TECHAGRO
7.-11.4. 2024

V Kongresovém centru Veletrhů Brno dnes začal dvoudenní, v pořadí již 7. středoevropský kongres veterinárních lékařů. Jeho hlavním tématem je mikrobiální rezistence jakožto výzva pro všechny. Názvu odpovídá i složení řečníků, zastupující všechny profesní skupiny, které různými formami ovlivňují zdraví zvířat a potažmo lidí.

V úvodu kongresu zazněla vystoupení, která na antibiotickou politiku nahlíží optikou Ministerstva zemědělství ČR, české i slovenské Státní veterinární správy, České lékařské komory, Komory veterinárních lékařů, a také se na ni dívá z pohledu chovatelů, potravinářů i humánní oblasti. Náměstek ministra zemědělství Jiří Šír dnes potvrdil, že antimikrobiální rezistenci (AMR) vnímá jeho resort jako zásadní problém a chce se mu věnovat zejména v rámci pracovní skupiny, která na ministerstva zemědělství byla zřízena a na AMR se zaměřuje. Zdůraznil také mezinárodní rozměr dané problematiky, a to jak v rámci Evropské unie, tak v celosvětovém měřítku.

O aktuálnosti tématu hovoří čísla (jen v loňském roce bylo v EU evidováno na 25 tisíc úmrtí v důsledku AMR) i politici (například v únoru letošního roku se v Amsterodamu k tématu AMR sešli ministři zemědělství a zdravotnictví EU na mezinárodní konferenci). „Je naším úkolem působit v EU a vidím tu mezi vámi řadu lidí, kteří to také dělají. Cílem je, aby Evropská unie nekomplikovala život chovatelům ani veterinárním lékařům, ale aby přijímala efektivní a účinná opatření,“ uvedl Jiří Šír s tím, že EU, aby mohla být úspěšná na svém území, musí aktivně působit i na mezinárodním poli vzhledem k dovozům ze třetích zemí.

Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád dnes mluvil o tom, že cílem Státní veterinární správy je řešit problematiku AMR komplexně a odborně, což také znamená mít jednotný způsob sběru dat a provádění diagnostiky, aby se zjištěné poznatky promítly i v klinické praxi. Připomněl, že v letech 2012 a 2013 provedla Státní veterinární správa mimořádné kontrolní akce na sledování frekvence používání antibiotik v chovech drůbeže a prasat, a podrobně také hovořil o prvních výsledcích Národního programu sledování rezistence k antimikrobikům u veterinárně významných patogenů. Tento program byl spuštěn k 1. březnu minulého roku.  Je dobrovolný a jeho hlavním cílem je motivovat veterináře a chovatele k laboratornímu testování citlivosti na antibiotika. „Za devět měsíců nelze dělat obecně platné závěry, ale dá se říci, že pilotní program splnil očekávání a je užitečným nástrojem pro rozhodování soukromých veterinárních lékařů i chovatelů o používání antimikrobik v každodenní klinické praxi,“ uvedl Zbyněk Semerád. V rámci pilotního programu se podařilo detekovat patogeny u drůbeže (597), prasat (305) a skotu (223, skot – mastitidy 540). Program se ukázal jako dobře připravený a bude pokračovat i v letošním roce. Na úhradu nákladů s ním spojených bylo vyčleněno 1,5 milionu korun.