Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

„Bojovka mezi zvířaty". Aby nejen děti pochopily, že bez chovu zvířat a udržitelného zemědělství se neobejdeme

 

Jak nasytit planetu, jejíž obyvatel raketově přibývá? Dovede to zatím jen zemědělství, ať z pohledu rostlinné či živočišné výroby. Jak se k oboru postavit, aby dodalo potřebnou potravu a přitom Země nebyla vydrancovaná? A kde vzít lidi, kteří se o produkci postarají? Moc otázek, těžké odpovědi. Na některé se pokusí na veletrzích Animal Tech a NVHZ odpovědět nejen řada vystavovatelů svými technologiemi, ale také Zemědělský svaz České republiky.

Už tradičně chystá speciální populárně-naučný program, díky kterému zájemci především z řad dětí nahlédnou do dnešního zemědělství. Přístupný bude po celou dobu veletrhu, středa je pak vyčleněna pro předem objednané školy. „Podobný program jsme dělali před dvěma lety a měli jsme takový nátřesk, že třídy musely chodit už po pěti minutách. To byl tedy masakr a nebyl čas se dětem dostatečně věnovat. Tomu se chceme vyhnout, proto dáváme čtvrthodinové intervaly,“ popisuje s úsměvem Soňa Jelínková ze Zemědělského svazu.

Už méně úsměvné jsou důvody, proč takový program vůbec vznikl. „Mám pocit, že zemědělství bylo dlouhé roky tabu. Družstva mizela, krachovala, lidé v zemědělství stále nechtějí pracovat,“ poznamenává. Z průzkumů svazu vyšlo, že v oboru zůstane ani ne polovina studentů zemědělských středních škol. Přitom i dobře placená práce by pro ně byla.

To nezní moc optimisticky. Co tedy u příležitosti brněnských zemědělských veletrhů chystáte?

Pro děti ze základních škol, ale i rodiny s dětmi máme nachystanou po výstavišti naučnou stezku. Chceme ukázat, proč zvířata chováme a jak vypadá jejich život. Poslední dobou v oboru zemědělství bojujeme s odpůrci, kteří říkají, že chov hospodářských zvířat je špatný, ať klecový, tak volný. Chceme ukázat, proč tedy zvířata chováme, že to má smysl a jakým způsobem, že chovatelé kravičky netýrají, když by nám daly méně mléka a tak dále.

Takže taková bojovka mezi zvířaty?

Naučná stezka má několik zastavení, na nichž se k danému tématu vždy dozvědí něco nového. U každého zastavení budou otázky jak pro děti z prvního tak druhého stupně. Přijdou i děti ze školek, ani ty nebudou ochuzeny. Středa je pak připravena přímo pro školy, kdy si trasu mohou třídy projít s průvodcem. Na tento program je potřeba se nahlásit předem, počítáme, že jednou za 15 minut vyrazí jiná skupina. Průvodce s nimi celou stezku projde, vše dovysvětlí, dodá další informace.

Zemědělství žije! A moderně

Zájem je velký?

Teď se školy přihlašují. Ale podobnou věc jsme dělali před dvěma lety a měli jsme takový nátřesk, že třídy musely chodit už po pěti minutách. To byl tedy masakr (smích). Tomu se chceme vyhnout, proto dáváme čtvrthodinové intervaly.

Co na kontrolách bude?

