URBIS INVEST
- - -

Změny požadavků na bydlení byl název konference, která se uskutečnila v rámci doprovodného programu Stavebních veletrhů. Záštitu nad ní převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Věnovala se především podpoře sociálního bydlení, variabilitě bytového fondu, energeticky efektivním úpravám budov, ale i koncepci bytové politiky v zahraničí.

Z konference mimo jiné vyplynulo, že byty se specifickými (technickými aj.) požadavky potřebují zejména vybrané skupiny občanů, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením, mladí lidé opouštějící dětské domovy, léčebny apod., skupiny sociálně vyloučených osob i osoby v bytové nouzi (zejména samoživitelky). Dlouhodobě diskutovaný problém přijetí zákona o sociálním bydlení dospěl v současné vládní garnituře ke shodě vypracovat a přijmout tento zákon. Lze očekávat, že významná role při jeho naplňování připadne obcím. Obecně České republice chybí malometrážní byty.

 „Předpokládáme, že výstavba těchto bytů bude podpořena z veřejných zdrojů, včetně zdrojů EU (sociální fond EU). Podporu však bude vyžadovat nejen vlastní výstavba bytů, ale také jejich provoz a udržování. Bude proto žádoucí realizovat tyto stavby pro bydlení v nízkoenergetickém režimu (pasivní domy, domy s téměř nulovou spotřebou energií), tak aby náklady na jejich provoz byly co nejnižší,“ řekl Petr Smrček, náměstek pro bytovou politiku MMR. 

Bytové domy pro sociální bydlení budou vyžadovat – v závislosti na určené skupině uživatelů – potřebné vybavení, např. větší společné prostory (např. ordinace, ošetřovny, jídelně v domech pro seniory), domovnické byty, recepce, kontrolu společných prostor u skupin sociálně vyloučených osob aj. V diskuzích o koncepci sociálního bydlení v ČR se objevovaly také návrhy na snížení technických požadavků na stavby pro sociální bydlení; často s odkazem na podobnou úpravu v zákonech o podpoře stavebního ruchu v Československu v meziválečném období, kdy pro „byty dělnické“ byly zákonem umožněny výjimky z platných stavebních řádů. Zkušenost s takto postavenými stavbami (a podobně se stavbami panelových domů v letech centrálně řízené ekonomiky) ukazuje, že tyto stavby vykazují násobně vyšší počet vad a poruch v porovnání se stavbami stejného stáří, ale postavenými bez výjimek s platných předpisů (resp. na hraně nejnižších finančních nákladů v případě panelových domů).

Podle Milady Kadlecové z Institutu regionálních informací, s.r.o. Brno je třeba zvýšit variabilitu stávajícího bytového fondu zvýšením počtu menších bytů cestou vratných stavebních úprav, které umožní budoucí opětovné sloučení bytových jednotek podle změněné prostorové potřeby, ale již ve vyšším standardu. Dále vytvořit podmínky pro finančně dostupné bydlení zejména pro mladé lidi a seniory ve stávajících vlastnických i obecních bytech/bytových domech, tj. snížit cenu bydlení  především zmenšením  plochy bytu a snížením nákladů na bydlení.  Mělo by se také zachovat bydlení seniorů ve stávající lokalitě, event. propojením generací posílit vzájemnou pomoc („mladí pomáhají starším“).  Cílem je zlepšit kvalitu stávajícího bytového fondu.  „V úvaze o zvýšení variability ve stávajícím bytovém fondu činí náklady na vytvoření bydlení pro jednoho seniora 300-400 tis. Kč, jak vyplynulo ze zpracovaných případových studií. Lze očekávat, že rozdělení 1 bytu na dvě bytové jednotky, je možné realizovat za cca 3 měsíce.,“ řekla Kadlecová.

Cílem výstavby tak zvaného podporovaného bytu je zajištění sociálního bydlení pro osoby z cílové skupiny tak, aby jim byl umožněn přístup k nájemnímu bydlení.  K této skupině patří  osoby, které v důsledku nepříznivé sociální situace způsobené sociálními okolnostmi jejich života nemají přístup k bydlení, a to ani při využití všech stávajících nástrojů sociální a bytové politiky, přičemž jsou schopné plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu. Jedná se například o poživatele starobního důchodu, osoby starší 68 let, osoby, které opouštějí různá pobytová zařízení (výkon trestu, výchovná zařízení, ústavy sociální péče, azylový dům, dům na půl cesty), o příslušníky minoritních etnických skupin, osoby v přiznaném postavení uprchlíka apod.

Podle Kadlecové je třeba změnit nerovný přístup v dotační politice státu.  : Obce a podnikající subjekty  versus  soukromý pronajímatel.  Dále přestat upřednostňovat velké pomalé investice do novostaveb před menšími, levnějšími a rychlejšími rekonstrukcemi stávajícího bytového fondu. Například město Brno použilo ve vhodných případech základní principy „variability“ při  revitalizaci a rekonstrukci  bytových domů v majetku města a má zájem o další spolupráci.

„Zvyšování variability bytového fondu v rámci stávající zástavby reaguje na současnou ekonomickou situaci a jako dílčí faktor spolupůsobí proti vylidňování měst. Vytváření nabídky malých bytů poskytuje finančně dostupné bydlení a sekundárně podporuje mobilitu mladých lidí (studium, práce). Rekonstrukce bytového fondu preventivně zlepšuje podmínky stávajícího bydlení „zdravých“ seniorů v prostředí, kde jsou zakotveni.  Výstavba pečovatelských bytů /resp.domů, kam se senioři musí přestěhovat, je vhodným doplňkem nabídky bydlení, ale je nákladná a pomalá. Permanentní úpravy dotačních titulů v oblasti nájemního bydlení vnáší nejistotu investorů a zmenšují možnost odpovědné přípravy projektů. Upřednostňování velkých investic do novostaveb před levnějšími rekonstrukcemi stávajícího bytového fondu neřeší pružně převis poptávky.