Mladí agrárníci poprvé na NVHZZT

„Nemůžeme se spoléhat jen na děti z venkova, pro práci v zemědělství potřebujeme získat také děti z měst. Na výstavě je můžeme podchytit,“ říká v rozhovoru Milan Douša, člen prezídia Společnosti mladých agrárníků ČR.

Společnost mladých agrárníků má stánek přímo u předváděcí plochy v pavilonu P.

Co všechno návštěvníkům nabízíte?
Především jim představujeme naši společnost, která byla založena již v roce 1998, jde tedy o již etablovanou neziskovou nevládní organizaci. Máme zastoupení prakticky ve všech poradních orgánech ministerstva zemědělství a náš prezident Petr Mahr je členem poradního sboru ministra. Lobujeme hlavně za podpory pro mladé začínající zemědělce, snažíme se přitáhnout mladé lidi do zemědělství, pořádáme exkurze na farmy a zaměřujeme se na vzdělávací akce, semináře a kurzy, kde informujeme o správném podávání projektů, čerpání dotací apod. Pro návštěvníky výstavy jsme připravili ochutnávku alternativních nebo spíše zapomenutých tradičních potravin jako naklíčené vojtěšky, cizrny nebo pohankové kaše. Máme tady také poznávačku různých druhů zemědělských produktů a poznávačku pro děti, takže je u nás poměrně rušno.

Proč jste se rozhodli poprvé zúčastnit Národní výstavy hospodářských zvířat a zemědělské techniky?
Zjistili jsme, že přes naši velmi aktivní činnost na ministerstvu i jinde o nás nevědí ani někteří ti, za které bojujeme a kteří čerpají dotace pro mladé začínající zemědělce, za něž jsme se zasadili. Proto jsme se z iniciativy našeho nového prezidenta rozhodli zvýšit veřejnou a mediální prezentaci. Hodně se v této činnosti zaměřujeme na mládež a na děti, protože v nich je budoucnost českého zemědělství.

O problému stárnutí pracovníků v zemědělství se hovoří už dlouho, je situace stále tak špatná?
Je pořád horší, i když se musím pochlubit, že se nám podařilo do zemědělství dostat přibližně dva tisíce mladých začínajících zemědělců, což není zase tak málo. A pořád jsme na tom lépe než naši kolegové v západní Evropě, kde na farmách nefunguje generační předávání. Tam je malých a středních farem daleko více než u nás a jen asi jedno procento mladých přebírá farmy po rodičích. Zemědělci v západní Evropě se díky dotačnímu systému mají velmi dobře, investují do dětí, poskytují jim vzdělání a děti potom dělají úplně jiné profese. Navíc tyto děti vědí, jaká je práce v zemědělství dřina, a právě proto se tam farmáři snaží hodně investovat do moderních technologií. Třeba v Bretani, kde jsem nedávno byl, má každá druhá farma dojicího robota, aby děti viděly, že se už nemusí každý den ohýbat pod krávou, ale mohou jako odborníci kontrolovat práci na tabletu. Tohle je trend v západní Evropě, aby zemědělci nalákali na farmy vlastní děti.

U nás chodí do zemědělství pracovat i lidé z jiných prostředí?
Ano, i mezi našimi členy je takových spousta. Je to dáno i čtyřiceti lety odtržení národa od zemědělství, kde dnes pracuje jen relativně málo lidí. Projevuje se to třeba tím, že nám chybí vztah k půdě, ale na druhé straně zase nemáme takový problém s generační obměnou jako v západní Evropě.

Může výstava hospodářských zvířat pomoci dostat do zemědělství mladé lidi?
Ve městě je větší koncentrace lidí a na výstavu se sjíždí zemědělci s rodinami z celé České republiky, takže konání v Brně chápu jako výhodu. Účast jak odborníků, tak nezemědělské veřejnosti je tady v porovnání s jinými výstavami opravdu vysoká. A my se nemůžeme spoléhat jen na děti z venkova, musíme se snažit získat pro práci v zemědělství i děti z měst, které by práce se zvířaty bavila. Tady je můžeme podchytit. Pro nás tato výstava funguje velmi dobře, jen za první den jsme zde získali tři nové členy. Na našem stánku je už od začátku velký obrat a ještě více lidí čekáme o víkendu, takže jsme spokojeni.