Hned ze startu děti poznají tematiku dojného a masného skotu v pavilonu P. Pak přeběhnou do „efka“, kde jsou prasata, kozy, ovce a koně. A dál jsme se domluvili s Výzkumným ústavem živočišné výroby, který po celou stezku představí národní plemena. I zde se budou plnit úkoly, na jejichž splnění je potřeba nabrat informace na předešlých stanovištích. Pak je čekají úkoly na stánku Mendelovy univerzity a její agronomické fakulty, kde nahlédnou na zemědělství z obecného hlediska – tedy, že zde máme živočišnou i rostlinnou výrobu, které musí být v rovnováze, aby vše fungovalo. A hlavně, že chov hospodářských zvířat je nutný, a nejen z toho hlediska, že my z toho máme nějaký profit, ale kvůli koloběhu – dávají hnůj, zušlechťují půdu… A skončí v naší expozici, kde budeme mít stanoviště k rostlinné výrobě a stanoviště k potravinářství. Takže celá ta hra vlastně završí celý zemědělský koloběh. Tedy, že vše souvisí se vším a jen na vrcholu je ono jídlo, které dennodenně potřebujeme. U nás také budeme mít umělou kravičku, kterou si děti mohou zkusit podojit, ukázky zemědělské techniky či sušených rostlin, které u nás rostou. A pro ty nejmenší pak semínkoviště.



 

Když přijdu jiný den než ve středu?

Stezku si samozřejmě můžete projít, jen nebudete mít k dispozici průvodce, ti jsou vyblokovaní pro školy ve středu. Naučný stánek však připraví další poznávací soutěže, či zde budete moci shlédnout filmy o rostlinné výrobě a chovu hospodářských zvířat.

Zmínila jste, že něco podobného bylo při Animal Tech už před dvěma lety. Co je na hře letos nového?

Trochu jsme obměnili obsah. Před dvěma lety jsme měli zahrnutou i mechanizaci, tu jsme ale pro letošek vynechali. A naopak přibyla část Mendelu a část věnovaná koním. Navíc přibude také výstava sušených plodin a semen kulturních rostlin.

Máte data, kterým směrem se absolventi zemědělských škol vydávají, pokud se rozhodnou v oboru zůstat?

Bohužel v tuto chvíli taková data nemáme, ale shodou okolností chystáme dotazníky, v nichž právě tohle chceme zjišťovat. Každopádně část absolventů se vrací na rodinné farmy, z nichž přišli. Ta tradice rodinných podniků je v zemědělství poměrně silná, takříkajíc je to dědičné. Naopak přitáhnout k zemědělství dítě z paneláku, velkého města, to je šance pramalá… Tady jakési stereotypy stále platí. Velmi často je za studentem oboru nějaká rodinná historie.

Moc se mluví o udržitelnosti života na planetě. Od lidí z oboru zaznívá stále hlasitěji věta, že ale zemědělství je jediné odvětví, které dovede neustále zvětšující se počet obyvatel nasytit. Že země začíná být vykradená, někde jsem dokonce četla, že kolem roku 2050 bude z moře vylovena poslední ryba… Začínají třeba na tohle studenti a jejich rodiče slyšet?

Určitě jsou to důvody, proč se o obor zajímají. Ale vnímáme spíše tlaky právě z opačného názorového spektra, kdy se všichni ohání čistě ekologickým zemědělstvím. To ale bohužel není cesta, jak uživit celou planetu. S ekologickým zemědělstvím klesá produkce a je nás hrozně moc… Náš předseda Martin Pýcha říká věc, která mnoho lidí nenapadne: Ekologické zemědělství sníží celkový počet produktů, ale někde se to jídlo bude muset vzít. Takže paradoxně dojde v rozvojovějších zemích k ještě většímu kácení deštných pralesů, aby byly zemědělské plochy, které jídlo dodají. Velká ochrana půdy a ekologičtější myšlení, ochrana životního prostředí z pohledu zemědělství je z velké části „norma“ pro Evropskou unii. Ve zbytku světa to tak globálně nechápou.

Živočišná výroba je samozřejmě důležitá pro nakrmení, ale také celkově. Hodně se řeší třeba v případě katastrofálního sucha. Když to řeknu neodborně, tak právě zvířata pomáhala udržet vodu v půdě.

