TECHAGRO
7.-11.4. 2024

Na veletrzích Techagro, Biomasa a Silva Regina se historicky poprvé udělovaly diplomy Soil Water Retention Friendly, tedy strojům a technologiím, které pomáhají udržet vodu v krajině. Tři diplomy putují ke dvěma českým firmám - P&L z Biskupic u Luhačovic a OPaLL-AGRI z Dolních Životic na Opavsku.

Velká sucha, která se poslední desetiletí opakovaně vracejí a již v květnu či červnu je půda vyschlá až metr pod povrch, jsou velký problém. Důvodem je i fakt, že voda nemá šanci se na polích a pozemcích udržet.

Jak tomu napomoci, co dělat, aby se vláha z krajiny neztrácela, řeší dnes samotní zemědělci, ale také vývojáři a vědci. K diskusi chtějí přispět odborné veletrhy Techagro, Biomasa a Silva Regina – letos poprvé se zde rozdávaly diplomy v kategorii nazvané Soil Water Retention Friendly. Jak již anglický název napovídá, jedná se o ocenění za příznivé působení stroje nebo technologie na půdní vlastnosti (fyzikální, chemické či biologické) vedoucí ke zlepšení retenční funkce půdy. Komise se rozhodla ocenit tři produkty, a to českých firem.

Dva diplomy si odnesla společnost P&L z Biskupic u Luhačovic, třetí OPaLL-AGRI z Dolních Životic na Opavsku.

Hvězda P&L

P&L se dá označit – pohledu ocenění v soutěži GRAND PRIX - za hvězdu letošních zemědělských a lesnických veletrhů. Jejich Eco Tiller 600 a Varior 500 kromě „k vodě přátelské“ kategorie pobraly GRAND PRIX Techagro a Cenu časopisu Farmář.

Jejich Eco Tiller je stroj na pásové zpracování půdy a úplnou novinkou, která má na Techagru svoji odbornou premiéru.

Dva roky se stroj testoval na polích v různých podmínkách. Myšlenka vyrobit stroj pro technologii zvanou Strip Till vznikla zhruba před čtyřmi lety, kdy firma s vědci z výzkumných ústavů řešila, s čím by mohli zaujmout zemědělce, kteří pěstují kukuřici v oblastech ohrožených erozí. Výsledkem je Eco Tiller. „Pásové zpracování půdy je primárně určeno pro ochranu půdy, zlepšení vodního režimu v půdě a energetickou úsporu. Vodní režim půdy je ovlivněn preferenčním tokem vody do kořenové zóny v pásech pěstovaných plodin. Zpracování půdy navrženým strojem vykazuje prokazatelný protierozní efekt, kdy dojde ke snížení povrchového odtoku, zejména na svažitých pozemcích,“ zhodnotila komise.

Té učaroval i kypřič brambor Varior 500, na němž také společnost pracovala s řadou výzkumných ústavů. Ocenění si proto s jednatelem P&L Antonínem Šedkem převzal i Pavel Růžek z Výzkumného ústavu pro rostlinnou výrobu v Praze-Ruzyni.

Konstrukce stroje je od samého počátku určena pro zlepšení retenčních schopností půdy infiltrací vody ze srážek nebo závlahy. Současně vytváří vhodné podmínky pro efektivní využití živin včetně povrchové a podpovrchové kultivace hrůbků a brázd. „Při použití tohoto stroje dochází k rozrušení půdní krusty na povrchů hrůbků a vytváří nebo obnovuje důlky a hrázky v nekolejové brázdě,“ vysvětlila svoji volbu letošní porota.

Stroj je kromě svých vlastností zajímavý i svou konstrukcí a vybavením, řada součástí je unikátní a patentově chráněna.

Citlivý silák Hector

Na historicky první diplom Soil Water Retention Friendly dosáhl i hloubkový podrývák Hector 3H společnosti OPaLL-AGRI.

