URBIS SMART CITY FAIR
4.-6.6. 2024

Velkým tématem konference URBIS SMART CITY FAIR je autonomní mobilita. Ve čtvrteční diskuzi se hovořilo o základních přínosech autonomních vozidel, možnostech jejich implementace do měst a regionů i etických aspektech a společenském přijetí.

Hosty panelu byli Petr Achs z Inovačního centra Ústeckého kraje, David Černý z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a předseda Etické komise pro posuzování otázek spojených s provozem automatizovaných a autonomních vozidel v podmínkách ČR při Ministerstvu dopravy, a Zdeněk Lokaj, zástupce proděkana pro strategii a vnější vztahy Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Moderátorkou diskuze byla Tereza Čížková, zástupkyně ředitele pro autonomní mobilitu a výzkum, vývoj a inovace na Ministerstvu dopravy ČR. 

Jaký je potenciál autonomní mobility?

Automatizace a digitalizace jsou trendy posledních let. Autonomní mobilitu lze vnímat jako součást širších změn v dopravě, které souvisí s rozvojem nově vznikajících služeb a s využitím nových technologií prostřednictvím online aplikací. Současně se také mění chování a návyky společnosti. Stále více se projevuje trend sdílení a výrazně roste využívání internetových platforem.

Zavádění autonomní dopravy se projeví ve snížení negativních vlivů způsobených neracionálním chováním řidičů a následným omezením dopravních nehod. Ročně umírá na silnicích přes 1 250 000 lidí a zavedení autonomních vozidel do provozu by mělo tohle číslo významně snížit. Nejoptimističtější scénáře hovoří o snížení až o 93 %. Zároveň se zvýší i udržitelnost dopravy, což bude mít za následek menší zatížení životního prostředí. Autonomní vozidla také umožňují racionální provoz, včetně optimálního využívání motoru a dalších komponent vozidla.

Implementace ve městech

Aktivním hráčem na poli autonomní mobility je Ústí nad Labem. Jedná se o jedno z prvních měst blíže se věnující této oblasti. Přitom pro řadu obcí, které vlastní dopravní podniky, by autonomní mobilita měla být důležitou problematikou z hlediska veřejné dopravy. Důležité je se při implementaci ve městech zaměřit nejen na fyzickou infrastrukturu, ale i na infrastrukturu digitální a na otázku konektivity. Vhodným způsobem je například vývoj digitálního dvojčete, které umožní testování v digitálním prostředí a značně tak urychlí vývoj i samotné zavádění autonomních vozidel. Důležitá je také koordinace městských orgánů s univerzitami, výzkumnými ústavy i subjekty ze soukromé sféry.

Na co se v současnosti zaměřit?

Budování kompletní chytré infrastruktury a kvalitní chytré senzoriky patří v současné době k prioritním oblastem vývoje. Zároveň je však potřeba zabývat se i právní a legislativní oblastí, definicí zodpovědnosti za škodu i změnou modelu pojišťovnictví. Právě stanovení jasných pravidel a podmínek pro využívání autonomních vozidel by mělo být úkolem veřejného sektoru. Velkou výzvou je také oblast technické bezpečnosti vozidel, a především kybernetické bezpečnosti. Přechod k autonomní mobilitě musí být kooperativní a multidisciplinární, tzn. mělo by se do něj zapojit co nejvíce odborníků z různých oborů.

Etická rovina autonomní mobility

Obecně platí, že lidé posuzují újmu způsobenou robotickými technologiemi mnohem přísněji než za standardních podmínek. Proto musí být zavádění autonomní mobility postupné a transparentní. Je důležité, aby si společnost na tento nový způsob dopravy zvykla a dostatečně se seznámila se všemi benefity. V opačném případě hrozí tzv. fenomén morální paniky – tedy riziko, že vznikne vysoká nedůvěra vůči této technologii a zpomalí se tak zavádění do praxe. Klíčová bude edukační kampaň, která lidem umožní racionálně vyhodnotit využití autonomních technologií a jejich výhod. Představení autonomních vozidel veřejnosti, včetně praktických ukázek, bude stěžejní pro získání důvěry v tyto technologie. Jasné je, že přechod k autonomní mobilitě bude dlouhodobý a postupný proces.