Za účasti kardinála Dominika Duky, vladyky Kryštofa, olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, představitelů Krajského úřadu Zlínského kraje a Centrály cestovního ruchu Východní Moravy i dalších měst, institucí a sdružení se dnes v pavilonu P uskutečnil workshop nazvaný Církevní turistika. Jeho ústředním tématem bylo cyrilometodějské výročí a s ním spojené konkrétní aktivity, ale také potenciál poutních míst a stezek z pohledu rozvoje cestovního ruchu v regionech.

1150 let od příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu vyústí v letošním roce v mnoho konkrétních aktivit a projektů, jejichž cílem je nejen důstojná oslava významného výročí, ale také znovuobjevení cyrilometodějského odkazu, umožnění dialogu nad tématy křesťanských kořenů národů i Evropy a také inspirace myšlenkami a odkazem věrozvěstů. Arcibiskup Graubner dnes detailně představil všechny významné aktivity, které s tímto výročím souvisejí a které vyvrcholí v Mikulčicích 25. května v rámci "Setkání kultur", které pořádá Pravoslavná církev, a na Velehradě dne 5. července v rámci "Dnů lidí dobré vůle", které jsou tradičně pořádány církví Římskokatolickou. Podrobnější program a informace jsou k dispozici na speciálních webových stránkách www.velehrad.eu.

Zajímavou optikou se na církevní turistiku podíval Lukáš Rosenberg , který nazval svoje téma Itálie, církevní památky a příležitost pro český incoming. Podle jeho slov 330 až 350 tisíc lidí ročně cestuje na nějaké místo, které je úzce spjato s církevními památkami. Země, jako jsou Itálie, Francie, Turecko či Polsko a jejich známé lokality, jako je například v Itálii Padova, Assisi a další, dokáží přilákat 3 až 4 miliony turistů ročně. Italové mají velké množství „pokladů“ doma a  za církevními památkami ročně cestuje na 700 tisíc osob, ale přesto zhruba třetina z nich navštěvuje památky v zahraničí. Česká republika má z tohoto pohledu velké rezervy a teprve v posledních letech se jí pomalu daří dostat se do katalogů významných tour operátorů, kteří se zaměřují právě na církevní turistiku. V současné době jsou k dispozici dva itineráře, jeden pro cestování na Moravě a druhý v Čechách. „Poptávka je konzervativní, ale stabilní,“ konstatoval dnes Lukáš Rosenberg s tím, že je však třeba brát v úvahu rozdíl v náročnosti cestovatelů a poutníků, tedy těch, kteří míří za církevními památkami, kulturou, místní gastronomií a přírodou a těch, kteří nevyžadují tak vysoký komfort služeb a vydávají se na poutě pěšky nebo na kole.

Právě poutním stezkám byl na workshopu věnován významný prostor, a to hned z několika úhlů pohledu. Milan Filip z Krajského úřadu Zlínského kraje hovořil o programu Kulturní stezky Rady Evropy (těch je v současnosti 29) a záměru Zlínského kraje využít odkazu Cyrila a Metoděje k vytvoření sítě a certifikace stezky, která propojí významná poutní místa. Pokud se podaří najít partnery v zahraničí  i zdroje financování, může se toto přání stát realitou v roce 2015. Kraj si od této aktivity slibuje nové příležitosti, zejména z hlediska podpory investic, rozvoje infrastruktury i místních podnikatelských aktivit a v neposlední řadě i vytvoření nových pracovních míst v regionu. Petr Hudec z Matice Velehradské a Zdeněk Urbanovský z Centrály cestovního ruchu Východní Moravy přiblížili Cyrilometodějské cesty na Moravě. Díky nim jsou již dnes propojeny čtyři lokality, a to Svatý Kopeček u Olomouce, Svatý Hostýn, Velehrad a Svatý Antonínek na Blatnické hoře. Na této iniciativě je zajímavé, že vznikla „zdola“ z potřeby poutníků a Centrála cestovního ruchu napomohla jejímu rozvoji především z hlediska propagace a marketingu. Třetí pohled nabídl Juraj Flamik, který se ujal tématu Svatojakubské poutní cesty na Jižní Moravě. Představil síť těchto cest v sousedních zemích, naše napojení na Svatojakubské poutní cesty v zahraničí, zejména v Dolním Rakousku, hovořil o značení cest v jednotlivých zemích a v samotném závěru také o motivaci současných poutníků, jejich potřebě fyzické aktivity, ale i zážitku. „U mnoha lidí vzniká potřeba dotknout se své spirituality a víry,“ uvedl v dnešním vystoupení. „Křesťanská Evropa se zrodila na poutních cestách, kdy společným jazykem je motlitba,“ uvedl dnes mimo jiné kardinál Duka, který v úvodu setkání hovořil o církevní turistice jako o důležité výseči turistického ruchu.