URBIS INVEST
23.-27.4. 2013

hejtman Plzeňského kraje

Plzeňský kraj má v současné době téměř 573 tisíc obyvatel. V rámci ČR je vnímán jako jeden z nejatraktivnějších regionů pro umisťování investic a dokonce se stal v roce 2011 nejlepším regionem pro život. Na začátku tisíciletí jsme byli jeden rok dokonce na druhém místě podle HDP v rámci celé ČR. V současnosti se pohybujeme kolem šestého místa.

V našem kraji je patrné dominantní postavení města Plzně a jeho nejbližšího okolí oproti příhraničním a venkovským oblastem. Z celkového počtu 180 tis. pracovních míst se jich přibližně 100 tisíc nachází ve městě Plzni. Dosud realizované investice se soustředily především do města Plzně a to nejen díky přirozené atraktivitě regionálního centra, ale i díky nabídce Městského industriálního parku Borská pole. Do roku 2008 bylo v této zóně vytvořeno téměř 14 000 pracovních míst a proinvestováno bezmála 6 mld. Kč soukromých prostředků. Druhá fáze rozvoje se soustředila na cílenější vytváření podmínek pro umisťování ekonomických aktivit s vysokou přidanou hodnotou a výsledkem byla výstavba Vědeckotechnického parku Plzeň. Na lokalizaci investic a exportní zaměření ekonomiky kraje má vliv jeho výhodná dopravní poloha, projevují se efekty vybudované dálnice D5, ale i území bývalých okresních měst.

Kraj se podle celkového objemu přímých zahraničních investic umisťuje za Prahu a další tři kraje na páté až šesté místo. Je atraktivní především pro lokalizaci lehkého průmyslu a logistiky. Ačkoli zhruba 70 % přímých zahraničních investic umístěných v Plzeňském kraji mířilo do Plzně, jejich celkový efekt se projevil i v dalších částech kraje.

Náš kraj byl druhým krajem v republice, který dokázal schválit svůj územní plán podle nového stavebního zákona již v roce 2008 a bude v letošním roce prvním, který dokončí a schválí jeho aktualizaci. To se nám v dnešní době trochu vymstilo, neboť právě připravené velké plochy pro investory zabírají hodně diskutabilní fotovoltaické elektrárny. Mezi největší zdroje patří např. Stříbro a Letkov.

Kraj přitahuje pozornost investorů i proto, že je u nás dlouhodobě podprůměrná hodnota nezaměstnanosti, i když v důsledku hospodářské recese se řada čísel pozměnila a odešlo velké množství cizinců, kteří nahrazovali nedostatek pracovních sil z domácích zdrojů. Nejnovější údaj hovoří o cca 7 %. Přesto si udržujeme nižší míru nezaměstnanosti, než je republikový průměr. Při srovnání s dalšími kraji lze sledovat vyšší počet volných pracovních míst, dokonce jsme se dostali na druhé místo za Prahu.

Vytváření podmínek pro umisťování investic patří k významným nástrojům, kterými může i kraj přispět k ekonomickému rozvoji na regionální a místní úrovni. Ekonomické oslabení od roku 2009 a horší vývoj na trhu práce dává předpokládat, že podpora investic a s ní související tvorba nových pracovních míst bude i nadále patřit mezi důležité regionální priority. I když v oblasti přípravy investičních příležitostí, zejména v centru kraje, působí soukromý sektor, role krajské samosprávy se soustředí na:

• sledování a hodnocení nabídky a poptávky po investičních příležitostech
• propagaci investičních příležitostí v Plzeňském kraji vůči potencionálním zájemcům a investorům na veletrzích
• v odůvodněných případech zajišťování přímé podpory investic

Plzeňský kraj je vnímán jako jeden z nejatraktivnějších z důvodu:

• bezprostřední blízkosti Bavorska a vynikajícího dopravního napojení
• úspěšné lokalizace dosavadních republikově významných investic, které dávají regionu ty nejlepší reference
• přítomnosti dvou vysokých škol s vazbou na průmysl
• relativního dostatku ploch pro stavební investice
• relativně dobré ekonomické výkonnosti a koupěschopnosti obyvatelstva

