Islanďáci z Mileva podruhé do Brna ….

V r. 2021 se na národní výstavě hospodářských zvířat v Brně poprvé představili islandští koně z farmy paní Anny Dives sídlící ve vesničce Milevo nedaleko Kladrub u Stříbra. Přestože chov islandských koní není dosud v České republice tak rozšířen, jako např. v sousedním Německu, lze konstatovat, že v poslední době se „islanďáci“ více dostávají do povědomí veřejnosti.

Poprvé se Islandský kůň v ČR představil na výstavě v r. 2001 v Pardubicích. Jeho historie spadá do období z konce 9. století, kdy se na Island dostali první osadníci a přivezli s sebou koně různého původu. Byli to malí robustní koníci, kteří se dobře přizpůsobili tvrdému islandskému podnebí. Aby nedocházelo k přílivu jiné krve a místní plemeno zůstalo zachováno, byl v r. 930 vydán zákon zakazující dovoz dalších koní.

Co mohou tito koníci relativně malého vzrůstu nabídnout tak říkajíc navíc oproti plemenům „vysokých“ koní? Nepochybně speciální nabídku představuje schopnost mimochodu – töltu a skeidu.

Tölt je čtyřdobý pohyb s osmi fázemi, při kterých se střídají laterální a diagonální nohy na zemi. Neexistuje fáze, kdy by kůň měl všechny čtyři nohy ve vzduchu. Pořadí nohou odpovídá pořadí v kroku, zadní pravá, přední pravá, zadní levá, přední levá. Rozdíl ovšem je, že se dotýkají jen jedna nebo dvě nohy současně země. V kroku jsou to současně dvě nebo tři nohy.

Tölt umí každý islandský kůň od přírody. Často ho můžeme vidět už u hříbátek při volném pohybu na pastvině. Tímto pohodlným čtyřdobým chodem vydrží koně běžet i dlouhé vzdálenosti. Proto jsou islanďáci oblíbení zejména na delších vyjížďkách a vandrech.

Skeid je dvoudobý pohyb se čtyřmi fázemi, při kterém se střídají laterální končetiny s létající fází, kde žádná noha nemá kontakt se zemí. Při správném skeidu se dotýká zadní noha o trochu dřív země a taky ji zas opouští dřív, než stejnostranná přední noha. Jedná se však o tak malý rozdíl, že divák vnímá většinou jen ten laterální dvoudobý pohyb obou nohou. Skeid není přirozený u všech islandských koní. Ani samotné nadání k tomuto chodu nestačí - je potřeba spousty temperamentu a úsilí proniknout vpřed. Dobrý skeidový kůň natáhne typicky celé tělo hlavou dopředu a dosáhne rychlosti kolem 50 km za hodinu.

Obrovským kladem je rovněž neocenitelná povaha islandských koní. Jsou nenároční, trpěliví, empatičtí, ochotní a spolehliví. Toto vše je činí skvělými společníky, a to nejen pro děti. Islandští koně totiž navzdory poměrně malému vzrůstu spolehlivě unesou i dospělého člověka. Jejich využití k rekreaci, k níž se v ČR využívají především, tak umožňuje např. společné vyjížďky několika rodinným generacím najednou!

Všechny výše uvedené skutečnosti přispěly k tomu, že poptávka po islandských koních stoupá i v ČR. V Milevu je v současné době chováno 35 těchto koní a v červnu se očekává narození dalších hříbátek.

Islandští koně si zcela jistě najdou své místo „na slunci“ i v naší republice, stejně jako v srdcích těch, kteří se s nimi již seznámili.

Autor článku: Anna Dives, fotografie: archiv autorky