TECHAGRO
7.-11.4. 2024

K vyhledávaným expozicím na galerii pavilonu Z patří Lesní pedagogika, kde se především malí návštěvníci interaktivně seznamují s hospodařením v lesích a různorodou prací lesníka.

„Děti se dnes často do lesa bojí, protože v lese přece žije ten největší strašák – klíště. Tím pádem ztrácejí obratnost, neumějí se v lese pohybovat a ani nevědí, že je to zajímavé místo pro jejich hry a trávení volného času. Proto zde chceme nejen ukázat práci lesníka, ale zároveň děti pozvat do lesa,“ říká Pavlína Vašíčková z Úseku lesního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR, které prezentaci na veletrhu SILVA REGINA zaštiťuje.

Idea lesní pedagogiky vznikla před 50 lety v USA jako nejjednodušší cesta, jak široké veřejnosti přiblížit prostředí lesa s jeho funkcemi.U nás tradice lesní pedagogiky zakotvila v devadesátých letech a v posledním desetiletí se této edukativní činnosti stále více lesnických organizací. Zážitkové vzdělávání zpravidla probíhá přímo v lesním prostředí, kde děti zažijí les všemi smysly a v reálu si ověří informace, které mají třeba ze školy.

„Již v minulosti se lesní pedagogika představila také na veletrhu SILVA REGINA, ale letos jsme ji pojali trošku jinak, rozšířili jsme prezentační prostor a věnujeme se dětem cíleně. Připravili jsme pro ně několik stanovišť, kde mohou poznat, co všechno musí lesník umět, aby se dokázal starat o les. Příjemným interaktivním způsobem si zde vyzkouší řadu odborných lesnických činností, které jim lesní pedagogové vysvětlí přiměřeně jejich věku, takže je program baví od začátku do konce,“ popisuje Pavlína Vašíčková, podle níž je lesní pedagogika určena nejen dětem, ale různým věkovým skupinám. „Dopoledne sem chodí dvě třídy z brněnských škol, odpoledne je pro veřejnost, ale můžeme se kdykoli věnovat každému zájemci – od nejmenších dětí, kteří si u nás skládají dřevěné puzzles, až po dospělé, kterým poskytujeme podrobnější informace.“

Děti se zde dovídají, že kůrovec není obrovský brouk, ale měří jen několik milimetrů. U stanoviště myslivosti si rády osahají trofeje a kůže, ke kterým se jinak moc nedostanou. Všechny bez rozdílu baví práce s buzolou a s překvapením zjišťují, že existují lesnické mapy a lesníci mají porosty přesně označené. „Děti zaujalo třeba i to, že když chceme zjistit stáří stromu, nemusíme ho skácet, a samy si zkoušejí vývrt,“ usmívá se organizátorka expozice, která je s dosavadním průběhem veletrhu velmi spokojena: „Ze zájmu návštěvníků máme letos velkou radost, první den veletrhu jsme tu měli plno od rána do večera. Teď chodí hlavně školáci a loučí se s tím, že si to tady moc užili, což vždycky potěší.“