URBIS SMART CITY FAIR
4.-6.6. 2024

Využití chytrých technologií dokáže usnadnit život občanům i úředníkům měst a obcí. Digitalizace procesů přináší výrazně vyšší efektivitu a s tím související dlouhodobé uspoření nákladů. O tom, že se do digitalizace vyplatí investovat, se přesvědčili účastníci druhé části konference URBIS SMART CITY FAIR zaměřující se na aplikaci digitálních řešení v praxi.

Tematický blok zahájil na dálku Svetoslav Mihaylov z oddělení DG Connect Evropské komise, které zodpovídá za rozvoj jednotného digitálního trhu. Zdůraznil zejména význam sdílení zkušeností mezi evropskými městy a představil hlavní programy sloužící k podpoře zavádění informačních a komunikačních technologií.

Chytrá řešení umožňují simulaci pohybu osob

Současná rychle postupující digitalizace se ukázala být velkým přínosem v aktuální době spojené s šířením covid-19. O simulaci pohybu osob mluvil Tomáš Apeltauer, vedoucí Ústavu automatizace inženýrských úloh a informatiky na Fakultě stavební VUT v Brně. Simulace, oproti klasickému pojetí v podobě norem založených na konstantních veličinách, odráží reálný pohyb, díky čemuž je možné přesně analyzovat například riziko přenosu nákazy. Technologie je vhodná zejména pro velké objekty, třeba stadiony nebo nádraží. Jako vstupní data pro simulaci stačí 3D model objektu a statistické údaje o osobách pohybujících se v objektu. Pandemie však otevřela v aplikaci simulačních nástrojů nové otázky. Do budoucna bude potřeba při implementaci modelu rozlišovat váhy jednotlivých veličin a zároveň kvantifikovat změnu chování osob v čase.

Řešení se však nevyužívá pouze ve spojitosti s koronavirem. Použito bylo i Moravským zemským stadionem v Brně při modelování evakuace 30 tisíc návštěvníků, dále například při simulaci evakuace cestujících z metra linky D nebo z pražského vlakového hlavního nádraží.

Jaké elektronické služby efektivně nabízet občanům?

Na konferenci vystoupil i Vít Prýgl, vedoucí tarifního odboru Dopravního podniku města Brna a odborník na odbavovací systémy ve veřejné hromadné dopravě. Právě Brno je lídrem v oblasti elektronického odbavování cestujících, a to nejen v České republice, ale celé střední Evropě. Od 1. července 2020 byla spuštěna druhá etapa EOC 2 spočívající v nákupu jednorázových elektronických jízdenek ve všech vozidel. Jedná se tak o velký krok směrem k chytré dopravě. Systém je navíc schopen počítat optimální jízdné, takže umožňuje i finančně efektivní cestování. Pro využití systému stačí, aby měl cestující zaregistrovanou svou bezkontaktní platební kartu, případně může využít anonymní kartu nabízenou DPMB nebo virtuální kartu v mobilu či v hodinkách. Digitalizace v městské hromadné dopravě je však pouhou částí z většího propojeného systému Brno iD, který na jednom místě shromažďuje různé služby pro občany. DPMB je provozovatelem této platformy a aktivně se podílí na jejím dalším rozvoji. Konkrétní moduly pod hlavičkou městské identity představil projektový manažer Brno iD Jan Žák. Kromě nákupu jízdného lze prostřednictvím sytému i zaplatit odpady, zařídit si turistickou kartu BRNOPAS nebo si zajistit rezidentní parkování v Brně. Dále se do projektu zapojily i brněnská sportoviště, Knihovna Jiřího Mahena nebo Zoo Brno. V současnosti má Brno iD přibližně 150 000 uživatelů, přičemž více než 60 procent má účet s kompletně vyplněnými ověřenými údaji.

Výsledky činnosti portálu Brno iD s dalšími moduly za 01/2017–07/2020

144 811           zaregistrovaných zákazníků

143 489           zaregistrovaných karet

28 000             prodaných anonymních karet

330 000           prodaných předplatných jízdenek

817 mil. Kč      tržby za předplatní jízdenky koupené přes e-shop

127 431           vyplacených městských dotací v celkové výši 181,6 mil. Kč

147 mil. Kč      za 224 626 osob uhrazené poplatky za svoz odpadu

A co doporučit samosprávám při implementaci chytrých řešení? Zejména klást velký důraz na dokonalou dokumentaci pro výběrové řízení. Vše je potřeba přesně specifikovat, aby nedošlo k následnému napadání a prodlužování řízení.

I bez velkých financí se dá efektivně pracovat s daty

Jak se dají využívat data bez vynaložení velkých finančních prostředků? Na to se zaměřil Jan Zvara z oddělení dat, analýz a evaluací města Brna. Nákladnou položkou bývá často samotné získání dat. Nemusí tomu však být vždy. Kromě přímého nákupu lze totiž data získat i jinými cestami. Ať už z veřejně dostupných zdrojů (Český statistický úřad, Úřad práce, Registr obyvatel, Ministerstvo vnitra ČR, Policie ČR a další), nebo pomocí vlastního šetření či spoluprací se soukromými společnostmi. Pro následné zpracování, vizualizaci a publikaci dat lze využít standardní dostupné programy a aplikace, které jsou propojitelné a umožňují snadný export a import. Samosprávám, které by chtěly začít naplno pracovat s daty, doporučil Zvara zejména elektronizaci, prioritizaci a utřídění dostupných dat.

Jak vypadá zavádění chytrých řešení v Praze?

Konkrétní přínosy chytrých řešení představil Jan Černý z pražské městské společnosti OPERÁTOR ICT, jejímž cílem je vytvořit technologickou budoucnost pro lepší život v Praze. Firma iniciuje a podporuje celoměstskou technologickou změnu v městském prostředí a zastřešuje Koncepci Smart Prague do roku 2030. Mezi implementované projekty patří chytrý svoz odpadu, virtualizace Prahy a 3D datový model, testování interaktivního mobiliáře, solární odpadové nádoby, senzorická síť VO, interiérová navigace ve Škodově paláci nebo automatický odpovídač. V přípravě jsou pak metropolitní systém tísňové a zdravotní péče a digitální měření energií. Praktické poznatky přiblížil na případové studii o chytrém svozu odpadu. Výsledkem byla optimalizace četnosti svozů a nákladů na svoz, snížení emisí oxidu uhličitého vzhledem k nižšímu počtu výjezdů a snížení nákladů na prevenci vzniku odpadu.

Participativní rozpočty a jejich výhody

Na závěr bloku vystoupil František Kubeš, vedoucí Odboru strategického rozvoje a spolupráce Magistrátu města Brna. Zaměřil se na problematiku participativních rozpočtů a zkušenosti s projektem „Dáme na vás“. Podstatou participativního rozpočtování je zapojení občanů do rozhodování o projektech, které se budou realizovat. Výhodou participace je zejména otevřený, transparentní a rovný přístup. Zároveň je celý projekt od návrhu po jeho realizaci připravován ve spolupráci s občany.  V Brně bylo za tři roky občany navrženo 463 projektů a hlasovalo o nich 39 361 lidí. Vítězných projektů bylo dohromady 41 a celkem 12 se jich již zrealizovalo.