URBIS SMART CITY FAIR
4.-6.6. 2024

Odborníci se znovu sjeli na brněnské výstaviště, aby diskutovali o chytrých řešeních pro města a obce a vyměňovali si zkušenosti. Někteří zahraniční hosté bohužel nemohli dorazit osobně, ale zúčastnili se na dálku. Přinášíme výběr ze zajímavých akcí, které se ve středu 2. září odehrály na pódiích, v konferenčních sálech a samozřejmě i na mnoha online připojených počítačích.

Program MAIN STAGE konference URBIS SMART CITY FAIR zahájila zdravice eurokomisařky pro energetiku Kadri Simson, která se zaměřila na klíčovou roli měst v současné transformaci energetiky. „Definující výzvou naší generace je klimatická změna. A tu nelze řešit bez měst, kde žije většina lidstva. Záměry Evropské komise proto mají velký městský rozměr,“ zdůraznila eurokomisařka. Na její vystoupení navázalo výroční zasedání evropské platformy pro chytrá města a komunity EIP-SCC. Mezi panelisty byl také první náměstek primátorky města Brna Petr Hladík. Připomněl jarní zkušenost z boje s koronavirem, kdy se v Brně výborně osvědčila spolupráce a koordinace aktivit městské správy, univerzit, velkých společností i neziskových organizací.

Souběžně se konal EXPO STAGE program rozdělený do čtyř tematických bloků. V části věnované životnímu prostředí byla představena Zelená dohoda (Green Deal) jako růstová strategie pro Evropu. Mezi její hlavní cíle patří maximální snížení emisí skleníkových plynů a lepší využívání zdrojů, přičemž zásadní úlohu v tomto procesu budou hrát právě města s chytrými technologiemi. Zazněla zde také doporučení na financování environmentálních projektů měst. Z národního programu Životní prostředí, který je jednodušší na administraci, lze financovat například nové osvětlení snižující světelný smog. Dalšími zdroji financování projektů pro obce a města jsou program Zelená úsporám, Norské fondy a nový nástroj Modernizační fond zaměřený na pět států, mezi nimiž je Česká republika. Vyhlášení prvních výzev z tohoto programu lze očekávat ještě v roce 2020.

Tématem dalšího bloku byla digitalizace. Význam sdílení zkušeností mezi evropskými městy zdůraznil hned na začátku Svetoslav Mihaylov z DG Connect Evropské komise: současná rychle postupující digitalizace se ukázala být velkým přínosem v krizi spojené s šířením covid-19. O simulaci pohybu osob mluvil Tomáš Apeltauer, vedoucí Ústavu automatizace inženýrských úloh a informatiky na Fakultě stavební VUT v Brně. Simulace odráží reálný pohyb, díky čemuž je možné přesně analyzovat například riziko přenosu nákazy. Na téma dopravy hovořil Vít Prýgl z Dopravního podniku města Brna, protože právě Brno je lídrem v oblasti elektronického odbavování cestujících. Jak na využívání dat bez vynaložení velkých finančních prostředků, poradil Jan Zvara z oddělení dat, analýz a evaluací města Brna. Samosprávám doporučil zejména elektronizaci, prioritizaci a utřídění dostupných dat. Na závěr bloku vystoupil František Kubeš, vedoucí Odboru strategického rozvoje a spolupráce Magistrátu města Brna, který se věnoval participativním rozpočtům a nechal nahlédnout do zákulisí úspěšného projektu „Dáme na vás“.

Třetí téma služby se soustředilo na problematiku dopravy, mobility a dopravní infrastruktury ve vztahu k novým technologiím a chytrým řešením. NMj. Zde zaznělo, že v chytrých městech musí být infrastruktura vždy o krok napřed před prodejem aut. Správní ředitel společnosti Brněnské komunikace Roman Nekula hovořil o projektu C-ROADS, který učí auta komunikovat datově mezi sebou a také s datovou infrastrukturou. Projekt řeší zejména systémy bezpečnosti a včasného varování řidičů před projíždějícími vozidly IZS nebo vozidly, jedoucí na červenou apod. Cílem je bezpečnost silničního provozu, plynulost dopravy a snížení emisí z dopravy. Poslední bod je zároveň důvodem, proč se k prvořadým tématům dopravy v centru měst přidává rozvoj elektromobility.

V posledním bloku na téma management se řešilo, jak projekty na rozvoj chytrých měst pomoci k restartu ekonomiky. Náměstek ministra pro místní rozvoj David Koppitz se zaměřil na oblast financování a zdůraznil, že prostředků na tyto projekty je nyní dostatek. Stát a potažmo města a obce se nyní musí snažit tyto nové zdroje získat a smysluplně využít. Zásadní je ovšem vysvětlit veřejnosti, co ji smart city může přinést. Zároveň je třeba zapojit do nových projektů akademickou sféru. „Peněz zde leží hodně, ale jsou svázány s různými podmínkami a čerpáním v čase, což je dnes velký problém. Navíc vázne ochota investovat do samotné přípravy projektů, protože máme stále spoustu neznámých,“ dodal David Koppitz.  S tím souhlasila i výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková: „Velkým problémem současné doby je nejistota. Musíme nastavit rozpočty, ale nevíme, jaké nám přitečou finance, když se všechno mění ze dne na den.“

Úplně poslední pódiovou akcí prvního konferenčního dne bylo vyhlášení vítězů 9. ročníku mezinárodní studentské soutěže MUNISS. Soutěží zde týmy studentů zastupujících různé fakulty i vysoké školy, které společně řeší komplexní mezioborové téma zadané městem. Vítězný brněnský tým v projektu „Refield – nová šance pro brownfieldy“ navrhl nový využití tří zanedbaných oblastí města.

Po celé dva dny navíc na výstavišti probíhá pátý ročník konference Odpad zdrojem, která se věnuje zavádění principů cirkulární ekonomiky do komunální praxe. Vedle efektivního nakládání s odpady a prezentace příkladů dobré praxe se letošní program zaměřuje na zadávání veřejných zakázek.

V dalších šesti menších konferenčních sálech se konají odborné workshopy. První den vzbudila velký zájem prezentace projektu Chytré Líchy, který má vzniknout v jihomoravských Židlochovicích jako modelový příklad chytré a udržitelné výstavby. Pozornost vyvolal také workshop věnovaný programu na rozvoj měst URBact s prezentací příběhů úspěšných projektů. Takovým příkladem je strategický projekt „FajnOVÁ Ostrava – Ostrava je město pro nové začátky!“. Do tvorby nového a atraktivnějšího města se zde podařilo masovým způsobem vtáhnut veřejnost – zapojilo se dvacet tisíc obyvatel a návštěvníků Ostravy.