URBIS INVEST
- - -

Odpady 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny? Byl název semináře, který se uskutečnil v Kongresovém centru v rámci Stavebních veletrhů. Akci připravilo Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů v ČR (STEO).

„Srovnávat mechanickobiologickou úpravu odpadů (MBÚ) a jejich energetické využívání (EVO) je zavádějící. Dají se hodnotit pouze konkrétní projekty. V praxi se jednotlivá zařízení od sebe liší podle konfigurace technologického řetězce a souvisejících podmínek záměru – lokalizace a odbyt vyrobených energií,“ řekla to Jiřina Vyštejnová ze sdružení STEO.  Podle ní do srovnání obou technologií se zpravidla zahrne pouze výstavba MBÚ a už se nezapočítávají náklady v teplárně. Případně se i započítají přímé vyvolané investice v teplárně, ale nezahrnou se náklady na opravu poškozených částí technologie teplárny vlivem spalování RDF v běžném provozu. Kalkulace se provádějí často na základě provozních zkoušek. Tyto náklady nejsou do investic zahrnuty, neboť v praxi budou součástí provozních nákladů.

„Provozovatel teplárny je však musí zahrnout do ceny, za kterou bude RDF odebírat.  Navíc tyto náklady lze obtížně dopředu odhadnout, protože míra destrukce technologie závisí na aktuální koncentraci agresivních chemických látek ve spalinách.  Zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO) na vysoké úrovni ochrany životního prostředí se vyznačuje poměrně velmi nízkými provozními náklady. MBÚ plus spoluspalování se naopak vyznačuje poměrně vysokými provozními náklady. Jde o spotřebu energie na úpravu odpadů v MBÚ, výměnu nožů pro dosažení požadované kvality RDF a o vysoké provozní náklady v teplárně,“ konstatovala Vyštejnová.

Úvahy o spoluspalování RDF v teplárnách vyšly od odborníků na odpady, nikoliv od energetiků. Z provozního hlediska zřejmě nemá spalování RDF v teplárně žádné signifikantní výhody.  Pokud ho teplárny spalovat chtějí, musí výhody spočívat v ekonomických přínosech.  Je to zřejmě nevýhodné, neboť teplárna je primární zařízení na efektivní výrobu tepelné energie, nikoliv zařízení na zpracování odpadů. „Svědčí o tom počty příkladů z okolních států. Nakonec vždy tzv. lehká frakce MBÚ někdy nazývaná RDF, skončí ve spalovně odpadů. Má-li se tedy v ČR zvýšit výstavba MBÚ, bude se zřejmě RDF vyvážet do zařízení v Německu, kde je v současné době nadbytek kapacit na energetické využití odpadu. A to přestože toto řešení je pro ČR ještě mnohem dražší a nevýhodnější, než je výstavba vlastních spaloven komunálních odpadů,“ doplnila Vyštejnová.

V tomto případě totiž přibude také zátěž pro životní prostředí z titulu dopravy odpadů na velké vzdálenosti (stovky km).  Navíc nevyužitelný odpad v podobě těžké frakce zůstane na domácích skládkách, zatímco využitelný energetický potenciál obsažený v odpadech, vyvezeme do zahraničí, kde se budou spořit vlastní zdroje energie.  Podle STEO řešením pro energetické využití odpadů je spalovna, nikoliv MBÚ a spalování RDF v teplárně. Objem peněz, které v současné době tvoří výkony hospodaření s komunálními odpady, už v současnosti není malý, zejména v poměru k tomu, co se s našimi odpady děje. Převážně se totiž skládkují. Vybrané peníze od občanů nejsou dostatečně účelně využívány pro zlepšování úrovně nakládání s komunálními odpady.