URBIS INVEST
23.-27.4. 2013

hejtman Kraje Vysočina

Vysočina – místo pro život

Jako samosprávný celek existuje Vysočina již třináctým rokem. Název kraje úzce souvisí s faktem, že se rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny, která dosahuje nadmořské výšky přes osm set metrů.
Kraj ležící v samém centru České republiky se svou rozlohou 6 796 km² zařadil na páté místo mezi kraji. Jeho 511 472 obyvatel žije v jednom z nejčistších životních prostředí v republice. Venkovský charakter je dán existencí 704 sídel, z nichž statut města má jen 34 z nich. Centrem regionu je nejstarší horní město Jihlava s více jak padesáti tisíci obyvatel. Kraj je tvořen 15 tzv. „malými okresy“ – správními obvody obcí s rozšířenou působností, prostřednictvím kterých se agenda státní správy i samosprávy více přibližuje občanům kraje, a to při zachování vysoké úrovně služeb.

Podnikatelské prostředí

Dříve  méně známá a opomíjená Vysočina nepatřila mezi lokality, které byly středem zájmu podnikatelských aktivit. Díky řadě pozitivních změn, kterými v posledních letech region prošel, dnes Vysočina zaujímá pevné místo v ekonomice České republiky. V současné době je to perspektivní kraj disponující významným potenciálem pro podnikatele. Velký význam pro rozvoj ekonomiky a politiku zaměstnanosti má rozmach především automobilového průmyslu, a to i přes snadnou zranitelnost velkých zaměstnaneckých celků v tomto oboru, které jsme byly v průběhu několika posledních let svědky. Více jak 75 % podnikatelského prostředí však tvoří malé a střední firmy, často rodinného charakteru, které v době recese jednoznačně potvrdily, že jsou schopny mnohem rychleji reagovat na změny v ekonomice a pružně uzpůsobit nabídku novým podmínkám na trhu. I přes přetrvávající recesy má na Vysočině tradiční pozici strojírenský, dřevozpracující, sklářský a textilní průmysl.

Samospráva kraje, která má pozitivní přístup k podpoře podnikání v regionu a v současné době klade důraz především na rozvoj inovačních aktivit. Vedení kraje si uvědomuje význam malých a středních firem pro udržitelný rozvoj regionu a proto nasměrovalo část své grantové politiky právě do podpory tohoto segmentu podnikatelského prostředí. Nastavení finanční alokace podporuje rozvojové aktivity firem s následným pozitivním dopadem na zaměstnanost v regionu.

V souvislosti s rozvojem průmyslu nezaměstnanost na Vysočině postupně klesala a určitou dobu se ocitla dokonce pod republikovým průměrem. Vývoj situace posledních let, stejně jako na celém území republiky, nepříznivě ovlivnil i situaci na trhu práce. Aktuální míra nezaměstnanosti 10,23 % nepatří v porovnání s jinými regiony ČR mezi nejdramatičtější.

Investiční příležitosti

Pro zahraniční investory je lákavá především strategická poloha kraje v rámci České republiky i Evropy. Území kraje leží v centru transevropských tras a nabízí příležitost se po významné dopravní tepně D1 rychle dostat do důležitých evropských dopravních uzlů a metropolí. Silnou stránkou je i komfortní dojezdová vzdálenost do Prahy a Brna. Kraj Vysočina nabízí investorům za příznivé ceny téměř 500 hektarů rozvojových ploch ve více jak 43 průmyslových zónách, které jsou ve většině případů vybaveny kvalitní infrastrukturou nebo města plánují vybudování sítí v nejbližší době.

V regionu již dnes působí množství zahraničních firem, jejichž mnohaletý úspěch je důkazem, že podnikatelské prostředí je skutečně kvalitní a investorům nabízí vhodné podmínky k úspěšnému podnikání. Vývoj posledních let prokázal, že Vysočina k investicím přímo vybízí. Města, v jejichž vlastnictví je drtivá většina rozvojových ploch, budují průmyslové zóny k využití jak pro zahraniční tak pro regionální investory. Svůj zájem o příliv investic municipality podporují motivujícími cenami za odkup či pronájem, budují přístupové komunikace a zkvalitňují dopravní dostupnost pro zaměstnance.