Plzeňský kraj sleduje vývoj připravenosti území pro investice, v některých regionech se přímo podílí zejména na zlepšení dopravní dostupnosti. Příkladem je nová komunikace
do průmyslové zóny Klatovy, která slouží především jako severozápadní obchvat nebo nová komunikace do Chanovic, která zároveň slouží jako příjezd k průmyslové zóně. Mezi významnější průmyslové zóny v centrech osídlení, kde došlo k výraznému posunu, patří:

• Domažlice Za kasárny
• Klatovy Pod Borem
• Dobřany Za stodolami

Zejména v případě Klatov došlo k zajímavému efektu. V podstatě všechny pozemky (29 ha) v této zóně byly rezervovány pro místní podnikatele. Důvodem neúčasti zahraničních investorů je vždy horší dopravní dostupnost od dálnice.

Mezi příklady připravovaných a funkčních průmyslových zón, kam se nedaří dlouhodobě umístit nové investory, patří:

• Bělá nad Radbuzou
• Blovice
• Horažďovice - Jestřábník
• Hrádek u Rokycan
• Nepomuk - Dvorec
• Radnice
• Spálené Poříčí

Seznam průmyslových zón, jejich celková výměra i volné plochy k dispozici jsou neustále aktualizovány na webových stránkách kraje. Nedílnou součástí nabídky jsou i developerské projekty. Vzhledem k tomu, že se jedná ve většině případů o privátně řízené a financované projekty, je logické, že zájem o budování se soustředil na atraktivní lokality v regionu:

• aglomerace města Plzně (výroba, logistika, služby)
• prostor dálnice D5 (výroba, logistika)

Rovněž tyto aktivity jsou na webu Plzeňského kraje s rozlišením:

• průmyslové haly
• skladové haly
• kanceláře
• laboratoře

a jejich volnou kapacitou.

Rozvoj centrální části kraje a území kolem hlavních rozvojových os zvyšuje ekonomickou atraktivitu kraje jako celku, ale zároveň prohlubuje vnitrokrajské rozdíly. Jsme jednoznačně venkovským krajem, máme také druhou nejnižší hustotu osídlení. V sídelní struktuře mají velmi významnou funkci centra i obce s 2 - 5 tis. obyvateli, která jsou např. na Moravě pouhými obcemi, u nás však stabilizují rozsáhlé venkovské oblasti téměř
po celém obvodu kraje. Rozdíly se proto snažíme částečně zastavit řadou opatření, které chystáme nebo již provádíme. Jedním z nich je známý a mezi starosty právě malých obcí, oblíbený Program stabilizace a obnovy venkova. Oblíbený proto, že žádný z programů v celé ČR není tak jednoduchý, jako ten náš. V loňském roce jsme mezi malé obce rozdělili 60 mil. Kč zejména na:

• venkovskou zástavbu a občanskou vybavenost
• místní komunikace
• technickou infrastrukturu

V letošním roce jsme objem finančních prostředků Programu stabilizace a obnovy venkova snížili zhruba na polovinu, přičemž podporujeme dále malé obce a územní plány, navíc bychom rádi podporovali havárie a naléhavé potřeby obcí. I v letošním roce pak výrazně podpoříme činnost místních akčních skupin.

Soustavně se rovněž věnujeme problematice brownfields, kde nejdále jsou projekty v areálu Světovaru v Plzni, papírny v Plzni a kasáren ve Stříbře, kde kraj úzce spolupracuje s firmou Waystone CZ. Rozsáhlý seznam a aktualizace je rovněž na www.brownfieldy.cz.

Cílem kraje do budoucna je zlepšit železniční a silniční dostupnost dopravního napojení kraje. Modernizuje se železniční koridor Praha - Plzeň - Norimberk. Prioritou ale zůstává železniční propojení na Mnichov. Modernizuje se železniční uzel v Plzni, připravuje se západní obchvat Plzně, dokončil se obchvat Všerub a významný obchvat Třemošné.

Kraj chce výrazně podpořit regionální integrovaný systém pro nakládání s odpady včetně jeho optimalizace. Vzhledem k očekávanému naplnění možnosti skládkování na území kraje se velmi rychle stává prioritou výstavba spalovny Chotíkov, která je ve fázi vydaného územního rozhodnutí.

Dokončili jsme výstavbu Klatovské nemocnice, víceúčelový sál gymnázia v Tachově a budovu záchranné stanice v Plzni.