Český norik – perspektivní plemeno koní v ČR

Jedno z chladnokrevných plemen koní, které v dubnu budou moci vidět návštěvníci Národní výstavy hospodářských zvířat je český norik. Koně budou představeni jak v ukázce chovatelské kolekce, tak i v každodenním odpoledním doprovodném programu.

Ve článku doc. Ing. Miroslava Maršálka, CSc. se o tomto plemeni určitě dozvíte něco nového a v dubnu se na ně přijďte podívat.

Trocha historie

Na základě původních mohutných koní západního typu chovaných v údolích Alp v oblasti dnešního Rakouska už v době Keltů (asi 600 let před naším letopočtem) a s přispěním těžkých římských koní v době nadvlády Říma vznikl v římské provincii Noricum (odtud název plemene) typ silných odolných a výkonných koní, využívaných jak pro vojenské, tak pro hospodářské účely. Nepřístupnost těchto údolí způsobila, že šlechtění norických koní nepodlehlo módním snahám o zušlechtění teplokrevnými plemeny a zachovalo si svoje původní vlastnosti.

V Českých zemích se tito koně používali již od počátku 11. století k přepravě zboží po Zlaté stezce směřující z Terstu přes Čechy do Lužice a dále k Baltu. Díky své mohutnosti a odolnosti byli vhodní i jako váleční koně pro rytíře a až do 19. století k dopravě nákladů.

Založení hřebčína v Riess u Salcburku (1576) dalo dalšímu šlechtění systém a řád a upevnilo pozitivní vlastnosti norických koní jako je pevná konstituce, dobrý charakter (ochota spolupracovat s člověkem) a chodivost a kvalita kopyt. Tvrdé podmínky odchovu v horských oblastech způsobily nenáročnost na krmivo a schopnost kompenzace růstu, díky níž koně snadno překonávají období s menší kvalitou nebo menším množstvím krmiva.

V oblasti Jižních Čech byl norický kůň používán i k zapouštění domácích teplokrevných klisen, což dalo vznik proslavenému netolickému koni, oblíbenému v zemědělství pro svoji výkonnost a pracovitost. Od poloviny 19. století až do poloviny století 20. tvořili chladnokrevní koně (společně s koněm belgickým) základ tažné síly při přepravě nákladů a později i v zemědělství. Rozšíření mechanizace v zemědělské výrobě přesunulo uplatnění chladnokrevných koní do oblasti lesního hospodářství, kde jsou v náročných přírodních podmínkách při těžbě dřeva užíváni dodnes.

V roce 1995 se tehdejší plemeno českého chladnokrevníka rozdělilo na tři samostatná chladnokrevná plemena, a to koně norického (N), slezského norika (SN) a českomoravského belgického koně (ČMB). Od té doby jsou tato plemena šlechtěna samostatně.

---

Současný stav

 V roce 2022 byl Ministerstvem zemědělství ČR schválen nový šlechtitelský program zpracovaný v souladu s aktuální evropskou legislativou a tím došlo i ke změně oficiálního názvu plemene na český norik. Tento název vyjadřuje nejen návaznost na historický vývoj norických koní v oblasti Čech, ale i skutečnost, že se český norik svými vlastnostmi i způsobem šlechtění liší od původních norických koní chovaných v okolních zemích. Kvalita koní je závislá především na přírodním prostředí, v němž jsou chování a na požadavcích chovatelů. Kvalita českého norika tedy odráží výsledek působení několika generací chovatelů koní v oblasti Čech.

Na rozdíl od ostatních dvou chladnokrevných plemen chovaných v České republice není český norik zařazen do genetických živočišných zdrojů a není podporován dotacemi. To se samozřejmě v minulosti odrazilo na poklesu stavu chovaných norických koní. Zatímco v roce 2010 bylo v ČR evidováno 2042 norických koní, v roce 2020 už byl počet těchto koní pouze 1219. Proto byl v roce 2020 založen Svaz chovatelů a přátel norika z.s., jehož hlavním cílem je zachránit chov norického koně v České republice.

Svaz chovatelů a přátel norika úzce spolupracuje s Asociací svazů chovatelů koní ČR jako Uznaným chovatelským sdružením zajišťujícím šlechtění rozhodujícího počtu koní v České republice a snaží se pro chov současného českého norika vzbudit zájem a podporu jak u chovatelů, tak u státních institucí. Naším cílem je především vytvořit podmínky pro pracovní uplatnění chladnokrevných koní a tím jejich potřebnost, zájem veřejnosti o jejich chov a ekonomickou prosperitu jejich chovu. Za rozhodující uplatnění chladnokrevných koní považujeme v současnosti práci v lesním hospodářství. Proto se snažíme spolupracovat s vlastníky lesů jako jsou Lesy české republiky s.p., Vojenské lesy a statky, s.p., ale i se soukromými vlastníky lesů.

