„Zemědělství není špinavé," říká děkan Agronomické fakulty MENDELU

Současné zemědělství musí umět vyrobit větší produkci s daleko menším počtem lidí než v minulosti. V oboru dnes pracuje pouze zhruba 0,5 procenta lidí v produktivním věku a vysoké školy musí bojovat s negativním názorem, že práce na poli nebo ve stájích je špinavá. To už ale podle děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Pavla Ryanta dávno neplatí a počet zemědělců, kteří zavádí moderní trendy včetně například přesného zemědělství, roste.

„S moderní technikou jsme už někde jinde. Zemědělství je strategicky důležité odvětví, mimo jiné kvůli tomu, že se společnost úplně odcizila od přírody a mnozí mají pocit, že potraviny padají z nebe samy. Tento názor přitom podporuje jejich cena a dostupnost,“ uvedl Ryant, podle kterého je úkolem univerzit takzvaná třetí role vedle výzkumu a výuky, což je působení na veřejnost a osvěta. „Potřebujeme mít vlastní potraviny. Všechno si nevyrobíme, ale jako země bychom neměli být závislí na dovozech,“ uvedl Ryant.

Některé negativní názory na zemědělství podle Ryanta ovlivňují i zájem studentů o studium na zemědělsky zaměřených školách. Praxe přitom potřebuje nejen agronomy, ale i rostlináře. „Čistých rostlinářů není mnoho. Během posledních let se ale hlásí o toto studium více zájemců než dříve. Pozitivně mě pak překvapila jejich kvalita. Ze strany praxe je největší zájem právě o rostlináře. Málokterý student před ukončením školy nemá domluvené zaměstnání. Podniky se o ně zajímají ještě během studií. Naopak dostatečný je zájem studentů o zootechniku. Problém je tu však genderový, protože převažují studentky a do stájí a velkých chovů zaměstnavatelé chtějí raději chlapce,“ uvedl Ryant.

Agronomická fakulta MENDELU podala letos žádost o akreditace nových, jak bakalářských, tak magisterských studijních programů. Snahou je mít i profesní obory směřované k reálné spolupráci s praxí. „Jak v bakalářském, tak v navazujícím magisterském studiu máme studijní program, který se nazývá profesní zemědělství, který by měl zahrnovat více praxe a méně teoretických disciplín,“ uvedl Ryant.

Fakulta se podle něj soustřeďuje jak na základní výzkum, některé obory jsou i s přesahem do humánní medicíny, tak na aplikovaný výzkum, který je velmi rozvinutý. „Konkrétně jde o spolupráci s komerčními subjekty na dané téma nebo smluvní výzkum hrazený konkrétními společnostmi nebo zemědělskými podniky,“ uvedl Ryant s tím, že  cílem školy do budoucna je zachytit jak nejnovější trendy, tak generační obměnu v oboru.

FAKTA

Agronomická fakulta MENDELU

• je přímou pokračovatelkou hospodářského odboru ustanoveného v roce 1919 při vzniku Vysoké školy zemědělské v Brně (VŠZ), který umožňoval studium zemědělského inženýrství.
• Výuka na AF se v současné době realizuje v prezenční a kombinované formě studia.
• Výzkumnou i pedagogickou činnost na fakultě zajišťuje 14 ústavů a Vědecko-výzkumné pracoviště CEITEC MENDELU. Ročně má fakulta kolem 700 absolventů a cca 2300 studentů.
• Za 100 let existence fakulty na ní odpromovalo více než 25 000 absolventů v rámci 46 oborů ve 36 specializacích.

Text: MENDELU
Foto: archiv MENDELU