TECHAGRO
7.-11.4. 2024

Seminář „Evropská lesnická politika v současnosti a budoucnosti“, který na veletrhu SILVA REGINA uspořádala Lesnická a dřevařská fakulta MU v Brně, zhodnotil vývoj legislativního rámce českého lesnictví v kontextu záměrů definovaných Bruselem v minulosti i do budoucna.

Změny v uplynulém období shrnul úvodní referát Jaromíra Vašíčka, který mj. konstatoval, že první státní lesnická politika se u nás začala formovat teprve v devadesátých letech a již v předvstupním období se sbližovala se strategickými dokumenty a principy platnými v EU. Vedle tradiční produkční funkce lesů se v té době začala věnovat rozsáhlá pozornost také veřejně prospěšné sociální a ekologické funkci. To se projevilo například v novele zákona o ochraně přírody a krajiny, do něhož byly zakotveny zásady ochrany přírody uvedené ve směrnicích EU o ptácích a stanovištích. Z nástrojů lesnické politiky se po roce 2004 vedle legislativy uplatnily různé finanční podpory, poradenství a osvěta.

„Vedle řady strategických dokumentů EU, které v rámci principu subsidiarity vytvářejí rámec pro národní lesnické politiky, existuje v EU také rozsáhlá právní agenda, která přímo či nepřímo reguluje některé oblasti lesního hospodářství,“ konstatoval Jaromír Vašíček, podle kterého existuje až 300 takových závazných právních nástrojů – směrnic, nařízení, instrukcí, akčních programů aj. „Při analýze těchto právních předpisů lze s úspěchem pochybovat, zda vůbec ještě platí stále deklarovaný princip subsidiarity,“ zdůraznil na závěr.

S možnostmi financování výzkumných a vývojových aktivit prostřednictvím programů HORIZONT 2020 a LIFE+  seznámila Kateřina Slavíková z České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace v Bruselu. Podpora sektoru lesnictví zde spadá do několika výzev, ale ve většině případů je podmínkou realizace projektu mezinárodním konsorciem s účastí minimálně tří institucí ze tří různých zemí. Jak konstatovala přednášející, Česká publika je z pohledu účasti v projektech evropských rámcových programů a programu LIFE pod hranicí svého potenciálu. „V uplynulém 7. rámcovém programu se v oblasti Knowledge-based bioeconomy včetně oblasti lesnictví  zúčastnilo 77 českých institucí více než 60 projektů a Česká republika tak získala necelé jedno procento z rozpočtu této priority. V programu LIFE bylo od roku 2004 podpořeno devět projektů s českou účastí,“ upřesnila Kateřina Slavíková. Zdůraznila, že účast v programech HORIZONT 2020 a LIFE+ přináší nejen další zdroje financování, ale také zintenzivňuje výměnu zkušeností a nových znalostí generovaných v rámci daného oboru. Přidanou hodnotou pro zúčastněné partnery je jednak mezinárodní rovina spolupráce, ale také možnost následně komercionalizovat získané nové znalosti.

Problematice Nové lesnické strategie a připravované právně závazné dohody o lesích v Evropě, která zahrne i balkánské a post-sovětské státy, se věnoval Tomáš Krejcar z Ministerstva zemědělství ČR. Mj. informoval, že v současnosti přibližně 60 procent lesů v EU patří soukromým majitelům a tento podíl vzhledem k pokračujícím restitucím v některých zemích včetně ČR dále poroste. Těží se přibližně dvě třetiny ročního přírůstu dřeva, takže zásoby dřeva stále rostou, ale v budoucnu by se tento trend měl zastavit díky plánovanému nárůstu energetického využití.

Závěrečný referát Jiřího Jílka ze Stálého zastoupení ČR při EU seznámil s evropským kontextem lesnické politiky.V rámci Společné zemědělské politiky jako finančního nástroje pro naplňování strategických záměrů lesnické politiky budou v následujícím programovacím období podporovány obdobné činnosti a investice jako v předešlém, nově však přibude důraz na opatření proti klimatické změně. Podíl pro lesnický sektor činí na období 2014 – 2020 zhruba 3,5 procenta z celkové alokované částky na Program rozvoje venkova.