dobrou zemědělskou produkci, samozřejmě pokud zvládneme problematiku ochrany půdy a hospodaření s vodou. Takže pokud mladí lidé hledají perspektivní obor, který zároveň není stereotypní, jde o práci v přírodě a se zvířaty, tak zemědělství a potravinářství je správná odpověď,“ prohlásil Marian Jurečka.

V odpovědi na další dotaz ministr obhajoval nastavení podmínek pro podporu mladých začínajících zemědělců, které někteří vidí jako bariéru pro vstup mladých do oboru. „Podpora má přísné podmínky, protože jsou potřeba určité záruky, že start podnikání dopadne dobře a vynaložené prostředky nepřijdou nazmar. Za sedm let minulého programového období u nás bylo takto podpořeno 1300 mladých začínajících zemědělců a za poslední dva roky zde máme přes tisíc žádostí, z toho 500 už bylo schváleno. Nároky jsou tedy vysoké, ale dají se splnit,“ míní ministr, podle něhož je pro mladého člověka, který chce začít podnikat v zemědělství, tím největším problémem získat přístup k půdě. „I když znám úspěšné zemědělce, kteří začínali hospodařit třeba na dvou hektarech a zaměřili se ne speciální produkci typu borůvek nebo léčivých rostlin. Rozhoduje i kvalita podnikatelského záměru, který dokáže zaplnit mezeru na trhu,“ dodal.

Debata se věnovala také problematice opatření proti suchu, ochrany zemědělského půdního fondu, přístupu ke GMO a glykofosfátům, přípravě nového veterinárního zákona či možnostem řešení dvojí kvality potravin.