Investoři na Vysočině současně získávají loajální a kvalifikovanou pracovní sílu. V poslední době roste zájem developerských firem a investorů, kteří vzhledem k rostoucím nákladům na nájem či výkup pozemků spolu s vyššími mzdovými náklady ve velkých městech a aglomeracích, hledají úspornější řešení. V kombinaci s již zmiňovanými silnými stránkami jim Vysočina nabízí široké možnosti, nejedná se jen o průmysl, zájem o přesídlení projevují i logistická centra a administrativní centrály firem terciální sféry.

Vzdělanost

Dostatek kvalifikované a levnější pracovní síly se širokým spektrem odbornosti je dalším pozitivním faktorem. Obyvatelé Vysočiny vynikají svou flexibilitou, učenlivostí a svědomitostí. Lidé si zde maximálně váží práce a svému zaměstnavateli prokazují vysokou míru loajality a spolehlivosti. K rozvoji lidských zdrojů přispívá rozsáhlá síť středních škol, učňovských středisek a vyšších odborných škol. Dnes již jsou v kraji i dvě vysoké školy, Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a Západomoravská vysoká škola v Třebíči; dále zde byla etablována čtyři pracoviště vysokých škol z jiných krajů. Sám kraj zřizuje 46 středních škol a 9 vyšších odborných škol.
I přes jejich existenci se zaměstnavatelé na Vysočině potýkají s nedostatkem kvalitních techniků a řemeslníků. Část jich „pohltili“ velcí zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu, kteří nabídkou zaměstnaneckých benefitů odčerpávají technicky vzdělanou a řemeslně zručnou pracovní sílu, která pak výrazně chybí v malých a středních firmách. Zájem dětí o učňovské obory klesá a i v době hospodářské recese se některé firmy potýkají s nedostatkem práceschopných kvalifikovaných pracovníků. Vedení kraje Vysočina se proto rozhodlo uvolnit ze svého rozpočtu finanční prostředky, které jsou použity jako motivační stipendium pro mladé na vybraných učilištích a pomáhají ke stabilizaci ohrožených učebních oborů.

Zemědělství a vodní hospodářství

Vysočina je venkovským regionem i pro své zemědělství. Prakticky pětina z celorepublikového chovu skotu pochází právě z Vysočiny, každý třetí český brambor vyroste na Vysočině. Čisté životní prostředí a podmínky pro kvalitní chov umožňují produkci kvalitních potravin, které pod značkou „Vysočina - regionální produkt“ stále více získávají mezi lidmi na popularitě.
Krajem Vysočina prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Region je zdrojem vody pro velkou část České republiky. Největší vodní nádrž v republice Švihov (Želivka) zásobuje hlavní město Prahu i další velká města středních Čech. Voda z Vírské přehrady zásobuje obyvatele i obyvatele největšího moravského města Brna.

Perspektiva

Jsme region s bohatým podnikatelským prostředím, tradiční zemědělskou a rychle se rozvíjející průmyslovou výrobou. Navíc množství malých a středních firem, které jsou schopné operativněji reagovat na změny v ekonomice, umocňuje šanci obstát i za současné nepříznivé situace. Dnes je náš kraj jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících regionů republiky s perspektivou plnohodnotného začlenění do evropské i světové ekonomiky. Rozvojové programy i plány na další programovací období 2014+ na to berou velký zřetel. S hrdostí tedy můžeme říct, že dříve opomíjená Vysočina má pro svou výhodnou polohu a příslib dalšího rozvoje veliký potenciál, je atraktivní lokalitou pro podnikání i regionem, kde se lidem dobře žije i pracuje.