Jak nepustit pryč vodu, využít její recyklaci a srážky

O hospodaření s vodou se mluví stále více, jak se zvedají letní teploty, voda mizí a vyhlašuje se čím dál více zákazů zalévání, napouštění bazénů. Některé obce jsou od pitné vody kvůli jejímu nedostatku pod zemí odstřihnuté dlouhé měsíce a situace se řeší až do podzimních dnů dodávkou v cisternách. Proto se mnohem víc mluví o tom, jak využívat srážkovou a odpadní vodu, která teď nazdařbůh odtéká pryč do kanalizace a pracuje se s ní velmi málo. Také se stále častěji řeší, jak vodu recyklovat.

Jak vodu nepustit pryč a využít jí co nejvíce, poradí na Stavební veletrhu dvě specialistky. Helena Wierzbická z brněnského Vysokého učení technického se ve čtvrtek 27. února podívá na hospodaření se srážkovou vodou, Alena Vaščáková, taktéž z VUT, se v sobotu 29. února bude věnovat recyklaci vody. Obě besedy plné cenných rad spadají do programu České komory autorizovaných architektů a inženýrů.

Nejčastější otázky v oblasti hospodaření se srážkovou a takzvanou šedou vodou

• Jaké možnosti jsou s dešťovkou a šedou vodou zejména u již postavených domů?
  Možnosti využití srážkové vody u stávajících objektů je závislé na velikosti stávajících odvodňovaných ploch, možnostech umístění akumulačních nádrží a samozřejmě na vhodnosti pozemku pro takovýto zásah. Recyklace šedé vody u stávajících objektů je problematická, protože vnitřní rozvody nejsou uzpůsobeny dělení odpadní vody, takže by to znamenalo mnohdy i poměrně velký stavební zásah. Velmi často je problém s nedostatkem místa pro umístění akumulačního zařízení a řídící jednotky.

• V domě musejí být dvojí rozvody – na pitnou a tu „druhou vodu“?
  Velikost stavebního zásahu je individuální podle dispozice objektu. Současné vedení – vodovodní rozvod pitné vody (pomineme-li rozvod teplé a cirkulační vody), kanalizační rozvod odpadní vody a rozvody srážkové vody - by byly nahrazeny nebo doplněny. Rozvod pitné vody a srážkové vody by zůstal, jednotné odpadní potrubí splaškové vody by bylo nahrazeno rozvody pro odvod separované vody šedé, černé plus žluté, případně černé a žluté zvlášť. A dále by bylo potřeba instalovat potrubí užitkové vody (bílé vody) pro splachování toalet a pisoárů nebo jiné provozní využití.

• Pokud chci s dešťovkou nebo šedou vodou zalévat, stačí mi jímka, z níž jen čerpadlem vytahuji vodu do hadice, nebo je potřeba – zejména v případě šedé vody – čistička?
  Pokud chceme zalévat srážkovou vodou, stačí nám vybavit akumulační nádrž sítem, které zachytí větší nečistoty. V případě šedé vody je nutné její membránové předčištění (filtrace a biologické předčištění), avšak i tak zavlažování tímto druhem vody nechtějí vodoprávní úřady povolovat z důvodu možné kontaminace podzemních vod.  Pro případné kladné vyřízení vždy požadují posudek hydrogeologa.

• Z praktického hlediska, pokud používám v domácnosti nepitnou vodu a jedu na nějakou dobu pryč, co musím udělat, aby mi voda nezahnívala?
  Ideální varianta je uzavřít a vypustit potrubí, v případě akumulační nádrže by mělo být zamezeno přístupu světla a garantována teplota alespoň pod 18 °C.

• Z ekonomického hlediska u již postavených domů - vyplatí se to obyvateli?
  Vyplatí se určitě varianta akumulace srážkové vody a její využití minimálně pro zalévání pozemku. Cena akumulačních nádrží je však velmi různá! Pro návrh zpětného využití šedé vody, případně společného využití šedé a srážkové vody v objektu, je potřeba udělat ekonomickou rozvahu, včetně stavebních úprav, nákupu jednotlivých technologií a spotřeby energií. Pokud by návratnost této úpravy přesahovala 10 let, někdy se uvádí 5 let, ale to není moc reálné, pak se tato instalace nevyplatí. Dotační program deklaruje návratnost bez dotace okolo 20 let.

• Co všechno musí zájemci "podstoupit", co se týká dokumentů? Kde všude musím svoje rozhodnutí hlásit a čeká mne souhlas na stavebním úřadu?
  Řešení nakládání se srážkovou vodou je stavebním procesem a stavební úřad na jeho realizaci vydává stavební povolení, rozhodnutí o dodatečném povolení nebo rozhodnutí o povolení změn stavby a změn užívání a v závěru kolaudační souhlas podle toho, v jaké fázi stavby o hospodaření s vodou uvažujete. Žádosti o zahájení procesu musí předcházet souhlas vodoprávního úřadu, potvrzení o možnosti vypouštění odpadní vody do vod podzemních a projektová dokumentace k plánovanému záměru. V případě zpětného využití šedé vody v objektu je nutné vyjádření správce kanalizační sítě. Pokud žádáte o dotaci, je nutné prostudovat dotační podmínky na její poskytnutí  (https://www.dotacedestovka.cz/). Podle zkušeností odborníků je nejlepší se v prvé řadě obrátit na příslušný stavební úřad, který by měl stanovit podmínky, za jakých je možné záměr realizovat. Jaká potvrzení je nutná doložit a od které instituce, se může lišit úřad od úřadu.

• Když chci vyhloubit studnu, co mne čeká? Systém zavedení vody z ní je stejný jako v případě dešťovky a šedé vody?
  Studna je vodním dílem, proto k jejímu povolení je nutný hydrogeologický průzkum, kdy podle ČSN 75 5115 je vždy nutné hloubit studnu jako průzkumné dílo a teprve po jeho vyhodnocení žádat o povolení stavby studny z tohoto průzkumného díla. K povolení stavby studny je třeba povolení vodoprávního úřadu k nakládání s vodami, ke kterému se ze zákona musí vyjádřit odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie. U studní, které nejsou určeny pro jednotlivou domácnost, ale například pro podnikání, je třeba dodat  vyjádření správce povodí. Účelu, pro jaký bude voda ze studně využívána, bude odpovídat i technologie čerpání. Princip čerpání je prakticky stejný jako u nádrží na srážkové a odpadní vody (využití čerpadla), rozvody však budou samostatné bez připojení na řídící jednotku. Nesmí dojí k propojení rozvodů pitné vody z vnějšího vodovodu pro vnější potřebu, v případě jejich existence v objektu, s vodou ze studně.