TECHAGRO
7.-11.4. 2024
Mezinárodní veletrh zemědělské techniky
Podpora inovací v zemědělství dostává nový rámec
S novými aktivitami Evropské komise v oblasti transferu znalostí a inovací seznámil seminář „Inovace v zemědělství“, který u příležitosti veletrhu TECHAGRO uspořádala Agrární komora ČR ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR.
Cílem akce bylo seznámit odbornou veřejnost s novinkami v oblasti podpory inovací, na kterou bude v nadcházejícím programovém období kladen ještě větší důraz než v minulosti. „Řídicí výbor při Evropské komisi připravil Strategický implementační plán pro Evropské inovační partnerství „Zemědělská produktivita a udržitelnost“. Nový nástroj by měl přispět k rychlému převodu výsledků výzkumu do široké praxe, což rozhodně vítáme,“ konstatoval v úvodu semináře poradce prezidenta Agrární komory ČR Jan Záhorka. Jak dodal, oborový výzkum by do budoucna již neměl být hodnocen podle počtu článků, ale podle uplatnění výsledků v široké praxi.
S Evropským inovačním partnerstvím jako novým přístupem EU k výzkumu a inovacím posluchače podrobně seznámila Kateřina Bělinová z Ministerstva zemědělství ČR. V reformě Společné zemědělské politiky hrají inovace klíčovou roli a na výzkum a na inovace v oblasti bezpečnosti potravin, bio-hospodářství a udržitelné zemědělství zde je vyčleněno 4,5 miliardy eur. Právě Evropské inovační partnerství (EIP) zde je definováno jako jeden z nástrojů pro rozvoj inovací, a to jak na evropské, tak na národní úrovni. „EIP usiluje o urychlení předávání výsledků výzkumu do praxe, koordinaci investic do pilotních a demonstračních projektů, případné urychlení potřebné legislativy i podnícení zájmu na straně poptávky například koordinací veřejných zakázek,“ říká K. Bělinová a zdůrazňuje klíčový význam spolupráce a komunikace mezi jednotlivými aktéry. EIP má spojit zemědělce, výzkumníky, poradce, podnikatele a další aktéry do tzv. operačních skupin, kde jejich vzájemná výměna znalostí pomůže generovat nové nápady a rychleji uvést řešení do praxe. Zároveň zahrnuje důležitý prvek zpětné vazby z praxe směrem k výzkumu. „Zejména v našich podmínkách bude mít velmi důležitou roli bude tzv. inovační broker neboli zprostředkovatel, který by měl kontaktovat partnery a zapojit je do operační skupiny. Inovační broker zároveň plní funkce jako vyhledávání inovativního nápadu, spojování partnerů, hledání finančních zdrojů nebo příprava projektu,“ popisuje K. Bělinová nový významný prvek podpory inovací. Na národní úrovni bude EIP podpořeno z Programu rozvoje venkova a financovány budou především náklady spojené se zřízením a fungováním operační skupiny, s vypracováním její strategie, akčního plánu a studie proveditelnosti a přímé náklady projektu. Podmínkou bude zajištění udržitelnosti projektu poté, co skončí jeho podpora z veřejných zdrojů.
Druhá část semináře seznámila se zkušenostmi v oblasti spolupráce a inovací v zemědělství z jiných zemích EU. K zahraničním příkladům dobré praxe, jejichž realizace je velmi blízká principům EIP a operačních skupin, patří mj. výroba energie s využitím vody z Irska nebo spolupráce italských pěstitelů brambor na společném výzkumu nových odrůd.
S tuzemskými příklady úspěšného zavádění inovací seznámil Martin Ludvík z Ovocnářské unie ČR. Patří k nim například pěstování tzv. sloupcových jabloní ve velmi hustém sponu, který umožňuje mechanizaci sklizně, nebo využití tzv. protikroupových děl, které dokáží pomocí rázové vlny rozbíjet mraky. Inovují se také technologie skladování ovoce v plynotěsných komorách, technologie pro nedestruktivní zjišťování vnitřních vad plodů nebo jejich třídění podle obsahu cukrů a kyselin.
Závěrečný referát Oldřicha Doležala se věnoval úspěšným inovacím v živočišné výrobě, které často nemusí být nijak nákladné, ale přesto mají významný ekonomický dopad. Příkladem nenáročných a velice efektivních inovací je osvětlení chovaných dojnic a telat, zintenzivnění osvětlení dojíren, alkalizace boxových loží nebo optimalizace teploty vody pro napájení skotu. Typickou chybou chovatelů je podle Doležala eliminace tepelného stresu dojnic nákladnou instalací velkoprůměrových ventilátorů bez vybavení stáje skrápěči. Často se u nás podceňuje také dodržování přesného harmonogramu zahajování pracovních operací, které je možná tou vůbec nejlevnější inovací s významným vlivem na užitkovost. „V přesnosti jsou v našich chovech obrovské rezervy, které se odrážejí nejen v poklesu nádoje, ale i ve zvýšené četnosti poranění krav v důsledku jejich neklidu,“ zdůraznil O. Doležal.