Bioplynové stanice a vše kolem jejich provozu

Největší zájem v konferenčním programu Biomasa při Národní výstavě vzbuzuje téma provozu bioplynových stanic.  Odborným garantem této části programu je prof. Ing. Bořivoj Groda, DrSc. z Mendelovy univerzity v Brně. V rozhovoru nám poskytl informace nejen k programu brněnské výstavy, ale k bioplynovým stanicím (BPS) a jejich budování v ČR.

1. Jedním z hlavních témat odborného programu Biomasa při Národní výstavě jsou bioplynové transformace v zemědělství. Jaké konkrétní informace zazní a komu jsou určeny?
Rád souhlasím s tím, že bioplynové transformace jsou jedním z hlavních témat doprovodného odborného programu veletrhu Biomasa v rámci Národní výstavy. Zazní pestrá paleta informací, názorů a zkušeností souvisejících s bioplynovými stanicemi (BPS). Budou to informace návaznosti bioplynu či obecně obnovitelných zdrojů energie (OZE) na Národní akční plán OZE a státní energetickou koncepci, budou to také otázky dnes velmi aktuální tj.výkupní ceny energie z biomasy na období 2013 a zejména další léta, budou to názory agrární komory na tzv. podporované zdroje energie z biomasy v diverzifikaci činností podnikatelských subjektů v českém zemědělství i z pohledu zahraničních zkušeností z oboru BPS.
Na druhé straně to budou také nebo hlavně také informace, názory a zkušenosti investiční činnosti a provozu BPS, zásadně nové informace o zcela nových tzv. energetických odrůdách kukuřice a čiroku pro bioplynové transformace, které nejsou ještě odborné praxi vůbec nebo dostatečně známy v rámci přenosu výsledků vědy do praxe. Toto samozřejmě není úplný výčet témat a informací, které zazní v tomto odborném programu veletrhu Biomasa.
Komu jsou informace určeny? Prostě všem, koho problematika bioplynových transformací zajímá. Především však návštěvníkům Národní výstavy zejména českým zemědělcům, farmářům a sedlákům, protože s nimi byla, je a bude problematika bioplynu přímo spojena.

2. Jak hodnotíte vliv státu na rozvoj využívání biomasy k energetickým účelům (konkrétně k získávání bioplynu) a jaká bude role státu podle Vás v této oblasti v budoucnu (v horizontu 2014-2020)?
Vliv státu na rozvoj využívání biomasy a potažmo i bioplynu se v českém prostředí či „českých očích“ často smrskává na poskytování dotací a finančních podpor pro výstavbu a provozování BPS. Toto je představa jednoznačně deformovaná. Stát nemůže řídit rozvoj oboru OZE či BPS. Může a má vytvářet rovné a pokud možno spravedlivé podmínky pro všechny podnikatelské subjekty v oboru BPS (či OZE) vedoucích k naplnění našich závazků (ČR) vůči EU tj. dosažení národního cíle podílu OZE 13,5% na hrubé energetické spotřebě v roce 2020. Lehce je toto řečeno, ale obtížněji splněno. Prosím, přijďte o tom diskutovat se zástupci z MZeČR, ERU, AK ČR a dalšími odborníky z oboru OZE. Základní přístupy k této problematice zazní v informaci o „Akčním plánu pro biomasu v ČR pro období 2012 až 2020,“ schváleném vládou ČR dne 12.9.2012.

3. Protože často přednášíte a jste v kontaktu s potencionálními investory do technologií k využívání obnovitelných zdrojů, jaké jsou nejčastější překážky k nákupu těchto technologií (je to finanční stránka a rentabilita investic, skeptický postoj českých zemědělců, vliv státu, nedostatek informací nebo něco jiného?
Můžeme diskutovat o tom, zda výstavba a provozování BPS je možná bez státních podpor či ne, zda je to možné v zahraničí a u nás ne atd. Je jisté, že výstavba BPS je velká investice v řádu desítky stovek milionů korun. Je jisté, že české zemědělské podnikatelské subjekty zpravidla nemají tak vysoké volné kapitálové finanční zdroje, ale přesto dosavadní trend výstavby BPS směřoval právě k „velkým“ BPS (1 a víc MW elektrického výkonu). Jsou to otázky rentability a návratnosti těchto investic? Nemá-li investor volné finanční prostředky obrací se o spolupráci zainvestovaní na bankovní domy. Ty mu spolupráci neodmítnou, je-li zajištěna návratnost takové investice. A investice do BPS je zpravidla málo riziková. Toto je jen malá ukázka názorové meditace o problematice BPS. Nejsou zdroje disproporcí taky v nás resp.hlavně v nás?

4. A co naopak bývá impulsem pro rozhodnutí o využívání biomasy k energetickým účelům?
Na tuto otázku může existovat řada odpovědí. Uvedu jen dva.
Celospolečenským impulsem je určitě skutečnost, že pro 100%-ní výrobu vlastních českých potravin potřebujeme asi 2/3 našeho půního fondu. Stále 1/3 fondu tj. cca jeden milion hektarů je k dispozici k jinému využití. Racionální je využití prostřednictvím bioplynu, jehož transformace nemá elektrické energetické špičky, lze ji částečně „regulovat“ podle průběhu denní spotřeby el.energie atd.
Druhá úvaha je lokálně podnikatelská. Doposud jsem např. choval dojnice, měl jsem celoročně skoro stálý finanční příjem za mléko. Stavy dojnic se po roce 1990 významně snížily, ale protože podnikám ve středních či vyšších polohách nadmořské výšky, chovám nyní pastevně masný skot, čímž pečuji o krajinu. Kdo jiný by to měl dělat nežli zemědělec, farmář, sedlák. V obou případech (chov dojnic i chov masného skotu) mám vhodné podmínky pro provozování BPS. Znám takové farmářky, které nekladou ve svém rozhodování o zřízení BPS na prvé místo otázku státní finanční podpory, ale spíše diverzifikaci činností a souvisejících „stálých finančních příjmů z provozování BPS. Tato úvaha je zjednodušená, ale jistě takové případy existují u nás i v zahraničí.