REHAPROTEX
14.-17.5. 2013
Mezinárodní veletrh rehabilitačních, kompenzačních a protetických pomůcek
Postakutní péči čekají změny
Oproti současnosti
má být přehlednější, dostupnější a snadněji financovatelná. Novou koncepci
následné a dlouhodobé péče prezentoval náměstek ministra zdravotnictví
Ferdinand Polák na veletržní konferenci Den zdravotnictví ČR.
Současný stav v oblasti péče, která následuje po hospitalizaci, pokládá ministerstvo za neuspokojivý. Proto připravuje nový systém, na který se má přecházet postupně a v úzké spolupráci jak s poskytovateli zdravotní a sociální péče, tak se zdravotními pojišťovnami. Přinést by měl především zkrácení pobytu na akutních lůžkách a tím i úspory. "Zatím však nemůžeme tato lůžka rušit od zeleného stolu, protože mnohé pacienty není kam přeložit,“ konstatoval Ferdinand Polák s tím, že je třeba jednotlivé kroky postupně provázat. Přínosem má být také rychlejší návrat k soběstačnosti pacienta, zároveň se má zvýšit jistota financování pro poskytovatele i pacienty a zlepšit kontrola nad finančními toky v postakutní péči.
"Dnes pacienti s naprosto identickými potřebami leží na různých lůžkách s různou úrovní péče a za různých podmínek financování, další leží doma a využívají terénní služby. Smyslem změn je, aby každý pacient dostal přesně takovou péči, jakou potřebuje," vysvětlil Polák. Proto má vzniknout metodika, která jasně určí, jakou péči konkrétní pacient potřebuje a kde ji dostane. Pacienti budou klasifikováni podle předem daných pravidelných testů jejich funkčního stavu a zařízení poskytující zdravotní i sociální péči budou registrována v databázi. Na základě průběžného testování bude zároveň možné porovnat jejich kvalitu. "Úroveň služeb by měla být jednotná a stejná péče by v budoucnu měla být v různých zařízeních za stejné peníze, protože se bude hradit nikoli podle typu zařízení, ale podle náročnosti potřeb pacienta," plánuje náměstek ministra. Návrh počítá také s demografickými změnami, které povedou k nárůstu těchto pacientů. Nový systém by díky přehlednosti měl být lépe financovatelný i do budoucna, což je nezbytné, protože dopad změn na veřejné zdravotní pojištění musí být neutrální.
Vedle lepší dostupnost postakutní péče a vyšší efektivity financování by změny měly přinést také lepší kontinuitu přechodu do návazných sociálních služeb. „Obec s rozšířenou působností, pod níž pacient trvalým bydlištěm spadá, by se měla prakticky ihned dozvědět o jeho hospitalizaci. Sociální odbor tak může v předstihu zahájit řízení o přidělení příspěvku na péči, na němž jsou tito lidé často závislí," uvedl náměstek Polák. Návrh počítá také s výjimkami, k nimž patří například postakutní péče o pacienty s TBC a návykovými nemocemi nebo o děti a dorost.
Novou koncepci na konferenci Den zdravotnictví ČR přivítali ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí Petr Hanuš i představitelé odborné veřejnosti.
