WOODTEC
---

Konkurenceschopnost zpracování dříví v ČR byl název přednášky, která se konala v rámci doprovodného programu veletrhu WOOD-TEC ve WOOD-TEC Aréně v pavilonu F. Pořádal ji Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu.

„Všichni se snaží o to nejlepší. Podnikatelé vytvořit produkty, které zákazníci chtějí a za které jim zaplatí.  Stát vytváří podmínky pro podnikání nejlíp, jak umí. Vlastnící lesů pečují o lesy podle nejlepší praxe. Celý lesnicko-dřevařský obor vytváří maximální hodnotu. Položme si ale otázku, zda to stačí,“ řekl úvodem Robert Babuka z APICON, s.r.o. Připomněl, že těžba dříví v ČR loni dosáhla více než 16 milionů m3 za rok. Zatímco na Slovensku to bylo 7,435 milionů m3, v Rakousku více než 19 milionů m3, v Polsku kolem 40 milionů m3 a v Německu 54, 5 miliónu m3. Podle něho jsou zdroje dřeva vzácné a nesmí se znehodnocovat. Například Německo používá dříví k produkci ze 13 procent a naše republika z 35 procent. Dá se říci, že bez správné restrukturalizace výroby nebude dostatek zdrojů, a tím nebude ani přidaná hodnota.

Zásoba dřeva v českých lesích se stále zvyšuje. Například v roce 1950 jej bylo 322 milionů metrů kubických. Odborníci předpokládají, že v roce 2040 bude přírůstek asi 23 milionů a celková těžba se bude pohybovat kolem 15 milionů metrů kubických ročně. Zajímavé jsou také scénáře dalšího vývoje podle Evropské výhledové studie lesnického sektoru. Je v ní zahrnuto 40 států Evropy (bez Ruska). Bude mírně pokračovat nárůst celkové výměry lesů, asi o šest procent do roku 2030. Platí to i o výměře lesů dostupných pro dodávky dřeva (o tři procenta). Dále se Evropa domnívá, že dojde k mírnému nárůstu spotřeby výrobků ze dřeva asi o 15 procent do roku 2030 a k výraznému nárůstu spotřeby energie ze dřeva (o 35 procent). Cílem EU je také zjistit, kolik uhlíku je možno navíc uložit v evropských lesích jen změnou jejich pěstování, a to bez omezení dodávek dřeva. Vychází to z předpokladů, že politici dají přednost ochraně biologické rozmanitosti.

Podle odborníků se za posledních patnáct let rozrostla rozloha zalesněné půdy v Evropě o 13 milionů hektarů. V současnosti to představuje přes miliardu hektarů, které pokrývají 44 procent rozlohy Evropy. Z celkově zalesněné plochy zeměkoule tak připadá na Evropu čtvrtina. Podle údajů OSN je v Evropě zhruba 112 miliard kubíků dřeva a ročně přibývá asi 350 milionů metrů krychlových. Nejvíce zalesněnou zemí starého kontinentu je Finsko (72 procent území) a nejméně Irsko (pouze 8 procent).

Lesů přibývá také v České republice. Za 150 let se zvětšila jejich rozloha o čtvrtinu, tedy o 675 087 hektarů, za posledních patnáct let pak o 20 000 hektarů. V současnosti představuje 2 649 147 hektarů 35 procent rozlohy Česka. V lesích ČR tak přirůstá za jednu vteřinu 0,6 metrů krychlových dřevní hmoty, tedy za 108 vteřin vyprodukují lesy tolik dřeva, kolik se spotřebuje na jeden rodinný dům (65 metrů krychlových). Je to neuvěřitelné, ale dřevo na stavbu tisíce rodinných domků naroste v lesích za 30 hodin. Pokud bychom u nás stavěli 20 procent domů ze dřeva, dřevo na ně lesy vyprodukují za necelý týden. Pokud bychom chtěli všechny rodinné domy ze dřeva, porosty nám k tomu dodají dřevo za pouhý jeden měsíc.

Když provedeme srovnání s vyspělými státy Evropy, tak má Česko podobnou lesnatost i skladbu porostů jako Německo. V přepočtu na jednoho obyvatele vyprodukovala ČR za poslední období o 18 procent více řeziva než SRN a bylo u nás vyrobeno o 33 procent méně aglomerovaných výrobků než u našich sousedů. Vyvážíme také 39,7 procent produkce jehličnatého řeziva, Německo pak pouze 14 procent své produkce. Výstavba rodinných domů a nízkopodlažních staveb ze dřeva je v ČR asi tři až pětkrát nižší než v SRN. Odborníci také zjistili vyšší podíl jehličnanů v dospělých porostech, v mladých pak převažují listnáči. Dalším zajímavým údajem je, že z celkového počtu měřených stojících stromů bylo 2,4 procenta souší a u stojících stromů odborníci zaznamenali 12,1 procent zlomů. Defoliace koruny stromů, jako odraz znečištění ovzduší imisemi nesignalizuje chronické nebezpečí výjimečných situací a neodlišujeme se od okolních států.