OPTA
3.-5.3. 2023

Na kterou barvu si dát pozor a do slunečních brýlí ji vůbec nepoužívat? K čemu slouží hranové filtry a proč by měly být daleko rozšířenější? Můžeme díky filtru zrychlit čtení? Odpovědi na všechny tyto otázky přinesla přednáška Jiřího Koláčného na veletrhu OPTA.

Doprovodný program se v přednáškovém centru OPTA Forum v pavilonu G2 rozběhl v pátek odpoledne. Největší zájem vzbudila prezentace Jiřího Koláčného ze Společenstva českých optiků a optometristů na téma, se kterým se optici ve své praxi setkávají velmi často, a to už bezmála 100 let – historie masové výroby slunečních brýlí totiž sahá až do roku 1929. Asi nepřekvapí, že místem jejich zrodu byla slunná Kalifornie. Od té doby urazily brýle chránící oči před světlem a oslněním dlouhou cestu. Dnes se barevné filtry v brýlových čočkách používají velmi často a v různých podobách. Jejich hlavním cílem je snížit propustnost určité části světelného spektra, ať už pochází ze slunečního záření, nebo z umělého zdroje.

Modrá není dobrá. A růžová teprve ne

Filtry různých barev ovšem fungují různě, na což je třeba pamatovat při jejich doporučování konkrétním zákazníkům. Šedá barva je ideální na snížení intenzity slunečního záření a výhodou je i to, že nemění vnímání barev. Proto jsou sluneční brýle s šedým filtrem oblíbené v jižních zemích a doporučují se na dovolenou u moře, ale hodí se i do interiéru pro osoby citlivě reagující třeba na světlo zářivek. Hnědá už není tak vhodná k ochraně před oslněním, ale výborně pohlcuje UV záření a výrazně zvyšuje kontrast – v této schopnosti s ní drží krok pouze oranžová. Hnědý filtr by se ovšem neměl doporučovat zákazníkům vysoce citlivým na intenzitu slunečního záření. Velmi vyváženou barvou je zelená, která dobře tlumí intenzitu světla a zvyšuje kontrast, proto se doporučuje třeba na tenis. Navíc propouští nejvíce světla právě v té části spektra, kde vidíme nejostřeji.

Naopak nevhodný je do slunečních brýlí modrý filtr, který neposkytuje žádnou UV ochranu a propouští nejvíce pro oči nezdravého modrého světla. Ovšem vůbec nejhorší je podle Jiřího Koláčného růžový filtr, který je nebezpečný i v růžovohnědých odstínech a rozhodně by se neměl používat ve slunečních brýlích. Naopak žlutý filtr může být velmi užitečný. Blokuje modrou část spektra a skutečně pomáhá zákazníkům, kteří potřebují při práci na počítači snížit napětí očí a nevadí jim, že ovlivňuje vnímání barev. Žlutá také zvýrazňuje kontrasty a v nízké intenzitě zabarvení (35 %) se hodí pro řízení v noci nebo za mlhy.

Když část spektra vadí, můžeme ji zablokovat

Zatímco barevné filtry propustnost v určité části světelného spektra pouze snižují, hranové filtry nepropustí vůbec žádné světlo až do určité vlnové délky. Nemění intenzitu světla a nejde tedy o sluneční brýle, ale umožňují regulovat, jaké světlo si pustíme do očí. Hranové filtry se používají se ke čtyřem účelům: k ochraně před oslněním z rozptýleného světla, ke zvýšení kontrastu, ke zlepšení adaptace při přechodu ze tmy do světla a k ochraně před modrým světlem. Právě tento poslední účel je nejběžnější, protože vysoce energetické modré světlo urychluje stárnutí očí a nástup degenerativních změn sítnice. Zároveň není pohlcováno rohovkou ani oční čočkou a dopadá přímo na sítnici, navíc způsobuje myopizaci očí.

Na druhé straně hranové filtry ovlivňují vnímání barev a například pro brýle na řízení jsou omezeny jen do určité vlnové délky. Jejich výhody při ochraně zraku a poskytování ostřejšího vidění však podle Jiřího Kulhánka jednoznačně převažují. Proto jsou hranové filtry třeba v Německu daleko rozšířenější než u nás. Pomáhají také při řadě chorob, od makulární degenerace až po albinismus. Ale jejich doporučení by podle Jiřího Koláčného mělo být vždy individuální a na základě zkušenosti. Hranové filtry by si zákazník měl v klidu vyzkoušet, ideálně den či dva. A zkoušet by měl nejdříve slabší filtr, který nejméně omezuje barvocit. Optik se nemusí bát, že by nevhodným hranovým filtrem zákazníkovi ublížil, ale najít tu nejlepší a skutečně pomáhající variantu může být složité.

Chromagenové filtry pomáhají nejen dyslektikům

Na závěr prezentace Jiří Koláčný zmínil chromagenové filtry používané k léčebným účelům. Jde o 16 speciálně používaných barevných filtrů, které mají pozitivní a léčebný účinek při poruchách učení, migrénách nebo poruchách barvocitu. Ale využít je mohou i klienti, kteří chtějí zrychlit čtení.

Program v OPTA Foru pokračuje v sobotu od 11 do 16 hodin a na programu je sedm přednášek.