O nás a plemeni fríský kůň - Monika a Leoš Novotní

Fríský kůň. Proč právě on? Jaká byla cesta k výběru plemene.

Celý život jsme se pohybovali okolo koní ať už v lesním hospodářství, nebo u kamarádů, co koně již měli.

Popudem, proč pořídit fríského koně byla před mnoha lety návštěva dvora v Pecínově u Benešova, kde jsme se s nimi poprvé setkali.

Kamarádka Lenka nás pustila do ohrady, kde se páslo několik fríských koní a tím to vše začalo. Prvním kontaktem s nimi v ohradě, jejich klidnou povahou, charakterem, a tím že ihned projevili zájem o něco nového, tedy nás.

Pak následovala vyjížďka do přírody a bylo jasno.

Jaký je váš "koňský park"?

V současné době máme celkem 10 koní. Máme tři plemena - 8 fríských koní, z toho 4 klisny, jednoho hřebce a dva valachy. Dále klisnu Kinskou a amerického miniaturního hřebce.

Koně jsou dnes vaší profesí, jsou ale stále ještě i zábavou? :)

Koně jsou pro nás pořád zábavou. Nevěnujeme se jim profesionálně, máme jiné povolání.  Veškerý volný čas věnujeme koním, které máme doma, takže jsme s nimi v neustálém kontaktu.

Samozřejmě někdy je to až příliš a člověk musí také vypnout. Přijít na jiné myšlenky, a tak jsme po 8 letech konečně měli dovolenou, kterou jsme si užili.

Máte ještě nějaké ambice nebo všechny sny a plány jsou již splněny? Chov, přehlídky, radost? :)  

Ambice určitě nemáme. Samozřejmě plánů jsou spousty – pořád budujeme, vylepšujeme zázemí pro koně, rozšiřujeme stáje. Náš sen byl pořídit si fríské koně a dnes jich máme několik, takže sny zřejmě splněny. Na přehlídky již čas není. Možná v začátcích, ale teď už na takové akce času nezbývá. Když vezmete, že máme každoročně přibližně 40 vystoupení, tak už toho moc nestíháte.

Kdo nebo co vás inspiruje v práci s koňmi? Máte nějaký vzor?  

Jestli máme nějaký vzor nebo inspiraci? O tom jsme snad ani neuvažovali. Je spousta výborných „koňáků“. Dnes, v době moderních technologií, je vše dostupné na sociálních sítích, tudíž inspiraci hledáme i tam. Protože je ale fajn vidět hvězdy naživo, jezdíme se inspirovat do zahraničí. Určitě je náš velký vzor Frederic Pignon, Lorenzo, Javier Simon a další.

Máte nějaký svůj osobní nebo profesionální „koňský zlozvyk"? A jak s ním bojujete? 

Jéé, to by bylo nadlouho. Já osobně jich mám spousty a snažím se je neopakovat, tudíž nejlepší je vždy vidět svoje vystoupení a sledovat, co člověk dělá špatně.

Možná by se dalo považovat za zlozvyk to, že jsem na koně hodně mírný. Moje žena zase říká, že zlozvyků má mnoho, ale raději je nechce ani zmiňovat.

Silou nic nespravíte, spíše naopak. Snažíme se tedy vše dělat v klidu a s rozvahou, žádné násilí. Prostě tak, aby to koně bavilo a nás.

Co považujete za největší překážku v soužití lidí s koňmi? 

Víte, za těch pár let, co jsem měl možnost být u fríské asociace ve výboru, jsem poznal mnoho lidí a bylo mi to přínosem. Takovou zkušenost nikde jinde nezískáte.

Pokud mám definovat jako překážku soužití lidí s koňmi, tak je to lidská nerozvážnost, důsledky jejich zbrklého rozhodování, či zázemí kde bude kůň ustájen.

Nejde o to si koupit prvního koně, kterého vidíte. Hlavní by mělo být domýšlet i to ostatní. Jednat s rozvahou, a ne v prvotním nadšení.

Toto je těžké definovat. Vždy je to na každém člověku a jeho přístupu ke zvířatům jako takovým. 

Mají fríští koně nějaká úskalí nebo je milujete v dobrém i zlém bezvýhradně?

Každé plemeno má svoje úskalí. Takže i fríští koně mají svoje pro a proti.

Nevýhodou je jejich vysoká příbuznost a s tím i spojené zdravotní problémy.

Existuje takový slogan „Jeden fríský kůň uživí v okolí dva veterináře.“

Musím ale říci, že u nás zatím nemáme žádný vážný zdravotní problém. Vždy záleží na výběru koně a ceně, za kterou ho pořídíte.

V ČR je pár dobrých chovů, kde bychom se nebáli koně koupit. Každému, kdo volá ohledně informací o plemeni, se vždy snažíme poradit co nejlépe. Samozřejmě je otázkou, kolik máte finančních prostředků na pořízení fríského koně. Kdo pořídil koně hodně levně, většinou měl ten kůň nějaký problém. 

Jinak určitě fríské koně milujeme tak, jak jsou. Pro jejich charakter, krásu a pracovitost.

Existuje nějaké místo, které by podle vás měl každý, kdo se zajímá o fríské koně navštívit? 

Samozřejmě by měl navštívit jejich rodný kraj - Frísko v Nizozemsku. A pokud jim čas dovolí, zúčastnit se svodu fríských hřebců, který se každoročně pořádá v nizozemském Leeuwardenu. Také navštívit i stáje, kde fríské koně chovají.

Nizozemsko je krásná země. Jezdíme tam pravidelně již 15 let a vždy je na co se dívat.

Kdybyste měli definovat "koňský ráj"... jak by vypadal? 

Tak to je těžké. Pokud to budeme brát podle sebe, co pro nás znamená koňský ráj, tak nás napadá myšlenka koně v absolutní volnosti na zelených pastvinách s bohatou pastvou. Divocí, nespoutaní a v bezpečí.

Co Vám koně dali? Co vzali?

Dali nám krásné chvíle strávené s nimi. Spousty nových přátel a zajímavých míst, kam bychom se bez nich zřejmě nikdy nepodívali. A hlavně hodně zkušeností. Vzpomínky, ty vám nikdo nevezme.

Vzali nám možná jen čas. Bez koní jsme řešili kdy a co budeme dělat, abychom se nenudili.

Bydleli jsme v panelovém domě a tam toho moc dělat nemůžete.

Teď bydlíme s koňmi. Každý den jsme s nimi v přírodě kousek od města. Prostě si užíváme toho, že je máme u sebe, ve svém. Máme radost, že jsou zdraví a v pohodě.

Na výstavu do Brna berete kromě fríských koní i amerického miniaturního hřebce Kevina, můžete ho blíže představit?

Kevin je zástupce plemene American Mini Horse narozený v roce 2014. Koupili jsme ho na začátku roku 2018. Je to plemenný hřebec pro americké, holandské a české klisny miniaturních koní. V roce 2018 se stal absolutním vítězem licentace hřebců a svodu klisen a valachů v Opřeticích s hodnocením 8,4 bodů. Kevin se stále učí nové kousky, ale díky jeho zvídavé povaze to není velký problém. Je to největší dareba z naší stáje, ale i přes svoji vzpurnou povahu je u dětí velmi oblíbený. Vyniká svojí zvědavostí, temperamentem a svojí pracovitostí.

Autor článku: Gabriela Rotová
Fotografie: Dalibor Gregor, Viktor Král, Tomáš Rada