Pavilon Z (1958 – 1959)

Autoři: Zdeněk Denk, Zdeněk Pospíšil, Milan Steinhauser, Zdeněk Alexa, Ferdinand Lederer, Jiří Špaček

Největší realizace z nové výstavby pro 1. mezinárodní strojírenský veletrh. Urbanisticky znamenal pavilon Z novou dominantu zakončující jednak prodlouženou původní osu od severního křídla pavilonu A, jednak novou třídu od 4. brány právě k pavilonu Z. Stavba je založena na kruhovém půdorysu o průměru přes 120m. Do válcové podnože, vysoké téměř 18m, jsou vestavěny tři prstencová podlaží a mezigalerie, stupňovitě ustupující k obvodu. Centrální kruhový prostor je zastřešen kopulí ve tvaru vrchlíku koule s lucernou. Výška kopule přesahuje 46m. Obvodový tambur je proveden z litého železobetonu s kulatými sloupy. Nejzajímavější a nejpůsobivější částí stavby je právě ocelová konstrukce kopulové báně, provedená z trubek spirálově tvarovaných ve dvou směrech proti sobě. Ty jsou pak v průsečících svázány vodorovnými kruhovými prstenci pomocí ocelových třmenů. Krytinu tvoří hliníkový plech, který je ve spodní části nahrazen pruhem původně proskleného, nyní plastovým akrylátem pokrytého pláště. V roce 1989 byla provedena kontrola postupu koroze oceli a celkového stavu konstrukce. Na základě výsledků byla provedena její úplná repase a zpevnění, Uvolněné třmenové spoje byly nahrazeny svařením křížení prutů ocelových spojek. Z inženýrského hlediska je konstrukce pavilonu Z, spolu s nosnými oblouky pavilonu A, nejzajímavější konstrukcí v areálu výstaviště. Z tohoto důvodu je pod ochranou památkové péče.