Je to stroj, který pomůže poli i louce. Hector sice podryje půdu do hloubky 45 centimetrů, ale zároveň ji nepromíchává, ale provzdušňuje a kypří. Taková zemina dovede zadržet více vláhy. I Hector zažívá v Brně svoji premiéru. Firma jeho vznikem reagovala na přání zemědělců a trend být k půdě šetrnější. A „citlivý silák“ má další plus - díky maximálnímu využití hydraulických prvků je nenáročný na seřízení a je lépe chráněn před poškozením. Je nenáročný na tahovou sílu, příznivá je i jeho cena, což jsou důležité ekonomické ukazatele.

Soil Water Retention Friendly

Rozšíření soutěže GRAND PRIX je reakcí jednak na stále zhoršující se vlastnosti půdy nejen v České republice a jednak na globální klimatickou změnu a z ní plynoucí změny v rozložení srážek. Velká sucha, která se poslední desetiletí opakovaně vrací a již v květnu či červnu je půda vyschlá až metr pod povrch, jsou velký problém. Zemědělci odepisují velké části své úrody. „Vše se dá řešit, ale musí se přemýšlet o použité technice, technologii, skladbě plodin a vzít v potaz změny srážkového režimu, které nastávají,“ říká Jiří Mašek, šéf letošní poroty a také děkan Technické fakulty na České zemědělské univerzitě v Praze.

Vláhy a srážkových úhrnů podle něj nepřichází v rámci České republiky zase o tolik méně jako před několika desítkami let, ale přichází jindy a zejména s jinou intenzitou a mění se i v jednotlivých regionech. Nejsou to dlouhodobé deště, ale prudké lijáky jen v několika dávkách. V řadě případů po takových prudkých srážkách se na povrchu půdy vytváří nepropustná krusta, po níž voda z dalšího lijáku steče pryč a nemá šanci se vsáknout. Hlavně na jižní Moravě pak opravdu došlo k masivnímu poklesu srážek se všemi negativními vlivy na krajinu i zemědělskou produkci. „Z pohledu celé republiky je tak srážkový úhrn sice nižší, než býval, ale nikoliv drastický. Nastává doba, kdy je potřeba se mu přizpůsobit a co největší množství „rychle spadlé“ vody udržet v krajině,“ poznamenal Mašek.

Ke zmírnění důsledku může pomoci kvalitní půda, která je schopna zadržet co největší množství vody. K ní se lze „dopracovat“ i použitím vhodných strojů a technologií. Proto bylo do soutěže Grand Prix zařazeno udělení speciální plakety, které pomůže zvýraznit stroje a technologie zlepšující retenční vlastnosti půdy. Čím se takové exponáty vyznačují? „Je to o přístupu či filosofii, zda naplňuje myšlenku zadržení vody v krajině. Přizvali jsme letos kolegy, kteří se tímto tématem a technologiemi na zadržení vody v krajině dlouhodobě zabývají. Obecně jde o zařízení, která jsou k půdě přátelská, což může být třeba i typem pojezdového mechanizmu,“ uvedl předseda hodnotitelské komise.

Speciální stroje přátelské k půdě se sestavují a vyvíjejí, nakonec ale vždy záleží na zemědělci, zda jej použije ve správnou dobu. „Technika a technologie, to je alfa a omega. Jenže… Můžeme mít velmi kvalitní a promyšlený stroj, ale pokud jej použijeme v nevhodnou dobu, například kdy půda není v optimální vlhkosti, uděláme víc škody než užitku. Působením pracovních nástrojů i pojezdového mechanizmu dojde k nežádoucímu zhutnění půdy, čímž se změní její objemová hmotnost i její pórovitost a srážková voda pak nemá šanci se vsakovat,“ vysvětlil Mašek.

Jiří Mašek se funkce ujal již podruhé a navíc zemědělské technice se věnuje celý svůj život. Jaké jsou momentálně trendy v tomto oboru? „Jednoznačně zvětšující se šíře záběru. Stroje se pak musejí méně otáčet a na poli je tak méně přejezdů, které mohou půdu poškozovat. Jenže pokud chceme větší pracovní záběr, musíme použít silnější a tedy i těžší traktor. Pak ale záleží na pneumatikách případně jiném typu podvozku… Vše se dá řešit, ale musí se přemýšlet. Nesmíme nikdy dopustit to, aby se z půdy stal jen „držák na kořeny“, ale aby i nadále půda zůstala živým organizmem, který bude symbioticky koexistovat s lidským druhem,“ dodal.