TECHAGRO
7.-11.4. 2024

Za velkého zájmu odborné veřejnosti byla na veletrhu TECHAGRO zahájena konference „Budoucnost českého zemědělství“ s podtitulem „Ekonomika, půda, voda a krajina“.

Trvale udržitelný rozvoj zemědělství je pro lidstvo životně důležitý, ale zároveň jde o stále složitější úkol. Největší hrozby pro další vývoj sektoru v úvodu konference nastínil náměstek ministra zemědělství Petr Jílek. Budoucnost českého zemědělství podle něj výrazně ovlivní výsledek právě probíhajícího vyjednávání podmínek společné zemědělské politiky EU po roce 2020. Ambicí České republiky je zachovat stávající rozsah zemědělské produkce a ještě jej zvýšit. Předpoklady k tomu máme dobré, protože v řadě oborů dosahujeme špičkových výsledků, ať už jde o chov mléčného skotu, prasat či pěstování cukrovky, obilovin aj. Přes vynikajícím produkční ukazatele však ani zdaleka nedosahujeme soběstačnosti, v čemž by nám mohla pomoci reforma společné zemědělské politiky.

O budoucnosti českého zemědělství podle Petra Jílka rozhodne také postoj českých vlád, které mohou ovlivnit výši dotací ze státního rozpočtu a snížit administrativní náročnost dotačních procesů pro samotné zemědělce. Vlády mohou také pomoci změnit postavení zemědělců v potravinovém řetězci, tak abychom zvýšili podíl českých potravin v obchodních řetězcích a snížili dovoz výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Dalším klíčovým faktorem pro budoucnost našeho zemědělství bude schopnost vyrovnat se s negativními následky klimatické změny. Ministerstvo by mělo zemědělcům pomoci vytvořením potřebných finančních nástrojů včetně fondu těžko pojistitelných rizik. Na závěr náměstek ministra zmínil faktor sílícího tlaku lobby ochránců životního prostředí. „Na jedné straně je třeba reflektovat trendy a snižovat zátěž zemědělství ve vztahu k životnímu prostředí, na druhé straně o tom musíme vést racionální diskusi bez zbytečných emocí, což se bohužel v poslední době nedaří,“ konstatoval Petr Jílek. Jak dále informoval, v oblasti welfare se čeká zásadní diskuse o omezení přepravy živých zvířat, což by mělo výrazný negativní dopad na chov skotu v České republice. Podpora živočišné výroby je přitom zásadní také z pohledu ochrany půdy, zvyšování její kvality a retenční schopnosti. V posledních letech české zemědělství generuje zisk 16 až 19 miliard korun ročně a tento pozitivní trend by podle náměstka ministra měl navzdory problémům pokračovat i v budoucnu.

O příznivých vyhlídkách českého zemědělství je přesvědčen také emeritní ředitel Geologického ústavu Akademie věd ČR Václav Cílek. Autor dvaceti odborných publikací nejprve shrnul výsledky seriózních klimatických analýz, podle nichž dvě třetiny světa postihne sucho spolu se všemi negativními důsledky včetně geopolitických. Změna nastává průběžně a je chronická, takže oblasti, které dnes mají problémy s vodou, je velmi pravděpodobně budou mít i v budoucnu a ve stále větší míře. Důsledky těchto změn se nevyhnou ani České republice, která leží na klimatickém rozhraní a čelí výkyvům extrémního počasí. Od severu se očekávají větší srážky a silnější intenzita větru, což dopadne na oslabené lesní kultury, zatímco od jihu se k nám šíří mediteránní sucho. Přesto Česká republika patří k oblastem, kde se klimatická změna zatím projevuje jen málo a hlavně neklesá úhrn ročních srážek. „V České republice snad není nic tak stabilního, jako jsou tříleté srážkové průměry. Třicet nebo padesát let se drží na stejné úrovni s velmi malým kolísáním,“ zdůraznil Václav Cílek, který na budoucnost našeho zemědělství pohlíží poměrně optimisticky. „Přes mnohé problémy bude české zemědělství ve stále lepší pozici, protože dvě třetiny světa na tom budou relativně hůře,“ prohlásil Václav Cílek a jako příklad zemí s daleko většími problémy uvedl Indii a Čínu, kde roste počet obyvatel a rozšiřuje se střední třída, která spotřebovává více potravin. Do budoucna lze podle něj očekávat růst cen jak potravin, tak energií.

Mezi řečníky konference nakonec nechyběl ani ekonom Milan Zelený, třebaže nemohl přijet osobně a svůj příspěvek přednesl pouze virtuálně. Objasnil posluchačům právě probíhající transformaci světové ekonomiky a nástup postglobální společnosti, kde globalizaci nahrazuje lokalizace a regionalizace. Globální podle něj nadále zůstanou informace, které cestují v digitální podobě a propojují svět, zatímco fyzická produkce se bude odehrávat v rámci regionů. Na konferenci vystoupili také prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR František Chaloupecký a další významní hosté.