Základem každého chovu a šlechtění je obnova chované populace, v našem případě počet narozených hříbat. Proto jsme zaměřili pozornost především na tuto problematiku. V roce 2021 podpořily Lesy české republiky s.p. reprodukci norických koní darem ve výši 100 000 Kč, v roce 2022 jsme dostali od tohoto podniku částku 250 000 Kč. Tyto peníze byly beze zbytku, podobně jako v roce 2021, rozděleny mezi chovatele, u kterých se narodilo z čistokrevné plemenitby hříbě českého norika a bylo zaregistrováno v Ústřední evidenci koní do 15 listopadu. Tuto podporu považujeme pro další chov českého norika za rozhodující a jsme za ni velmi vděční.

Za zmínku stojí i spolupráce s Vojenskými lesy a statky s.p., s jejichž podporou se podařilo v roce 2022 uspořádat velmi úspěšnou výstavu koní českého norika v Dubině u Karlových Varů, na které se s kvalitou těchto koní mohlo seznámit kolem 400 diváků.

Vážíme si i úspěšné spolupráce se Školním lesním podnikem Lesnické fakulty ČZU v Praze, v Kostelci nad Černými lesy, kde jsou vynikající podmínky pro pořádání vzdělávacích seminářů pro chovatele i perspektivní uživatele koní českého norika. Připravované zařízení pro odchov mladých koní pod záštitou tohoto podniku bude opět přínosem k rozvoji chovu.

V letošním roce se zvýšil počet evidovaných koní českého norika na 1323 koní, z toho je v současnosti 571 plemenných koní (41 hřebců a 530 klisen). Zbývající koně jsou koně mladí, nebo koně nezařazení do plemenitby (valaši a nezapsané klisny používané k práci). Ne všichni tito koně jsou ale využíváni k chovu. V roce 2021 se narodilo 43 hříbat českého norika, v roce 2022 už to bylo díky podpoře Lesů české republiky 64 hříbat, z toho bylo 57 zaregistrováno do 15. 11. a podpořeno částkou 5000 Kč. Natalita (počet narozených hříbat) činí asi 50 % ze zapuštěných klisen a v roce 2022 bylo zapuštěno více než 120 klisen českého norika.

Výhled do budoucnosti

 Zajištění reprodukce zůstává stále rozhodující podmínkou existence plemene. V posledních letech se pouze přibližně z 20 % klisen českého norika narodilo hříbě. Věříme, že s podporou LČR se nám podaří tento počet zvýšit.

Druhým problémem k řešení je zajištění kvalitního stádového odchovu hříbat. Nechceme v tomto ohledu spoléhat jen na zemské hřebčince, které zajišťují především odchov pro genetické zdroje (ČMB a SN). Kvalitní odchov u soukromých chovatelů (Krevlický Dvůr) a příprava odchovny v Kostelci nad Černými lesy s podporou ČZU a LČR by měly pokrýt potřebu odchovu hřebců. Do budoucnosti chceme vytvořit podmínky i pro stádový odchov klisen.

Třetím a rozhodujícím problémem je zajištění pracovního využití koní českého norika. Jsme přesvědčení, že plemeno nemůže existovat na základě dotační podpory, ale musí si svojí kvalitou a uplatněním zajistit existenci. V této oblasti hledáme spolupráci především s Lesy české republiky jako rozhodujícím vlastníkem lesních porostů, ale i s Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem životního prostředí, které má v gesci národní parky a chráněné krajinné oblasti. Právě v těchto oblastech se může práce koní v lesních porostech uplatnit jako nejšetrnější k životnímu prostředí.

Čtvrtou oblastí směřující k rozvoji chovu je nabídnout chovatelům a uživatelům českého norika jako všestranného koně použitelného nejen pro práci v lese, ale díky jeho vynikajícím vlastnostem i jako koně rodinného s všestranným využitím. Věříme, že ukázka uplatnění koní tohoto plemene   tyto jeho vlastnosti plně potvrdí.

Podrobnější informace o chovu plemene český norik můžete získat na www.svaznorika.org.

Autoři fotografií: Ing. Eva Kopečná, Linda Krejčí a Viktor Král