Prof. Josef Opletal

Prof. Josef Opletal se narodil dne 20. listopadu 1863 ve Studenci u Prostějova . Po absolvování národní školy ve Smržicích studoval na České reálné škole v Prostějově, kde v roce 1882 složil maturitní zkoušku s vyznamenáním. Vynikal v technických oborech, zvláště v deskriptivní geometrii. Měl sklon k myslivosti a zaujal ho život v lese. Proto se v roce 1883 přihlásil ke studiu na lesnickém odboru Vysoké školy zemědělské ve Vídni. Tříleté studium ukončil v roce 1886 s vyznamenáním.

Po studiu nastoupil v roce 1886 jako praktikant k lichtenštejnskému lesnímu statku v Ratajích nad Sázavou. Počátkem roku 1887 byl přijat do služeb Ředitelství lesů řecko-orientálního náboženského fondu v Černovicích v tehdejší Bukovině. Majetek měl celkovou rozlohu 266 000 ha, z toho lesa 250 000 ha.

Tyto lesy byly pralesovitého charakteru o enormních hmotnatosti a dopravně nepřístupné. Řešení této situace viděl J. Opletal ve zpřístupnění lesních porostů i pro menší podnikatele a v přechodu na hospodaření ve vlastní režii.

Opletalovo dílo věnované zpřístupnění bukovinských pralesů vyvrcholilo v r. 1913 vydáním spisu: Lesní dopravnictví ve služebním obvodu c. k. Ředitelství statků bukovinského řecko- orientálního náboženského fondu v Černovicích. Jeho sepsáním se stal J. Opletal uznávanou světovou kapacitou v lesním dopravnictví.

J. Opletal se v Bukovině zabýval i úpravou pastevního hospodářství. Zvláštní pozornost věnoval uchování určitých lesních oblastí ve stavu přirozené rovnováhy. Za tím účelem navrhl síť lesních rezervací.

Provoz myslivosti uvedl v soulad se zájmy obnovy lesa vydatným přikrmováním a kontrolou stavů zvěře. Této činnost značně napomáhalo založení rozsáhlé sítě lesních chodníků. Budováním stezek byla rovněž umožněna zvýšená ochrana proti pytláctví.

Za své dlouholeté činnosti v Bukovině se Josef Opletal mimořádně zasloužil nejen o zvelebení lesního hospodářství, zlepšení stavu lesa i jeho výnosovosti, ale i zvelebení v mnohem širším měřítku. Obyvatelé dostali práci, zvýšila se jejich vzdělanost a celkově stoupla životní i kulturní úroveň v celé oblasti.

Po první světové válce se J. Opletal vrátil do vlasti a počátkem roku 1919 byl jmenován ředitelem Státních lesů a statků v Banské Bystrici.

V roce 1920 sepsal pamětní spis o poměrech u Československých státních lesů a statků s návrhem reorganizace služby. Návrh byl přijat a po krátkém působení v Banské Bystrici byl dne 28. dubna 1921 J. Opletal jmenován odborným přednostou Ministerstva zemědělství a pověřen funkcí generálního ředitele Státních lesů a statků.

Po odchodu z ministerstva byl v roce 1923 jmenován řádným profesorem lesní těžby a lesního průmyslu na Vysoké škole zemědělské v Brně. Po příchodu na vysokou školu zpracoval několik odborných expertiz a dobrozdání i projektů. Soustavně věnoval pozornost otázkám lesnické politicky a vždy v nich váhou své osobnosti hájil zájmy lesa.

Vyjadřoval se k řešení tehdy připravované pozemkové reformy.

Od svého příchodu na vysokou školu byl po dobu deseti let předsedou Správního výboru Školního lesního statku v Adamově, což tehdy znamenalo, že byl prakticky jeho ředitelem. Svými činy prof. Josef Opletal výrazně přispěl k vysoké odborné úrovni a věhlasu školního lesního statku, lesnické fakulty, ale i celé vysoké školy, na níž působil. Statek se stal vzorným demonstračním objektem pro výuku studentů. Stal se i vyhledávaným odborným exkurzním objektem nejen českými lesníky, ale byl i cílem četných zahraničních exkurzí.

Celkově prof. Josefa Opletala řadíme mezi naše nejvýznamnější české lesníky nejen pro lesnickou všestrannost, hloubku vědomostí a manažerských schopností, ale i pro jeho ryzí osobní vlastnosti. Byl svým nadáním a zaměřením lesním technikem, avšak ovládal i oblasti lesnické biologie a ekonomie. Odkaz jeho díla je v mnohém poučný i pro současnou generaci lesníků, zvláště při řešení transformace lesního hospodářství.

Ve svých Pamětech sám formuluje svůj odkaz lesníkům slovy: „Zanechávám vám jako lesník, který stál po dobu 60 let ve službách lesa, odkaz: Pěstujte lesy nejen hospodářsky zdatné, ale i lesy oplývající všelikou krásou“.