Bioplynové stanice a vše kolem jejich provozu
Největší zájem v
konferenčním programu Biomasa při Národní výstavě vzbuzuje téma provozu
bioplynových stanic. Odborným garantem této
části programu je prof. Ing. Bořivoj Groda, DrSc. z Mendelovy
univerzity v Brně. V rozhovoru nám poskytl informace nejen k programu brněnské
výstavy, ale k bioplynovým stanicím (BPS) a jejich budování v ČR.
1. Jedním
z hlavních témat odborného programu Biomasa při Národní výstavě jsou
bioplynové transformace v zemědělství. Jaké konkrétní informace zazní a
komu jsou určeny?
Rád souhlasím s tím, že bioplynové transformace jsou
jedním z hlavních témat doprovodného odborného programu veletrhu Biomasa
v rámci Národní výstavy. Zazní pestrá paleta informací, názorů a
zkušeností souvisejících s bioplynovými stanicemi (BPS). Budou to
informace návaznosti bioplynu či obecně obnovitelných zdrojů energie (OZE) na
Národní akční plán OZE a státní energetickou koncepci, budou to také otázky
dnes velmi aktuální tj.výkupní ceny energie z biomasy na období 2013 a zejména další léta,
budou to názory agrární komory na tzv. podporované zdroje energie
z biomasy v diverzifikaci činností podnikatelských subjektů
v českém zemědělství i z pohledu zahraničních zkušeností z oboru
BPS.
Na druhé straně to budou také nebo hlavně také informace,
názory a zkušenosti investiční činnosti a provozu BPS, zásadně nové informace o
zcela nových tzv. energetických odrůdách kukuřice a čiroku pro bioplynové
transformace, které nejsou ještě odborné praxi vůbec nebo dostatečně známy
v rámci přenosu výsledků vědy do praxe. Toto samozřejmě není úplný výčet
témat a informací, které zazní v tomto odborném programu veletrhu Biomasa.
Komu jsou informace určeny? Prostě všem, koho problematika
bioplynových transformací zajímá. Především však návštěvníkům Národní výstavy
zejména českým zemědělcům, farmářům a sedlákům, protože s nimi byla, je a
bude problematika bioplynu přímo spojena.
2. Jak hodnotíte vliv
státu na rozvoj využívání biomasy k energetickým účelům (konkrétně
k získávání bioplynu) a jaká bude role státu podle Vás v této oblasti
v budoucnu (v horizontu 2014-2020)?
Vliv státu na rozvoj využívání biomasy a potažmo i bioplynu
se v českém prostředí či „českých očích“ často smrskává na poskytování
dotací a finančních podpor pro výstavbu a provozování BPS. Toto je představa
jednoznačně deformovaná. Stát nemůže řídit rozvoj oboru OZE či BPS. Může a má
vytvářet rovné a pokud možno spravedlivé podmínky pro všechny podnikatelské
subjekty v oboru BPS (či OZE) vedoucích k naplnění našich závazků
(ČR) vůči EU tj. dosažení národního cíle podílu OZE 13,5% na hrubé energetické
spotřebě v roce 2020. Lehce je toto řečeno, ale obtížněji splněno. Prosím,
přijďte o tom diskutovat se zástupci z MZeČR, ERU, AK ČR a dalšími
odborníky z oboru OZE. Základní přístupy k této problematice zazní
v informaci o „Akčním plánu pro biomasu v ČR pro období 2012 až
2020,“ schváleném vládou ČR dne 12.9.2012.
3. Protože často
přednášíte a jste v kontaktu s potencionálními investory do
technologií k využívání obnovitelných zdrojů, jaké jsou nejčastější
překážky k nákupu těchto technologií (je to finanční stránka a rentabilita
investic, skeptický postoj českých zemědělců, vliv státu, nedostatek informací
nebo něco jiného?
Můžeme diskutovat o tom, zda výstavba a provozování BPS je
možná bez státních podpor či ne, zda je to možné v zahraničí a u nás ne
atd. Je jisté, že výstavba BPS je velká investice v řádu desítky stovek
milionů korun. Je jisté, že české zemědělské podnikatelské subjekty zpravidla
nemají tak vysoké volné kapitálové finanční zdroje, ale přesto dosavadní trend
výstavby BPS směřoval právě k „velkým“ BPS (1 a víc MW elektrického výkonu). Jsou to otázky
rentability a návratnosti těchto investic? Nemá-li investor volné finanční
prostředky obrací se o spolupráci zainvestovaní na bankovní domy. Ty mu
spolupráci neodmítnou, je-li zajištěna návratnost takové investice. A investice
do BPS je zpravidla málo riziková. Toto je jen malá ukázka názorové meditace o
problematice BPS. Nejsou zdroje disproporcí taky v nás resp.hlavně
v nás?
4. A co naopak bývá impulsem pro rozhodnutí o
využívání biomasy k energetickým účelům?
Na tuto otázku může existovat řada odpovědí. Uvedu jen dva.
Celospolečenským impulsem je určitě skutečnost, že pro
100%-ní výrobu vlastních českých potravin potřebujeme asi 2/3 našeho půního
fondu. Stále 1/3 fondu tj. cca jeden milion hektarů je k dispozici
k jinému využití. Racionální je využití prostřednictvím bioplynu, jehož
transformace nemá elektrické energetické špičky, lze ji částečně „regulovat“
podle průběhu denní spotřeby el.energie atd.
Druhá úvaha je lokálně podnikatelská. Doposud jsem např.
choval dojnice, měl jsem celoročně skoro stálý finanční příjem za mléko. Stavy
dojnic se po roce 1990 významně snížily, ale protože podnikám ve středních či
vyšších polohách nadmořské výšky, chovám nyní pastevně masný skot, čímž pečuji
o krajinu. Kdo jiný by to měl dělat nežli zemědělec, farmář, sedlák.
V obou případech (chov dojnic i chov masného skotu) mám vhodné podmínky
pro provozování BPS. Znám takové farmářky, které nekladou ve svém rozhodování o
zřízení BPS na prvé místo otázku státní finanční podpory, ale spíše diverzifikaci
činností a souvisejících „stálých finančních příjmů z provozování BPS.
Tato úvaha je zjednodušená, ale jistě takové případy existují u nás i
v zahraničí.
NVHZ
Pro vystavovatele
Pro novináře
Partneři veletrhu
Souběžně také
Mohlo by vás zajímat
Vystavovatelé