PYROS
24.-27.5. 2023

Celkem dvanáct exponátů představilo na veletrhu Idet Čeké vysoké učení technické v Praze. „Letos se účastníme  veletrhu  poprvé a jsme velmi spokojeni. Tato akce znamená pro naši univerzitu velmi mnoho, získali jsme spoustu nových kontaktů. Věřím, že nám účast na veletrhu přinese rozvoj našeho výzkumu, který bychom rádi společně s firmami aplikovali do praxe. Největší zastoupení měla Fakulta elektrotechnická s osmi exponáty,“ řekl  Josef  Bolom, odbor PR a marketingu, ČVUT Praha

Zajímavým exponátem byl vylepšený beton určený proti zatížení výbuchem, nárazy a projektily. „Musíme si uvědomit, že od roku 2000 do roku 2014 bylo ve světě více než 10 000 teroristických útoků, které za sebou zanechaly přes 18 000 obětí a většina z nich byla provedena užitím výbušnin (60 procent) a střelnými zbraněmi (30 procent). Proto je důležitá odolnost staveb občanské a dopravní infrastruktury proti těmto útokům,“ uvedl doc. Marek Foglar z VUT. V těchto případech je totiž konstrukce vystavena přetlakové rázové vlně a letícím úlomkům, což je velice komplikované. Zlepšení chování betonu vystavenému tomuto zatížení je možné dosáhnout přimícháním plastových či ocelových vláken. Vzniklý kompozit se vyznačuje výrazně vyšší duktilitou a může tak svojí deformací spotřebovat výrazně větší podíl energie než klasický. Nastane tak velký rozdíl v průrazu a objemu výtrže. Je značně menší.

V laboratořích Fakulty elektrotechnické ČVUT vzniká nový systém pro radiofrekvenční identifikaci a lokalizaci. Ten umožňuje identifikovat oběti katastrof či zraněné osoby v různých postižených oblastech pomocí tzv. aktivních RFID tagů. Systém zpracovává přenášené signály a do podrobné mapy zobrazuje v reálném čase polohu tagů, kterými jsou označeny oběti katastrofy či ranění. Řešení umožní optimalizovat postup záchranných prací a zároveň minimalizovat čas potřebný k záchraně. A to i v situaci, kdy jsou standardní komunikační systémy v důsledku katastrofy mimo provoz.

Systém je v podstatě kombinací dvou základních komponent. Tou první je náramek či visačka s implementovaným RFID tagem, kterým se označí oběť katastrofy při první vlně záchranných prací. Druhou komponentu tvoří nadřazené systémy, které umožňují přijímat signály z těchto tagů, zpracovat směr přechodu signálu a zobrazit jednotlivé tagy v mapě. Metoda je připravena i pro přenos základních medicínských dat, například srdeční tep či teplota těla apod. Takové informace totiž mohou pomoci odhalit i blížící se změnu zdravotního stavu záchranáře a včas jej ze zásahu odvolat. Nyní probíhají testy už druhého zdokonaleného systému, očekává se přesnost pod jeden metr na ploše 1000x1000 metrů, což je vyhovující přesnost potřebná k určení polohy oběti či zraněného. V současné době existuje mezinárodní standard podporovaný OSN, který využívá papírové visačky s barevně odlišenou závažností poranění. To usnadňuje další selekci a pomoc raněným.

Pracovníci Katedry mikroelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT se také věnují výzkumu a vývoji inteligentního analyzátoru plynů s variabilním a rozšiřitelným systémem multisenzorových analyzačních matic. Princip je založen na využívání identifikačních schopností vícenásobných detektorů uspořádaných do multisenzorových polí. To umožňuje dosažení vyšší citlivosti i selektivity při detekci a analýze plynů. Uplatnění analyzátoru je velmi široké. A to od ochrany člověka přes lékařství až po kontrolu životního prostředí. Primárně je analyzátor určen zejména pro oblast prevence a ochrany bezpečnostních a záchranných složek. Celková koncepce miniaturního analyzačního systému byla navržena z několika částí. Jde o vlastní senzorovou část, která je konstruována jako vyměnitelná a rozšiřitelná. Multisenzorové matice lze vyměňovat, čímž je zajištěna možnost ladění na jiné spektrum plynů. Zpracování signálu z multisenzorového systému je řešeno dynamicky vzhledem k počtu senzorů.

FlexiGuard  hlídá záchranáře, hasiče i vojáky. Jedná se o biotelemetrický systém pro monitorování fyziologického stavu záchranářů, hasičů a vojáků, který byl vyvinut na Společném pracovišti Biomedicínského inženýrství FBMI ČVUT a 1.LF UK. Jeho návrh s uskutečnil podle potřeb koncových uživatelů, tedy hasičů a vojáků, navíc v přímé spolupráci s nimi. Nyní probíhá rozsáhlé testování v terénních podmínkách. Cílem systému je zvýšit osobní zdravotní bezpečnost monitorovaných osob během výcviku a zásahu u exponovaných profesí. Pomocí senzorů umístěných na výstroji lze totiž měřit řadu biologických a technických parametrů. Ty se přes bezdrátové rozhraní přenášejí do vizualizační jednotky velitele. Jedná se o snímač tepové frekvence, teploty povrchu těla, fyzické aktivity a vlhkosti. Dají se však přidat i další senzory – na výbušné a jedovaté látky, záření apod.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Bylo založeno z iniciativy Josefa Christiana Willenberga na základě reskriptu (zakládací listiny) císaře Josefa I. z 18. ledna 1707. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 23 000 studentů. Pro akademický rok 2014/15 nabídlo ČVUT svým studentům 110 studijních programů a v rámci nich 441 studijních oborů.