TECHAGRO
7.-11.4. 2024

Ozimý kmín APRIM získal Grand Prix Techagro 2014 a cenu časopisu Úroda za inovaci v rostlinné výrobě, který byl vyšlechtěn ve výzkumném ústavu šlechtění a služeb Agritec s.r.o. Ten již 70 let působí v oblasti aplikovaného i základního výzkumu pro zemědělství, životní prostředí a potravinářství. Na tuto činnost navazuje šlechtění rostlin, množení a prodej osiv, chemických prostředků pro ochranu rostlin, substrátů, krmiv atd.

APRIM je první odrůda kmínu kořenného (Carum carvi, L.) se zkrácenou délkou vegetační doby, tzv. kmín ozimý. Stávající registrované odrůdy kmínu mají délku vegetační doby delší asi o 3–4 měsíce. APRIM tak vzhledem ke kratší délce vegetační doby umožňuje další sklizeň předplodiny (např. ječmene). APRIM zkrácenou vegetační dobou uniká nepříznivému působení škůdce hálčivce kmínového (Aceria Carvi) a snižuje tak nákladnou ochranu porostů kmínu. Průměrný výnos nažek byl ve státních zkouškách 2,13 t/ha a v posledním roce státních zkoušek překonal výnosově kmín dvouletý o 80 procent. Průměrný obsah silic v nažkách je nad 2,5 procenta s vyšším podílem karvonu.

Zajímavá je také nová odrůda olejnéjho lnu Raciol, jenž se vyznačuje jedinečnou skladbou esenciálních masných kyselin. Jde o středně rannou modrokvětou žlutosemenou odrůdu. Je nízká až středně vysoká, tedy odolná k poléhání. Raciol má vysoký výnos semene a tuku. Obsah kyseliny alfa-linolenové dosahuje kolem 30 procent a kyseliny linolové asi 40 procent. Tento len má nízký obsah antinutričních látek, je také odolnější k chorobám kořenů. Raciol se zejména používá pro výrobu stolního oleje, který se využívá k racionální výživě, pekárnském průmyslu na posyp pečiva kpřimíchávání do těst.

Vedle popsané činnosti nabízí ústav i celou řadu služeb z oblasti biochemie, chemických rozborů, laboratorní a polní testování přípravků, pomocných látek, odrůd atd. Vedle uvedených činností nabízí i konzultační a poradenské služby odborných pracovníků. Cílem pracovníků z Troubska je také zajistit kvalitní krmiva pro hospodářská zvířata, šlechtění rostlin a vývoj nových zemědělských postupů pro zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství. Spolupracují se svými partnerskými společnostmi s Výzkumným ústavem pícninářským spol. s r.o. a Zemědělským výzkumem spol. s r.o. Výzkumná pracoviště zabývající se pícninářstvím vlastní více než 21 odrůd polních plodin.

K zajímavostem patří chov čmeláků, neboť jak sami výzkumníci říkají, čmelák z Troubska je užitečný a spokojený pracant. Ve světě se s chovem čmeláků začalo napočátku minulého století, kdy tato zvířata přinesla rekordní zisky farmě pěstující skleníková rajčata. Dnes se na světě prodá kolem jednoho milionu čmeláčích hnízd. Všechny rajčata, papriky, lilky máme díky čmelákům. Pouze z laboratoří v Troubsku je možné získat čmeláka českého původu. Zajímavé je, že se s nimi při výzkumu musí pracovat v červeném osvětlení, neboť tráví většinu svého života ve tmě. Mají totiž posunuté spektrum vidění. Takže vlastně při červeném osvětlení na ně pracovník dobře vidí a oni si myslí, že je tma. Čmelák špatně přistává. Mnozí lidé nevědí, že když čmelák letí a zhasne se, tak prostě složí křídla a spadne na zem, aniž by se snažil doletět na nějaké nejbližší místo.