TECHAGRO
7.-11.4. 2024

Na význam hájení zájmů českého zemědělství na půdě Evropského parlamentu a dalších bruselských institucí upozornil veletržní seminář „Reforma Společné zemědělské politiky EU do roku 2020 – jak se rodila a co přinese?“.

Seminář politického hnutí ANO představil dosavadní výsledky práce svých členů a kandidátů do Evropského parlamentu na horké bruselské půdě. Lídr kandidátky Pavel Telička zdůraznil nutnost stanovení společné vyjednávací pozice, jejího dobrého zargumentování  a podložení analýzami. To vše se podle něj podařilo díky sestavení Konsorcia nevládních zemědělských organizací, s nímž spolupracoval mj. na vypracování strategie a v Bruselu při řadě jednání,  navazování kontaktů, lobování i zpravodajské činnosti. „Sdružením do konsorcia jsme svým způsobem usnadnili roli ministerstvu zemědělství, které tak získalo jednoho partnera a mohlo s ním věcně probírat jednotlivé otázky,“ konstatoval Telička, podle něhož prošel původní návrh reformy Společné zemědělské politiky do schválení na podzim 2013 velkou změnou. „I když výsledek není podle našich představ zcela optimální, v některých bodech jej lze považovat za velmi dobrý a mnohé tyto změny šly z dílny, na které jsme se přímo podíleli,“ říká Pavel Telička a dodává: „Výsledky našich jednání ukazují, že můžeme mít vliv, pokud víme, co chceme, omezíme naše priority, umíme je dobře zargumentovat a především máme lidi, kteří to dokáží prosadit.“

Podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka došlo k nejvýznamnějšímu posunu v otázce zastropování přímých plateb, která na počátku jednání byla předkládána jako hotová věc. „Propočítali jsme, že se oproti původnímu návrhu na zastropování podařilo pro české zemědělství získat přibližně 8 miliard korun ročně. Takto jich obdržíme v přímých platbách zhruba 20 miliard, ale předtím to bylo jen 12 miliard, což by na resort mělo katastrofální dopad,“ konstatoval poslanec. Zvýšení přímých plateb dává českým zemědělcům jistotu, kterou u jiných forem podpory postrádají. „V čerpání nárokových položek Společné zemědělské politiky si v porovnání s ostatními státy vedeme velmi dobře, přesto naši politici v minulosti usilovali o navýšení prostředků ve strukturálních fondech, ze kterých tak dobře čerpat neumíme, a tento postoj devalvoval naši vyjednávací pozici,“ tvrdí Pavel Telička, podle jehož vyjádření Česká republika promrhala 65 miliard korun z evropské perspektivy na roky 2007 až 2011, nemluvě o dalších desítkách miliard proinvestovaných špatně.

Za příznačné Pavel Telička označil, že teprve nyní se zemědělství poprvé stalo prioritou české vlády, a zdůraznil, že zájmy českých zemědělců a potravinářů chce ANO hájit také na půdě Evropského parlamentu. Problém spatřuje například v situaci, kdy je v některých členských státech zemědělství subvencováno i mimo rámec Společné zemědělské politiky. „Myslíme si, že by tato politika měla být skutečně společná. Pokud jsou jiných členských státech umožněny dotace regionálního, sektorového charakteru, které nejsou dostatečně zmapovány na centrální úrovni EU, hledejme zde těžiště určité komparativní nebo konkurenční nevýhody, jíž čeští zemědělci čelí. Usilovali jsme o to, aby si Evropská komise v dalším období toto zmapovala a vyhodnotila, což by vytvořilo základ pro další jednání, ale neuspěli jsme,“ vysvětlil kandidát na europoslance a dodal, že jde o jedno z témat, kterým by se na půdě Evropského parlamentu chtěl ve vztahu k Evropské komisi zabývat.