Určitě a hraje zde velkou roli historický pohled. Po revoluci začalo docházet k rušení živočišné výroby. Velmi zapracovala konkurence, která se objevila převážně ze zahraničí. Některým podnikům se podařilo rekonstruovat či postavit nové stáje, někteří si to ale nemohli dovolit, nebo se rozhodli jít jinou cestou. Koupit si moderní zařízení totiž stojí strašně moc peněz, a pokud zpracovatelé vykupují například mléko za minimální cenu, která bývá i pod náklady, farmář si na ně nemá šanci vydělat. Chovatelů tak rapidně ubylo, zavřela se řada kravínů, o prasatech ani nemluvě. Nám teď v republice chybí polovina hospodářských zvířat, abychom měli dostatek hnoje. Zůstali jen ti, kteří se měli šanci modernizovat a zvednout tak svoji konkurenceschopnost. Pořád dokola slyšíme, že chov krav na mléko je špatný, protože jsou zvířata zavřená ve stájích, ale už se nikdo nepřijde podívat, jaký dnes krávy mají (a vlastně musí mít) komfort. Že mají volný pohyb, dokonce svoje matrace a postýlky, větráky…

Je tedy trendem smart farming, tedy jít směrem moderních technologií, které mu pohlídají stádo od A do Z a dodají řadu potřebných informací? Třeba i proto, že v zemědělství je nedostatek pracovníků?

Ano, je to jeden z důvodů, ale musíme říct, že nové technologie jsou velmi drahé. Takže si je pořídí ten, kdo na ně vydělá. A opravdu si na ně stále častěji raději šetří, než aby žádali dotace, protože nemají čas a nervy na byrokracii okolo toho.

Vy ze svazu se určitě potkáváte s řadou farmářů, znáte jejich příběhy. Předáváte je dál?

Děláme dny otevřených dveří v zemědělských podnicích, kam zveme školy a laickou veřejnost. 14. a 15. června děláme po celé republice Dny českého zemědělství, abychom ukázali, jak dnešní zemědělství vypadá, kam se ubírá. Zatím máme registrovaných asi 45 podniků.

Co samy podniky? Vytahují si ze škol talenty? Dostanou se k šikovným mladým lidem třeba na základě studentské praxe?

Určitě. Mnohdy po praxích na školách zůstanou studenti v konkrétním podniku. Vím, že například agronomická fakulta ČZU dělá veletrh práce, kde se jednotlivé firmy napojené na zemědělství nebo samotné podniky představují.

Počítám, že pokud chce člověk v oboru zůstat, nemá o práci nouzi.

Ano, je to tak a pokud se nejedná o pomocné práce, pak je i finanční stránka shodná s jinými zaměstnáními. Podniky stojí o kvalifikované lidi, a dnes už i na manažerské posty. Mnoho předsedů družstev jsou pánové v předdůchodovém věku a do budoucna bude velký problém sehnat lidi, kteří tomu rozumí a dovedou řídit tak velkou společnost se všemi jejími specifiky.

Vraťme se k vašim výukovým programům. Se kterou věkovou skupinou se pracuje nejlíp?

Obecně se to říci nedá, každému vyhovuje něco jiného. Mně se osobně nejlépe pracuje s páťáky šesťáky. Ještě jsou to vděční posluchači, ptají se, mají chuť. Kolega zase rád pracuje se staršími dětmi, protože řeší moderní zemědělství, dovede je nadchnout a zaujmout.

Jezdíte s přednáškami spíše do vesnic a menších měst, nebo do velkých měst? A záleží na osvícených učitelích, kteří začínají tušit, že situace v zemědělství je špatná?

Já bych řekla, že je to vyrovnané. A asi před dvěma lety se nám v průzkumu ukázalo, že co se zemědělství týče, se všechno slilo dohromady. Vůbec nezáleží na tom, jestli dítě se zájmem o přírodu, je z vesnice nebo města. Prostě buď zájem mají, nebo nemají. Důležité je vedení odmalička rodinou nebo učitelem, a pokud ti nemají zájem, dítě se nic nedozví. Mám pocit, že celá situace nastala proto, že zemědělství prostě bylo tabu.

Text a foto: BVV

 

Datum: 11.4.2019 11:22:00

Souběžně také

Mohlo by vás zajímat

Vystavovatelé

 

Fotogalerie

Facebook

Video

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště