Silva Regina
7.-11.4. 2024

Jedna z přednášek v rámci doprovodného programu veletrhu SILVA REGINA byla zaměřena na možnosti využití dronů v lesnictví a myslivectví. Vedoucí katedry ekonomiky a řízení lesního hospodářství Fakulty lesnické a dřevařské ČZU Peter Surový dnes představil čtyřletý projekt, který mapuje různé možnosti v této oblasti, a naznačil, že vidí dobré uplatnění například při snímkování holin nebo mapování škod způsobených zvěří na zemědělských kulturách.

Projekt Vývoj bezpilotních prostředků pro monitoring v lesním hospodářství je financován českým ministerstvem zemědělství, konkrétně Agenturou pro zemědělský výzkum, a spolu s Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity na něm spolupracují Vojenské Lesy a statky a ČVUT. Jeho cílem je – jednoduše řečeno - zjistit, jaký typ dronů je vhodný ke konkrétním účelům a co všechno se s nimi v lesnictví a myslivectví dá dělat. Proto řešitelé projektu testují různé typy dronů od těch nejjednodušších až po složitější a nákladnější. „Používáme například laserový scaner, máme i náročnější vybavení, které skládá ČVUT s Vojenským výzkumným ústavem,“ dodává Peter Surový.

Projekt běží druhým rokem a první konkrétní výsledky se očekávají letos na podzim. Podle Petera Surového najdou uplatnění drony, zejména ty nízkonákladové na pohon bateriemi, které se dají pořídit řádově za 20 až 40 tisíc, při snímkování holin či mapování škod zvěří. „Tady se nejedná o žádná náročná akrobatická létání, snímky pořízené z letu vypadají dobře a mapy jsou přesné. U rozlišení se dá jít až na 1 cm.“

Přednášku dokumentoval Peter Surový četnými fotografiemi a především videozáznamy, ať už letem nad mangrovníkovými lesy, krajinou na Šumavě či testováním detekce zvěře termokamerou. Z videí bylo zřejmé, že přesnější záznam vyžaduje pomalejší let, a také skutečnost, že pro pořízení kvalitního snímku je třeba dobré počasí, ideálně bez mraků a s minimálním větrem. Během sedmiminutového letu dokázala kamera dronu pořídit detailní mapu zhruba hektarové holiny s přesností na 2 až 3 cm.

Letová výška, ve které drony mohou létat, se liší stát od státu, například v České republice je to 300 metrů. V běžné praxi se však drony při snímkování obvykle pohybují ve výškách nižších, do sta metrů. Povolení k letům dronů je legislativně ošetřeno a vázáno na letecké oprávnění, které vydává Úřad pro civilní letectví, i na povinné pojištění. „Budoucnost dronů je otázkou, protože zde samozřejmě existuje i možnost jejich zneužití. Ale v pozitivním smyslu je to po filmovém průmyslu právě lesnictví, kde se drony mohou dobře uplatnit.“